Článek
Tedy minimálně těm lidem, kteří se scházeli na Letenské pláni a na všech možných místech naší krásné země, opilí svobodou, nadšení z toho, že tento normalizačně estébácky vkus a hnus po právu zmizí v propadlišti dějin. Katarze ale nenastala, nebo jenom krátkodobě. Neuplynulo ani 35 let a jsou tady zase.
Slaví vítězství, místo Gotta mají za boha Havlíčka a míří k volebnímu vítězství.
Upřímně - je někdo překvapený? Já ne. I když jsem tuto vládu volila, některé její kroky mě iritují. A je jedno, jestli jde o to, že se za největší problém společnosti vydávají ti, kteří pobírají sociální dávky, zatímco deagrofertizace neproběhla ani náznakem, nebo že pěstitelé meruňkovice a fanoušci tichého vína mají větší zastání, než matky samoživitelky a děti. Nakonec kdo by si co na samoživitelkách, samoživitelích a dětech vzal. Nejsou bohatí a často ani nejsou voliči. Podobně jako je to s Palestinci; ti si od nás žádné zbraně nakupovat nebudou a ani do nás investovat; takže ať si chcípají, jak chtějí.
Tahle vláda prostě působí, že tak trochu myslí jen na ty úspěšné, bohaté a bílé a zapomíná na to, že velká část společnosti taková není. Pohledem ze Strakovy akademie, z centra Prahy, nebo pražských médií to může někdy působit tak, jako že všichni mají stejné možnosti, všechno je v pohodě a když si někdo neumí poradit, tak je líný, mentálně opožděný, nepřizpůsobivý. nebo si vybral špatného partnera (partnerku).
O čem ale je celá klasická literatura, Charles Dickens a jiní velikáni, které čteme i po staletích: vždycky budou existovat lidí, kteří si sami neumí pomoct, nechají se vykořisťovat, nebo prostě jen se nedokážou přizpůsobit. Takoví lidi vždycky byli a vždycky budou a nějaké řeči o tom, že si mají pomoct sami, jsou k ničemu. Pokud nejsme jako společnost ochotni a schopni pro ně stavět sociální byty a pomáhat jim, a místo toho vymýšlíme další všemožné represe typu odebrání dávek za to, že někdo třeba jel opakovaně načerno v MHD (ne snad proto, že by mu to vyhovovalo, ale jednoduše proto, že prostě peníze na jízdné schází) vyřazujeme je ze společnosti, ve které by mohli být nějak po svém užiteční a jejich děti odevzdáváme systému, aby je vychoval. (Btw počet pěstounských rodin se stále zmenšuje a je i nedostatek pěstounů na přechodnou dobu, zatímco v ústavech zůstávají tisíce bezprizorních dětí, často budoucích pobíračů dávek - jedna z nejhorších věcí u nás, jestli ne nejhorší).
Lidé, kteří se v životě nemají moc dobře, jsou ideálním voliči Andreje Babiše. Plus ti, kteří sami nechtějí za nic vzít odpovědnost a vyhovuje jim, když mají nad sebou někoho, kdo to za ně zařídí. Komunismus sice už skončil před lety, jeho mentalita je ale dodnes znát. Stejně jako uvažování těch, kteří v Sudetech obsadili domy a byty po vyhnaných rodácích a dodnes nemají ke svému místu vztah.
Všechna ta nedořešená národní traumata - vyhnání sudetských Němců. normalizace, Státní bezpečnost, státní rasismus - plus nízké sociální cítění, či neochota pečovat o okolní životní prostředí, se nám vrací jako bumerang.
Když připočteme nevykořenitelný zvyk části společnosti nechávat za sebe rozhodovat druhé, je katastrofa dokonána.
I kdyby se současná vláda naučila lépe komunikovat a její ministři byli ochotní jít mezi lidi tak, jako to dělají Babišovi poskokové, a pokusit se jim srozumitelně vysvětlovat složitá téma jako je například energetická krize a válka na Ukrajině - určitě by to pomohlo. Naneštěstí ale ani to nikdo nedělá.
Navíc ve vládě sedí dnes už jen samí muži - s jedinou výjimkou, která se ovšem do role muže ráda stylizuje - a ti, kteří působí, že mají nějakou emociální inteligenci, jsou zhruba tři. I kdyby jejich výsledky byly sebelepší - jakože vůbec nejsou - vaz jim zlomí jejich neschopnost komunikovat.
Vypadá to, že se plnou parou vpřed řítíme cestou ke slovenskému či maďarskému modelu. Smutné? Jistě. Neočekávatelné? To ani trochu.
Fašizace společnosti je v běhu nejen u nás. Fašismus, to je také pravice, která se vymkne z kloubů, podobně jako je jím socialismus, když se zblázní levice.
Pronásledovat sociálně slabé, zvýhodňovat bohaté, projevovat se otevřeně rasisticky, posmívat se ekologům a LGBTI+, nebo trpět misogynií moc nepomáhá.
Proti populismu by nejlépe pomohlo začít se chovat lidsky a s pochopením pro všechny, nejen pro „svoje“; slézt z piedestalu těch, kteří všechno ví nejlíp a ostatním budou vysvětlovat, co a jak mají dělat.
Jinak lépe se snad poohlédnout po nějaké budoucí destinaci. Život s Babišem jako s premiérem je zkušenost, kterou bych nerada opakovala.
Zdroj:
https://x.com/czarkye/status/1837762274250936766/video/1
