Článek
V domácnosti nežije žena sama
Mnohokrát jsem slyšela, že úklid domácnosti je ženská práce. Stejně jako žehlení, vaření, mytí oken atd. Nejspíš toto přesvědčení pochází ještě z minulosti, kdy muži tvrdě pracovali na polích a ženy se staraly o děti a domácnost.
Ale co si budeme povídat, žena v domácnosti nežije sama. Pokud tedy vyloženě není sama, bez rodiny. Ale v domě či bytě žijí i partner a děti. Proč by tedy měla veškerou práci, která se týká domácnosti, zastat jenom žena?
Já vydělávám peníze, ty se doma starej
I takové přesvědčení muži mají. Chodí do práce, vydělávají peníze a žena se má starat doma. Jenomže dnes je taková doba, že i ženy jsou schopny vydělat dostatek peněz pro celou rodinu. Zase nevidím důvod, proč by například koupelnu nemohl někdy uklidit i muž.
Chodí se do vany či sprchy také koupat? Čistí si nad umyvadlem zuby, používá toaletu? No jistě, že ano. Není to jenom žena, která tyto věci doma využívá. A stejně tak děti. Až jsou ve věku, kdy už něco svedou, proč by nemohly doma pomáhat s úklidem? A později klidně i s vařením. Ono jim to neuškodí. Budou mít aspoň průpravu do života, ne?
Přístup, klíč ke všemu
Jeden moudrý muž jednou kdysi řekl „To, co vám dá výhodu, je, jak k tomu přistoupíte“ (John C. Maxwell). A měl pravdu. Platí to zkrátka ve všem, co vás v životě potká. A to samé platí i o rozdělení úkolů doma. Za mě je správné, když se rozdělí úkoly a každý doma přiloží ruku k dílu.
Už nejsou ty časy, kdy jenom ženy měly v malíčku celou domácnost a ještě děti. Ono to v některých případech také nejde. Proč? Protože některé ženy jsou bohužel neschopné, neumí ani vařit. Je to tak. A více je zajímá mobil a sociální sítě než jejich domácnost.
Měla jsem kamarádku, která tvrdila, jak doma pořád uklízí. Stačila mi jedna návštěva u nich doma. Nánosy špíny a prachu, kam se podíváš. Neumyté nádobí ve dřezu, zastříkaná varná deska, linka. Podlaha tak špinavá, že naše ponožky byly černé. A ještě si stěžovala, jak jí manžel nadává, že je nepořádná. Ale měl pravdu. Mě by hanba fackovala si do takového nepořádku někoho pozvat.
To je ostuda, abych doma uklízel
Můj bratr si také dost dlouho myslel, že péče o domácnost, vaření a vše spojené s tím, je ryze ženská práce. Když po něm matka chtěla pomoc, tak se tím jenom ohrazoval, že to je ženská práce a on doma pomáhat nebude. Jenomže jeho smůla. Už žije sám, nebydlí s rodiči a doma má bordel jak v tanku. Protože k čisté domácnosti nemá přístup.
Musí si sám vařit. Už mu nikdo nenosí nic pod nos. Musí se snažit sám. Aspoň vidí, co vše museli rodiče dělat, když my jsme byli malé děti, a ještě doma pomáhat nemohli.
Takže chlapi, není to ostuda, abyste se zapojili při úklidu doma. Jasně, můžete se někteří ohradit, že vám žena na zahradě nebo se dřívím také nepomáhá. Ale znám hodně žen, které sekají trávu, štípou dřevo a pomáhají mužům na zahradě a okolo domu. Tak proč byste si nemohli pomáhat vzájemně?
Ještě jsem si vzpomněla na jedno takové přísloví. Pomoz druhým, pomůžeš i sobě. A na tom také něco bude.
Ono vážně není na škodu, když jsou děti doma vedeny tak, že si udržují pořádek v pokoji a pomohou rodičům. V budoucím životě se jim to bude hodit. Když jsem byla těhotná, manžel žehlil a uklízel jenom on. Protože nechtěl, abych to s velkým břichem dělala. Byla jsem mu vděčná. Pomáhá doma doteď a já pomáhám jemu, když je třeba.
Jak to máte doma s rozdělením prací vy? Pomáháte si vzájemně?
