Článek
Vzrůstající tlak: Aktuální zásahy policie
Ústecký kraj se v posledních letech potýká s dramatickým nárůstem drogové kriminality, a to napříč celým spektrem omamných a psychotropních látek – od tradičního pervitinu po rostoucí výskyt heroinu a kokainu. Na přelomu dubna a května 2025 zadrželi policisté TOXI týmu 25 osob napojených na albánskou drogovou síť. Gang distribuoval heroin do několika měst, včetně Teplic, Děčína a Ústí nad Labem. Zásah byl reakcí nejen na policejní práci, ale i na nárůst předávkování a úmrtí mezi uživateli.
zdroj: https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/usti-teplice-drogy-kriminalita-zasahy-toxi-team-ustredni-obchod-ridil-cizinec.html?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR5iolA0pfeLfknfMrZVIOHAJg0wZOp5PJTgekm6ogYaKlSbDADSS_HcoTvupg_aem_xgdlvVxxyw1a64j-trBzNA
Mostecký TOXI tým po náročné operativní činnosti udeřil
Téměř dvouletá práce mosteckého Toxi týmu přinesla ovoce. Kriminalisté zadrželi šestičlennou organizovanou skupinu, která se zabývala výrobou a distribucí pervitinu v Ústeckém a Libereckém kraji. Při zátahu policisté zajistili kompletní vybavení pro výrobu metamfetaminu včetně chemikálií, ze kterých by bylo možné vyrobit drogy v hodnotě desítek milionů korun. Samotné jádro skupiny tvořilo šest osob ve věku od 26 do 51 let, které se dlouhodobě a organizovaně podílely na výrobě a distribuci pervitinu. Každý z členů měl přidělenou specifickou roli – od shánění léků s obsahem pseudoefedrinu, přes samotnou výrobu drogy až po její prodej v Ústeckém a Libereckém kraji. Policie skupinu monitorovala téměř dva roky a výsledkem vyšetřování byl dubnový zásah mosteckého TOXI týmu. V rámci akce bylo obviněno celkem šest osob ze zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Mezi obviněnými figuruje i žena, která je podle dostupných informací sestrou jednoho z hlavních pachatelů.
O pár dní později mostecký TOXI tým znova udeřil a pokračoval v rozplétání drogové chobotnice. Zde kriminalisté zadrželi čtyři osoby, včetně dvou žen, podezřelých z dlouhodobého prodeje pervitinu. Jeden z mužů se při domovní prohlídce pokusil drogy spláchnout do toalety – neúspěšně. 39 letá žena, dealerka z Mostu je totiž sestrou jednoho z členů gangu vařičů, který byl rozprášen několik dní předtím.
Zdroj:
https://policie.gov.cz/clanek/policiste-rozprasili-gang-varicu.aspx?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR713tNO29Cw-JrvaLGpaeLTiiZT3VklGFDspVFdeLEWoQrzrDUjabPmL6Xklg_aem_7s4_5qbRDDy6E2ZEfadMCg
https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/most-drogy-pervitin-dealer-chobotnice-20250430.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Tyto zásahy jsou pouze špičkou ledovce. Reálný rozsah drogové scény je podstatně větší, zejména v sociálně vyloučených lokalitách jako je mostecký Chanov, ústecký Mojžíř či sídliště v Krásném Březně. Policisté i sociální pracovníci hovoří o drogovém provozu, který je částečně institucionalizovaný a propojený s vnitřními strukturami komunit.
Struktura drogového podsvětí: Srovnání Francie a Ústeckého kraje
Ve videu zde ( https://youtu.be/wzwJqLNGNys?feature=shared ) vystupuje bývalý vůdce drogového gangu z Francie, který otevřeně popisuje organizaci zločinecké sítě přibližně před deseti lety. Klíčovým prvkem jsou podle něj tzv. pěšáci – mladí lidé z ulice, často bez perspektivy, kteří jsou za malou úplatu ochotni plnit úkoly jako sledování policie, hlídání úkrytů, rozvoz drog nebo vytváření falešných stop. Tento decentralizovaný systém umožňuje vedení gangu udržet odstup od přímé kriminality a zároveň udržovat plnou operační schopnost v terénu. Znepokojivé je, že podobný model je již dnes patrný i v některých částech Ústeckého kraje – například v Mostě, Teplicích či Děčíně. Zdejší sociálně vyloučené lokality poskytují úrodnou půdu pro nábor levné pracovní síly z řad mladistvých, často s vazbami na tělocvičny, herny nebo neformální sítě. Policie ČR i veřejné zprávy z posledních let naznačují, že české podsvětí se přizpůsobuje západnímu know-how, přičemž klíčovou roli sehrává lokální loajalita, strach a nízká trestní odpovědnost pěšáků.
Komunity a jejich role: Romská, vietnamská i další
Romské komunity a sociální propad
V mnoha případech jsou osoby zapojené do drogového trhu příslušníky romských komunit žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Nejde však o problém etnicity, ale o hluboký sociální propad. Nízké vzdělání, nezaměstnanost a generační chudoba vedou některé jednotlivce ke vstupu do drogového řetězce – jako kurýři, vařiči, nebo pouliční dealeři.
Problémem je, že v těchto lokalitách panuje silné mlčení. Komunitní pouta a strach z odplaty činí z obyvatel „svědky, kteří nevidí“. Policie je v těchto místech často vnímána jako vnější síla, nikoliv jako partner.
Vietnamské skupiny a přeshraniční sítě
Zatímco marihuana byla dříve doménou vietnamských pěstíren, dnes se některé z těchto skupin přesunuly k výrobě a exportu pervitinu. Vietnamské gangy využívají rozsáhlé logistické sítě a příbuzenské vazby mezi Českem, Německem a Vietnamem. Jsou disciplinované, vysoce organizované a obtížně proniknutelné.
Podle výročních zpráv Národní protidrogové centrály (NPC) se právě vietnamské skupiny podílejí na exportu drog z Ústeckého kraje do Německa a Nizozemska.
Albánské a balkánské gangy
Rostoucí roli sehrávají i albánské kriminální struktury, které často obchodují s heroinem. Případ z dubna 2025 ukazuje, jak operují – anonymně, přes nastrčené osoby a s minimálním kontaktem mezi vrcholem a základnou. Takové skupiny využívají i uprchlické trasy a migrační toky jako zástěrku pro přesun osob a zboží.
Lékárny, GDPR a zneužívaný systém
Policie již v minulých letech poukázala na zneužívání legálních léků jako zdroje pro výrobu pervitinu. Skupiny často posílají své členy do desítek lékáren v širokém okolí, kde vykupují léky s pseudoefedrinem. Například v roce 2022 byl v Ústeckém kraji odhalen gang, který jen z jednoho množství léků mohl vyrobit drogy za více než 2,5 milionu korun.
Zde však narážíme na problém: podle aktuálního znění zákona o ochraně osobních údajů (GDPR) lékárny nemohou sdílet informace o podezřelých nákupech s policií bez soudního příkazu. To vyšetřování zdržuje a znesnadňuje reakci na včasné podezření.
Podle protidrogové centrály je tento stav dlouhodobě neudržitelný. Policie žádá možnost zavedení jednotného centrálního registru výdeje rizikových léčiv, což by vyšetřovatelům umožnilo okamžitě sledovat nadměrné odběry. Zatím však naráží na odpor ze strany ochránců soukromí i některých profesních organizací.
Změna trhu: Návrat kokainu, ale v jiné podobě
Kokain býval tradičně drogou vyšších vrstev, manažerů a celebrit. Dnes se však objevuje i v ulicích Mostu a Teplic, v levnější, ale o to nebezpečnější podobě. Zatímco „elitní“ kokain byl čistý, současné dávky bývají ředěny levnými příměsemi – levamizolem, paracetamolem či syntetickými stimulanty.
Přesto je zřejmé, že v některých kruzích kokain opět získává popularitu – zejména mezi mladšími uživateli a lidmi zapojenými do tzv. „party drog“. Hrozí, že v kombinaci s pervitinem vznikne nebezpečný mix závislostí, který se bude šířit v rámci celého regionu.
Složitost vyšetřování a limity práva
Kriminalisté dlouhodobě upozorňují, že klasické metody práce jsou na moderní drogové skupiny krátké. Sítě fungují anonymně, často bez digitální stopy, a jejich struktura je buněčná – rozdělená do malých týmů, které se neznají.
Zákonné mantinely, jako je nutnost soudního příkazu pro nasazení odposlechů či omezené možnosti sledování finančních toků, vedou k tomu, že některé operace končí bez obvinění. Zákon chrání občana – což je v pořádku – ale zároveň komplikuje zásahy proti těm, kteří systém zneužívají.
Znalost policejní práce mezi drogovými gangy: výhoda kriminální inteligence?
Vyšetřování albánského heroinového gangu v Ústeckém kraji, které odhalilo hlubokou síť dealerů operujících zejména v okolí Dubí, přineslo kromě obžalob i znepokojivý poznatek: členové organizované skupiny vykazovali nadprůměrnou znalost policejních metod a postupů. Gang například využíval důmyslné krycí identity, věděl o limitech zákonných odposlechů a cíleně se vyhýbal fyzickému kontaktu při předávkách drog. Někteří členové dokonce podle vyšetřovatelů věděli, v jakém rozsahu může policie sledovat pohyb mobilních zařízení, a přizpůsobili tomu svou komunikaci.
Zásadní otázkou tak zůstává, odkud tyto kriminální struktury čerpají své znalosti o operativní práci policie. Nabízí se několik vysvětlení – od bývalých členů bezpečnostních složek ve službách podsvětí, přes „výměnu know-how“ mezi zahraničními skupinami, až po systematické sledování soudních rozhodnutí a právních precedensů. Paradoxně k tomu může přispívat i přístupná judikatura a transparentní procesní právo, které na jednu stranu chrání svobody občanů, ale zároveň umožňuje i kriminálním živlům lépe chápat, co si mohou dovolit.
Tato asymetrie informací tak představuje vážnou překážku pro dlouhodobé a složité operace policie, která je často svázána zákonnými limity více než její protivníci. Výsledkem je nejen narůstající frustrace vyšetřovatelů, ale i situace, kdy se kriminalita adaptuje rychleji než stát, který ji má potírat.
Fiktivní rozhovor s vyšetřovatelem, který přináší autentický vhled do policejní práce:
„Denně procházíme hranicí mezi zákonem a bezmocí,“ říká vyšetřovatel David R., který u protidrogového oddělení v Ústeckém kraji působí už přes deset let. „Když sledujeme vařiče pervitinu v Mostě, potřebujeme týdny, než dostaneme soudní příkaz. Mezitím stihne vyrobit několik kilogramů látky, které pak mizí v Německu nebo na sídlištích v Teplicích. Známe jména, adresy, metody – ale chybí důkaz. A důkazy neshromáždíte bez spolupráce lidí, kteří se bojí cokoli říct.“ Podle něj je současná legislativa nastavena tak, že chrání svobodu jednotlivce více než bezpečí komunity. „Chceme-li někoho sledovat, nestačí podezření. A než získáme důkaz, stopy často vychladnou. Mezitím ti lidé ničí celé ulice, rodiny, děti.“ Přesto zůstává v terénu. „Neděláme to kvůli penězům. Děláme to proto, že kdybychom přestali, zítra to tu celé spadne.“
Co může dělat běžný občan?
Mnozí lidé žijící v zasažených lokalitách si kladou otázku: Co mohu dělat, když vím, že soused vaří pervitin nebo před domem denně postávají dealeři?
Možnosti existují, i když často narážejí na strach nebo skepsi:
- Anonymní oznámení – Policie i městské úřady přijímají anonymní podněty. I podezření může vést k monitorování.
- Komunitní hlídky a bezpečnostní projekty – Některé obce spouští tzv. bezpečnostní asistenty – pracovníky z místní komunity, kteří fungují jako „oči a uši“ pro úřady.
- Zapojení do místních rad a spolků – Lidé mají možnost ovlivnit politiku bezpečnosti prostřednictvím petic, schůzí a veřejných slyšení.
- Tlak na samosprávu – Čím více občanů vyjádří nespokojenost, tím větší tlak mohou vyvíjet zastupitelé na policii, hygienu i sociální služby.
- Osvěta mezi mladými – Rodiče, učitelé a trenéři hrají klíčovou roli v prevenci. Mnoho uživatelů drog začíná experimentovat v pubertě – často ze zvědavosti nebo pod tlakem okolí.
Závěrem: Zodpovědnost nás všech
Ústecký kraj čelí drogové krizi, která není jen problémem policie nebo sociálních služeb. Je to problém komunit, měst a jednotlivců. Jen kombinací represí, prevence, léčby a zapojení veřejnosti lze zastavit trend, který vede k rozkladu místního života.
Pokud občané přestanou být lhostejní a začnou využívat své možnosti – ať už jde o podnět, veřejné vystoupení nebo pomoc v komunitě – existuje šance na změnu. Ne rychlou. Ale možnou.
Z pohledu statistik je situace stabilní. Počet odhalených varen kolísá, objem zajištěných léčiv rovněž. Přesto kolují pervitin i léky dál – jen sofistikovaněji, tišeji a často zcela legálně. V systému, kde je snadnější sehnat Modafen než skutečnou prevenci, a kde se kontrolní mechanismy zadýchávají pod vlastní byrokracií, není potřeba hledat nového nepřítele. Nepřítel už je dávno uvnitř. A je pečlivě schválen, opatřen razítkem a evidován v lékovém registru.
