Článek
Nevidíme věci takové, jaké jsou, ale jací jsme, napsala kdysi slavná spisovatelka Anaïs Nin a jí s ní souhlasím. Včerejší incident při autogramiádě Petra Fialy tudíž lze přečíst mnoha způsoby.
– Poklidnou akci politika narušila protirežimní výtržnice s dlouhými vlasy.
– Propalestinské aktivistce už bouchly saze.
– Učitelka, která sleduje více zdrojů a zná více jazyků než všichni přítomní dohromady, s nimi mluví jako s žáky, kteří se pořád nestačili doučit probírané téma a nemá na ně už trpělivost.
– Oproti Západu stále ještě nejsme zvyklí, že lidé veřejně a nahlas projevují své názory a konfrontují s nimi politiky.
– Míra frustrace u lidí, kteří sledují utrpení civilistů v Gaze, už je neúnosná.
– Prostředky, které žena zvolila, jsou přes čáru,
– Muži se bojí křičících žen a nezmůžou se na odpor.
– Ani jeden z přítomných se nezmohl na jediný racionální argument a ani jeden nezasáhl, když byla aktivistka zesměšňována a urážena.
Internet a mentálně plaší křiklouni ze sítí už mají jasno: jurodivá fuchtle, pošlete ji do kibucu, propaguje terorismus, to jsou sítě; v jistém ohledu dno společnosti, žumpa, odpad, vybíjení frustrace anonymních lidí. Neměli bychom ale na novináře a politiky klást vyšší nároky? A co když politici a novináři úmyslně tyto vážně rozdmýchávají, nebo se proti nim ani nevymezí?
Tím, jak člověk čte vyjádření Romany Čechové Howe, nejvíc vypovídá sám o sobě, o svém vztahu ke světu, o množství informací, které má. Co vlastně tato učitelka angličtiny, francouzštiny a holandštiny řekla tak hrozného? A je nepřípustné, když ženy na veřejnosti křičí, notabene když křičí na premiéra?
Poté, co ji ochranka odvedla, její slovo převzal další propalestinský aktivista Zdeněk Jehlička a po něm izraelský disident Ronnie Barkan
Izraelec řekl zhruba toto: Jsem izraelský disident a stavím se proti všemu, co tento genocidní, monstrózní, barbarský, rasistický stát dělá. Stát, který podporujete, kterému napomáháte. Sedm desetiletí zločinů proti lidskosti spáchaných tímto sionistickým rasistickým státem, kterému vy a vaši předchůdci asistujete. Poté, co se vypořádáme s izraelskými monstry, která patří na lavici obžalovaných Mezinárodního trestního soudu v Haagu, půjdeme po těch, kteří těmto monstrům napomáhají, po lidech jako vy, kteří jim poskytují veškerou podporu k pokračování v jejich barbarské misi, která představuje zločiny proti lidskosti. Zločin všech zločinů, genocida, je nejhorší zločin známý lidstvu. Také apartheid, který je základním kamenem sionistického rasistického státu, je podle zákona klasifikován jako zločin proti lidskosti. Ten vy také podporujete, což přímo odporuje Římskému statutu, každému principu Evropského parlamentu, a každému demokratickému principu. Vy, pane, jste představitelem všeho, co se staví proti všem těmto principům. Styďte se. Styďte se za podporu zločinu genocidy, zločinu, který musela moje rodina trpět před 70, 80, 90 lety. Vy jste ten, kdo tento zločin dnes podporuje.
Zástupce naší vlády v OSN opakovaně hlasuje jako téměř poslední v Evropě proti tomu, aby měli Palestinci stejná práva jako všichni ostatní, náš premiér volá Netanjahuovi ihned poté, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydá na něj a na Galanta zatykač, v novinách se píše o prodeji dronů z Izraele, které jsou byznysem firmy, v níž donedávna figuroval bezpečnostní poradce vlády Pojar a nic se neděje. V Gaze je hladomor, 15 000 mrtvých dětí. Nikoho, kdo má srdce, tato situace nenechává chladným. A ačkoliv reálně můžeme pomoct jen velmi málo, nepřidá nám, když slyšíme od politiků a z médií, že to je vlastně v pořádku nerespektovat rozhodnutí mezinárodních soudů, že se nic neděje, když se vraždí děti a Izrael brání humanitární pomoci, že je vlastně skvělé, když naše vláda podporuje Netanjahua i s jeho extremisty, kteří chtějí Gazu etnicky vyčistit, postavit si tam letoviska a na konferencích zpívají a tančí, zatímco plánují v Gaze na hrobech mrtvých dětí nové osady.
Na záběrech z autogramiády vidíme rozčílenou Romanou Čechovou Howe, která ovládla pole a sype na premiér argumenty, které jsou pádné a kterých je zřejmě plná, protože je nikdo u nás neslyší. Kolik jste četli článků o tom, že zpochybňovat mezinárodní soudy se nám vymstí, že nesmíme přijít o svůj humanismus, že lidská práva neplatí jen pro Izrael?
Přítomní muži, kteří se zřejmě všichni bojí křičících žen, se vůbec nezmůžou na jediný racionální protiargument. Osobně mám zkušenost ze všech diskusí na toto téma, že vždy jde jen od urážky, floskule, fráze, ideologii, urážky, fráze. Jefim Fištejn se do učitelky pustí se skleničkou vína v ruce. Opravdu říká cizí ženě, která je v emocích kvůli vraždění dětí, že její srdce je zkažené? A že je hloupější, než vypadá? Pavel Šafr na ni zase křičí, že je nemocná a fotí si ji jako nějaký agent StB? To promiň, Pavle, ale na zastrašování lidí focením mám celoživotní alergii. Romana Čechová Howe navíc na sítích uvedla, že jí následně novinář vyhrožoval, že jí dá do držky a jeho zástupkyně Johana Hovorková na ni prý plivla: „Vyhrozoval mi dokonce, ze to takhle neskonci, ze si na me jinak doslapne. Podam na nej TO.“
Není to spíše něco jako gaslighting, tvrdit někomu, kdo byť třeba neomaleně, divně, hlučně, přestřeleně a společensky nevhodně vyjadřuje empatii vůči utrpení lidí a dětí, že je nemocný a má zkažené srdce? Je třeba ho umlčet nálepkami, zesměšňovat ho a místo diskuse na něj na závěr ještě plivnout? Pozoruhodné také je, že do izraelského disidenta se vůbec nikdo nepustil, ať už proto, že nikdo z přítomných nerozuměl anglicky, nebo proto, že je muž.
Mně třeba přijde úplně neskutečné někoho takhle osočovat a ani na pikosekundu se nezamyslet nad podstatou sdělení, že prostě lidi, kteří si zachovali lidskost, prostě nemůžou jen tak mlčky. přihlížet tomu, co se děje.
Ještěže máme prezidenta.
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-pavel-dorazil-do-jordanska-privezl-humanitarni-pomoc-pro-civilisty-v-gaze-252698
