Článek
Mandela efekt je pojmenovaný po Nelsonovi Mandelovi, který byl prezidentem Jihoafrické republiky a zemřel v roce 2013, ale spousta lidí si myslelo, že zemřel už v 80. letech ve vězení.
Podíváme se na pár příkladů, abyste lépe pochopili o čem je řeč. Začneme třeba Pikachuem a jeho ocáskem. Jakou měl barvu?
Podle spousty lidí žlutou s černým koncem, ale je tomu tak, že jeho ocas byl vždy jen žlutý, i když by jistě někteří z vás 100% tvrdilo že ne.
Další krásný příklad je panáček ze hry monopoly, který nikdy neměl kolem oka „monokl“. A na sušenkách KitKat nebyla nikdy mezi slovy pomlčka.
A co třeba píseň We Are the Champions od Queenu? Jak končí? Rozhodně ne slovy „Of the world“. Píseň však končí pouze větou „We are the champions“.
Fanoušci StarWars by mohli tvrdit, že Darth Vader říká: „Luke, I am your father,“ ve skutečnosti je ve scéně „No, I'm your father.“
Dalšími drobnými věcmi je například to, že Mickey Mouse nikdy nenosil kšandy, Dášenka v Čapkově knize se ve skutečnosti jmenuje Dášeňka, Flintstoneovi nejsou Flinstounovi, Loonely Tunes není Loonely Toones, Sex ve městě se v originále nejmenuje Sex in the city ale Sex and the city a logo Fordu nikdy nemělo zakroucený ocásek u písmene F.
Mysleli jste si u některých věcí, že jsou jinak než ve skutečnosti jsou? Jak je možné, že čas dokáže takto mást kolektivní paměť lidí?
