Článek
Prázdniny na venkově neměly chybu
Když jsem byla malý špunt, často jsem jezdila na prázdniny na venkov. Moc mě tyhle prázdniny bavily. Babička s dědou měli zahrádku, na které si pěstovali zeleninu, ovoce. Nechyběla ani zvířátka typická pro venkov. Slepičky, králíčci. To byla vždycky pohoda. Nikdy se mi nechtělo odtamtud domů.
Jednou mě babička poslala na zahrádku pro šnitlilch do polévky. Málem jsem si cvrkla, protože se tam vyhříval slepýš.
Přírodě nadosah
Lítali jsme s bratranci po venku. Jezdili na kolech. Užívali jsme si bezstarostného dětství a prázdnin. Babička mě naučila jezdit na kole a jsem jí za to vděčná. Chodili jsme do nedalekého kravína na telátka. Úplně přesně si pamatuji ten odér. Ale nevadilo mi to. To prostě k venkovu patří.
Pamatuji si, jak jsme chodívali do lesa na borůvky, na houby. Babička mě naučila rozeznávat druhy hub. To se mi také dnes hodí, protože s manželem rádi chodíme houbařit. Proběhli jsme se po lese a ještě jsme donesli domů super úlovek. Ale to byly ještě lesy husté, žádný kůrovec.
Venku jsme v podstatě byli pořád, když nepršelo nebo nebyla bouřka. Také jsme jako děti žádnou nadváhu neměli. Nepotřebovali jsme mobily, počítače. Vystačily jsme si s koly, s hřištěm a s kamarády.
O dobré jídlo nebylo nouze
Kuchyní se line vůně ze smažení řízků. Na starých kamnech, do kterých se musí přikládat. Nedávno, když jsem smažila řízky a ucítila jejich vůni, jsem si na svoje krásné dětství u babičky s dědou vzpomněla. Tohle jsou jedny z mála krásných vzpomínek, které na dětství mám.
Pokud se nám v lese podařilo nasbírat houby, byla smaženice nebo bílá polévka s kuřátky (liškami). Pamatuji si, jak babička sbírala malé zdravé houbičky, které potom zavařovala. Fialové ruce, několik litrů borůvek. Ale ty knedlíky potom. Až jsme měli boule za ušima.
Domácí marmelády, čalamády, zavařovaná zelenina. Ráda jsem babičce pomáhala. Dědovi také. Někdy vařila babička, někdy děda. Domácí knedlíky byly samozřejmostí. Domácí vajíčka také. A někdy i králičí maso. Ale to jsem vždycky obrečela. Někdy zase slepičí. Aspoň vím, co to obnáší, aby takové maso bylo. Brambory byly za stodolou, ve které jsme měli od dědy vyrobenou houpačku.
Seno králíčkům, posekané kopřivy slepičkám. Když se narodili malí králíčci, tak jsem se s nimi pořád chtěla mazlit. Jaká radost byla, když jsem našla u slepiček vajíčka. Na tohle se prostě zapomenout nedá. A je to dobře.
Trávili jste také na venkově u babičky čas o prázdninách? Jaké to bylo?
