Článek
Znali jsme se z vyprávění našich přátel
Je to už několik let zpět, co jsem měla kamarádku, která chodila s mužem, jež byl kolegou mého manžela. Kamarádka mi dost často o mém manželovi vyprávěla, její přítel zase vyprávěl manželovi o mně. Nenápadně nám podsouvali, že bychom se k sobě hodili.
Také jsme se znali podle vidění, protože jsem bydleli kousek od sebe a potkávali jsme se. Já jsem v tu dobu mého manžela už vnímala a prohlížela jsem si ho. Jaké přišlo zklamání, když jsem ho jednou viděla s nějakou jinou ženou. Hned jsem se svěřovala kamarádce, která mi řekla, že ta žena pro něj nic neznamená. Později se k tomu také dostanu.
Myslím si, že nám ke štěstí pomohlo, když jsme o sobě věděli aspoň z vyprávění našich přátel. Věříte na osud? Já na osud věřím, ale každý to máme jinak. Jednoho večera, kdy byl syn u svého otce, jsem se vypravila do místního klubu. Jelikož jsem se nebavila, jak jsem chtěla, šla jsem před klub volat s kamarádkou a rozmyslet se, jestli vůbec v klubu zůstanu.
Náhody existují
Toho večera se v klubu objevil i manžel. Přišel sám, měl už něco vypito. I tak jsem neváhala, sebrala jsem odvahu a oslovila ho. Vybalila jsem na něj, že vím, jak se jmenuje, kde pracuje a kdo je jeho kolega. Koukal na mě chvíli zmateně, ale potom si i přes svůj stav vzpomněl a povídá: „Počkej, počkej, ty jsi ta A. kamarádka!“
To bylo naše první setkání. Rozhodně ho nelituji. Dali jsme si spolu drink, zatančili, ale potom se manžel vypařil jako pára nad hrncem, ani jsme si nestihli vyměnit telefon. Druhý den mi syna dovezl otec, a protože bylo hezky (byl květen), vzala jsem syna ven na odrážedlo. Další náhoda chtěla, abychom se s manželem zase potkali.
Tentokrát jsme si telefonní čísla stihli vyměnit. Synovi se manžel líbil, protože s ním hned chtěl jít k domů. Ale já jsem pochopila, že manžel potřebuje odpočívat po náročném večírku z předchozího dne. Takže jsme se rozloučili a každý šel svojí cestou.
Naše první chvíle
Nějakou chvíli to trvalo, než se mi manžel ozval. Já ho schválně nechala, ať se mi ozve první on. Domluvili jsme si naše první rande. Naše první rande bylo super, protože jsme oba měli pocit, že se známe roky. Když jste si s někým souzeni, poznáte to od prvních momentů.
V té době měl manžel o 9 let starší kamarádku s výhodami, ale nechodili spolu. Občas spolu vyrazili na kolo nebo pivo nebo si prostě užít. To byla ta žena, se kterou jsem ho viděla, jak píšu na začátku článku. Já také takového kamaráda měla. Museli jsme jim říct, že dál už mezi jimi a námi nic nebude. Můj kamarád to pochopil hned, manželova kamarádka se s tím nehodlala jenom tak smířit.
Začátky v našem vztahu byly kvůli této ženě dost náročné. Nehodlala pochopit, že manžel s ní vážný vztah nechtěl mít. Pořád mu vypisovala, pořád po něm něco chtěla, ať jí jde pomoci, dokonce mi manžel říkal, že ho sváděla, aby se s ní naposledy vyspal, že se to nikdo nedozví. Také mu opakovala, že to se mnou nebude mít dlouhé trvání a on za ní zase přileze.
Nestalo se tak, s manželem jsme spolu už skoro 6 let. Jistá dáma se s tím smířila, ale musela jsem se do toho vložit já, protože jinak by pokoj nedala. Jako zhrzená milenka mě a manželovi posílala nesmyslné anonymy, protože nás chtěla rozeštvat. Zocelilo nás to.
Společné bydlení a rodina
Po pár týdnech našeho vztahu navrhl manžel, že bychom se k němu se synem mohli nastěhovat. Manžel myslel na budoucnost už dříve, měl už tehdy svůj byt. Já jsem bydlela v pronájmu. Díky manželovi jsem se dokázala dostat tam, kde jsem teď, a jsem mu za to nesmírně vděčná. Stejně tak za pomoc se synem, se kterým mi pomáhal od začátku našeho vztahu.
Byli jsme spolu okolo roku, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Manžel chtěl, aby se nám dcera narodila do úplné rodiny, tak jsme se vzali. O ruku mě požádal ale ještě dávno předtím, než jsem otěhotněla, protože mu vnitřně něco říkalo, že k sobě patříme. Byla jsem v šestém měsíci, byl Covid. Naše svatba byla malá, jenom se svědky a mým synem. Ale stačilo nám to.
Nic není jenom růžové. To víte, že do našeho vztahu také přišlo pár mráčků, i větších mraků, ale stále jsme spolu, stále se milujeme a máme si co říct. Někteří se nás snažili rozeštvat. Měli jsme i jednu větší krizi, kterou jsme také překonali. Říká se: Všechno zlé je pro něco dobré a u nás to platí dvojnásob.
Jak jste se poznali s partnerem/partnerkou vy?
