Článek
Nosím už delší dobu v hlavě nápad napsat o tom, jak se naše země řítí na trajektorii k fašismu. A nejde jen o to, že by ve vládě mohli zasednout přiznaní náckové, ale celkově o nastavení mysli společnosti. Pokud náhodou nepatříte k marginální menšině, která volila marginální strany, které se k lidským právům zatím ještě pořád hlásí.
Hodně dobře je to vidět na tom, že lhostejnost vůči transportům Židů a Romů do plynu spousta lidí lhostejně přihlížela, což později zopakovali při útocích na Romy, migranty, Palestince a čmoudy všeho druhu. (A vinu na tom měli bohužel i ti, kteří se v disentu chovali obrovsky statečně. Situaci, kdy vidíte, že manželky bývalých hrdinů odboje mluví o cizích národnostech jako o čmoudech a o dětech z dětského domova jako o dětech druhé kategorie, zatímco jejich mužíčci ani nemuknou, je něco, co nedokážu pochopit.)
Tak dlouho jsem se pokoušela vyrovnat s faktem, že existuje holocaust, až jsem na vlastní kůži mohla zažít, že lidé, kteří mě plácali po ramenou za mou tvorbu a také za fakt, že jsem si všem náckům navzdory vzala domů romské a později i asijské dítě, by nyní lhostejně přihlíželi tomu, kdyby mi tyto děti zase odebrali protože by jim nějaká autorita (vláda, církev, české psycholožstvo, masová média) sdělil, že jsme ve válce s Romy, či s Asií, takže je třeba děti vyexpedovat do koncentračního tábora, v zájmu naší vlastní nutné obrany.
Petice proti studentům a studentkám FAMU a proti akademické svobodě
A jako na zavolanou přišla petice osob, které se zajímají o dění na FAMU, přičemž půlka z nich s FAMU nemá nic společného a to už nějak nemůžu zůstat potichu.
Za ty poslední dva roky potkávám studenty a studentky FAMU na nejrůznějších akcích a jsem za to moc ráda. Třeba když vystupují společně se mnou na demonstraci za podporu Palestiny, nebo na schůzkách lidí, kteří se snaží o nějaké protestní akce. Jsem na ně pyšná, protože studentstvo vždy patřilo k nositelům pokroku, od 19. století až po rok 1989. A kdo si to nepamatuje, může směle zamířit do důchodu.
Mladí mají víc empatie a větší rozhled, ať chceme nebo ne, speciálně v generaci lidí, kteří cestují a jsou každou chvíli v jiné části světa. domluví se minimálně stejně dobře česky jako anglicky a mají přátele po celém světě. Zatímco většina těch, co by jim do toho chtěli kecat, uchovává status quo z doby, kdy byli mladí ONI a svezli se s revoluční vlnou, zatímco dnes nic nečtou, o nic se nezajímají, svobodu nevyužili ani ke vzdělávání, ani k zájmu o ostatní, kteří na tom nejsou tak dobře, ale jen k získávání prebend. Jediné, co má pro ně smysl, jsou peníze a moc a částečně také potřeba být morálními majáky, takže se bývalí mladí revolucionáři stávají svými vlastními karikaturami.
Ale to nevadí, i tak na to sbírají tisíce lajků, protože lidi má rád jednoduchá řešení a jak říká klasik, kde schází myšlenky, nastupují emoce.
Osobnosti za právo bělochů sedět v autobuse vepředu?
Proto je možné, že se k petici hlásí jak vůdce SSM, který byl na DAMU v době, kdy mě demokraticky vyhodili (a o kterých Vasil Mohorita říkal – vždyť já jsem je všechny znal z těch schůzí a oni se mu pak odvděčili tím, že křičeli Mohorita od koryta!), tak i miliardář, která nemá s FAMU, natož s akademickým prostředím či uměním cokoliv společného – naopak za peníze nakupuje lidi a podcasty kde žvaní o tom, že černoši mají sedět vzadu v autobusu a nikdo ani nemrkne, protože má ty peníze. (Bude sponzorovat také petičáře, kteří podporují jeho teorii o rasové nadřazenosti Židů, tedy čistý rasismus?)
Celá ta sbírka podpisů je mimořádná také v tom, že kromě nenávisti vůči mladým, kterou jsme mohli pozorovat už při nedávném výpadu proti AVU, sbírá také lidi, kteří by ještě donedávna jako osobnosti s pochodněmi pravdy a lásky nikdy nebyli tolerováni. Je mezi nimi mimo jiné žena dvojnásobného agenta StB a zájmového objektu KGB, o kterém jsem mnohokrát psala. Naopak jeden z lidí, který učil také mě. je agent StB, který ničil život Věře Chytilové, což jsem se dozvěděla dlouho poté co jsem školu opustila. Jsou tam lidé zhrzení, protože je mladí neberou vážně, a také ti, kteří mají s FAMU a mladou kritikou obecně nevyřízené účty, protože je právem demaskují jako sexisty a šovinisty. Jeden z nic má pověst člověka, který obtěžuje mladé ženy ve štábu, což vím od svých mladých kolegů, kteří s ním kvůli tomu odmítají pracovat, Ale jsou mezi nimi také přátelé – o to je to smutnější.
Je tam ale i žena, která natočila film o celebritce, která zplodila dítě se svou dcerou, kterou poté nazvala fetkou, která stejně umře (také jsem o tom psala). Ale ani StB, ani incestní otcové, ani obtěžování žen, a cokoliv sebehnusnějšího vůbec nevadí, když člověk drží basu sionismu. Trvalo mi strašně moc let a pořád jsem to nechápala, jak je možné, že ti, se kterými jsem se přátelil a pomáhala jim, jsou ochotní lhát, když jde o agenty StB a komunisty a spojovat se s fízly a nácky, jen proto že si myslí, í že tím dělají dobře sionismu,
No, nedělají.
Chybějící odvaha v době, kdy skutečně o něco šlo
Mnozí význační petenti neprojevili ani žádnou zvláštní odvahu před rokem 1989, spíš naopak. Točit jeden film za druhým není žádný třetí odboj. Co je ale všechny bohužel jaksi spojuje, je malý rozhled, omezenost a neschopnost jít proti proudu. FAMU by však měla jít přesně obráceně! Nevěřím tomu, že by se třeba Věra Chytilová, nebo Jan Němec postavili proti mladým lidem .
Je pozoruhodné že tito petenti, kteří sami sebe považují za vzdělance, si nedají ani tu práci zjistit, že vlajka byla pověšená se začátkem akademického školního roku, ve spolupráci s dalšími českými školami na protest proti tomu, že izraelská armáda zničila v Gaze všechny univerzity. Nedokážou ani rozlišit elementární věci, jako je to, že vlajka Palestiny (tedy státu, který má u nás ambasádu v Suchdole) není vlajkou Hamásu. Když už pominu že Hamás ze současné populace volilo cca 8-9 procent lidí, což nikdo z nich ani neví, protože uplatňují kolektivní vinu. To jsou přesně typy lidí, kterým když dáte klacek do ruky a řeknete běž, tak poběží a nebudou nad ničím přemýšlet. A z toho jde na mě mnohem větší strach, než z čehokoliv jiného.
Třináctá komnata Fedora Gála, natáčení v Terezíně
Naštěstí se vyjádřila Iniciativa za kritickou akademii.
Výtvarník Pavel Sterec (btw. můj dětský herec, kterého jsem měla ve film pro děti jako chlapce s kipou na hlavě) napsal na Facebook:
Jako daleko větší podporu jednotlivcům a fragmentům rodin, které přežily holokaust, bych viděl respekt a péči o mezinárodní humanitární právo, které vyrostlo právě na odkazu obětí holocaustu. Štve mě vaše morální panika z vyvěšování palestinských vlajek, vaše židovské anekdoty v knihovničkách a vaše CD Shalom od Petra Muka. O tenhle druh „podpory“ nestojím.
Pavel Sterec a Anna Štíchová, Archa pro Vojtu
Dokonce už i Izraelci žijící u nás sepsali petici na podporu FAMU a Palestiny: https://docs.google.com/document/d/1yCB3zwi2Bsg_9gczl1tTdeaWDHgRTAS65iYFWJOcgmc/edit?fbclid=IwY2×jawNhWJVleHRuA2FlbQIxMABicmlkETF6R1Q4eFZ6bUtzWHR2dlNGAR4WYw32WHpLAz87W3hW7uI_mX6mFzCPdX2DQ0hEGVWJqqaaELpolKnoegtzmw_aem_6l4NDt9l5uVlceVdhfhL0Q&pli=1&tab=t.0
Anglický autor Peter Wharmby (za odkaz děkuju překladateli Rosťovi Syrskému, který ho sdílel) napsal něco, co mnou hluboce otřáslo, protože to je něco, co bych ráda napsala sama, kdybych to uměla. Škoda, že Wharmby nepřijel taky k nám. Mohl totéž napsat o nás.
Ve skutečnosti jsme lidi o nacismu a fašismu neučili, ani ve škole, ani nikde jinde. Učíme se, že Hitler byl jedinečné zlo, které se objevilo z ničeho nic a nelze ho s ničím srovnávat ani zopakovat, rozhodně ne v rámci kapitalismu, imperialismu a kolonialismu. Proto je většina západní společnosti naprogramována tak, že fašistu pozná pouze podle knírku a pásky s hákovým křížem na rukávu. Není vůbec překvapivé, že se lidé chovají jako nacisté a opět šíří nacistickou propagandu, protože naše sociální programování nás vede k přesvědčení, že nacismus je něco, co se týká pouze židovského národa (pečlivě vylučujeme Romy, LGBTQ a další menšiny historicky pronásledované nacisty), a že pouze oni mohou být terčem fašismu, ale nemohou být jeho pachateli. Vidím lidi, kteří si udělali kariéru na připomínání holokaustu, chovat se jako nacisté, zapojovat se do dehumanizace a šířit nacistickou propagandu jako z učebnice, protože oběťmi jsou Palestinci. Jediným způsobem, jak se přes tuto degeneraci přenést, je normalizovat fakt, že fašismus je nedílnou součástí kapitalismu a západní modernity a není to žádný tajemný strašák. O fašismus se jedná, nejen když naložíte vlaky směřující do Osvětimi; fašismus je dynamika, když se rozhodujete, kteří lidé jsou postradatelní. Většina lidí kolem mě v Budapešti mluví jako nacisté, myslí jako nacisté a chová se jako nacisté. Rozumím tomu a vím, kam směřujeme.
