Článek
Asi jo.
Minimálně podle Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Mám s tímto soudem osobní zkušenost, takže jsem řekněme podjatá.
Poté, co jsem k soudu podala návrh na svěření do péče plus takzvané předběžko, čili předběžné opatření, včetně všech možných dokumentů ohledně šetření OSPOD, posudku z České televize, dokladů o bezdlužnosti, daňového přiznání a dalších, které mi zabraly týden, než jsem je poskládala dohromady, víte, co se dělo? Vůbec nic. Doslova nic.
Přesně po roce dítě dostalo předběžko nové, tentokrát k nástupu do dětského domova. To tak přijedou třeba uprostřed noci, malého člověka vytáhnou z postýlky a odvezou jen tak, bez osobních věcí, bez hraček, bez rozloučení, do jiného ústavního zařízení.
V našem případě nakonec následoval happyend, ale určitě ne zásluhou ústeckého soudu. Tomu se zdál osud malé holčičky ukradený, možná proto, že byla Romka? Kdo ví. Děti nejsou voliči, mají smůlu.
Nynější rozhodnutí soudkyně, která muži, opakovaně sexuálně zneužívajícímu dva malé kluky, dala podmínku, mi zážitek ze soudu připomnělo.
Chlapcům bylo 10 a 12, pocházeli z velmi chudobných poměrů, matka jednoho z nich prý brala drogy. Jejich motivací bylo získat peníze na jídlo a na dárek pro maminku jednoho z nich.
Kde byl OSPOD a spol. do té doby, není známo
Moje stará vzpomínka není povzbudivá. Psycholožka Karásková zavinila, že dítě strávilo zbytečně další rok v Klokánku. Paní sociální z ústeckého OSPODU to asi myslela dobře, ale když jsme byli konečně doma, telefonovala, že matka naší dcery porodila další dítě. Než jsem se stačila rozmyslet, jestli novorozeňátko přijmeme do rodiny, volala znovu. Že to byla nějaká jiná maminka, a že ONI jsou prostě takoví a že přijdou a porodí a kdo se v tom má vyznat. Celkově to působilo tak, že se o romské děti zas až tak nikdo moc nezajímá.
Nevím, jestli si lidé odpovědní za náhradní rodinnou péči vždycky uvědomují, že mluví a jednají o dětech. U soudkyně v případu sexuálního násilí o tom lze s úspěchem pochybovat, protože pojala taktiku osvobodit pachatele a hodit co nejvíc špíny na děti.
Těžko říct, jestli ji predátor kterého vylíčila div ne v růžových barvách a jehož opakované zneužívání popsala jako jednotlivý exces podplatil, nebo má prostě slabost pro dospělé muže a nemá ráda děti. Případně jestli je rasistka (nevíme odkud děti jsou, ale je možné, že to mohli být Romové), pohrdá chudými, nemá ráda narkomany, nebo děti. které mají hlad. Třeba to nebylo nic z toho. Třeba si doopravdy myslí, že děti, které jsou „narušené“, „aktivně nabízí služby“, „neodporovaly“,. případně byly „zkušené“, takže jedno dvě zneužití navíc pro ně nic neznamená, si slitování nezaslouží.
Nebyl nakonec ten obviněný chudák, zapletený do sítě plné hamižných dětí, které mají spadeno na spořádané třicetileté muže, podle hesla „Ne vrah, ale zavražděný je vinen?“
Sekundární viktimizace je příšerná a je to také jeden z důvodů, proč se oběti zdráhají mluvit. Bylo to tak vždycky a moc se na tom nezměnilo.
Kdo se omluví těm dětem - skutečným obětem - že je násilí na nich páchané bagatelizované a zesměšňované, že se soudní moc místo co by se postavila na jejich stranu rozhodla hájit pachatele?! Kdo to ví?
Copak asi nosí v hlavě soudkyně Jana Kurešová?
Může ji za její necitlivé výroky a nepochopitelné rozhodnutí někdo z její funkce odvolat?
Asi těžko, že.
Ale nezasloužila by si to?
Zdroj:
https://podcasty.seznam.cz/podcast/5-59/radne-zijici-predator-vs-protrele-detske-obeti-734695
