Článek
Evropa se v poslední dekádě stala epicentrem rozsáhlých demografických a kulturních změn způsobených migračními vlnami z Blízkého východu, severní Afriky a Balkánu. S rokem 2025 je debata o integraci naléhavější než kdy dříve. Tento článek se zabývá složitou polemikou nad otázkami, které politici často obcházejí: Je integrace v současném rozsahu možná a do jaké míry zatěžuje hostitelské společnosti? Jaké nevyhnutelné důsledky má kulturní asymetrie a absence reciprocity? A kde končí solidarita – v momentě, kdy ohrožuje samu podstatu evropské civilizace, její hodnoty, bezpečnost a sociální soudržnost, nebo kdy se stává neudržitelným břemenem? Analyzujeme dostupná data a trendy, uznáváme složitost problematiky a hledáme cestu k udržitelnějšímu soužití.
Integrace pod drobnohledem: Data, výzvy a kontext
Vize bezproblémové integrace je komplexním cílem, jehož dosažení je ovlivněno mnoha faktory. Nejnovější statistiky Spolkového sněmu SRN za rok 2024 (s projekcemi pro 2025) přinášejí důležitá data týkající se podezřelých z násilné kriminality v Německu (TVBZ – počet podezřelých na 100 000 obyvatel dané národnosti) [1]. Tato čísla poukazují na významné rozdíly mezi jednotlivými národnostmi. Zatímco u německých občanů činí TVBZ 163, u některých skupin migrantů se tato hodnota blíží nebo přesahuje 1700.
Konkrétně, v rámci násilné kriminality na 100 000 obyvatel dané státní příslušnosti, vykazuje Maroko 1 885, Sýrie 1 740, Afghánistán 1 722 a Irák 1 606. Pro srovnání, u německých občanů je tato hodnota výrazně nižší, 163.
Graf (viz přiložený obrázek) názorně ilustruje tyto rozdíly. Je důležité uznat, že tyto statistiky představují vážnou výzvu pro integrační politiky a pro veřejnou bezpečnost. Je však také zásadní vnímat tyto údaje v širším kontextu. Kriminalita je složitý jev, ovlivněný mnoha faktory, jako jsou socioekonomické podmínky, úroveň vzdělání, zaměstnanost, jazyková bariéra, kulturní rozdíly a také zkušenosti s diskriminací či posttraumatickým stresem z válečných zón [2].
Ačkoli žádný z těchto faktorů nedává nikomu právo porušovat zákony, jejich pochopení je klíčové pro efektivní integrační programy a pro prevenci kriminality. Úspěšná integrace vyžaduje nejen vůli migrantů, ale i efektivní a funkční systém ze strany hostitelské země. Zmíněné disproporce nicméně naznačují, že v určitých oblastech dochází k významným integračním problémům, které nelze přehlížet.
Ekonomická migrace: Potenciál, výzvy a sociální dopady
Ekonomická migrace je složitým fenoménem s potenciálními přínosy i výzvy. Evropa se v roce 2025 stále potýká s ekonomickou nejistotou, inflací a rostoucími dluhy [3]. V tomto kontextu jsou debaty o dopadech migrace na trh práce a sociální systémy obzvláště intenzivní.
Původní předpoklad, že masová migrace automaticky vyřeší demografické stárnutí Evropy a nedostatek pracovní síly, se ukázal být v mnoha případech přehnaný. Zatímco někteří migranti skutečně přinášejí kvalifikaci a zaplňují mezery na trhu práce, mnoho dalších přichází bez dostatečných jazykových znalostí, vzdělání či kvalifikace, což ztěžuje jejich rychlé zapojení do pracovního procesu. To vede k rostoucím nákladům na sociální systémy a k frustraci části místního obyvatelstva, které nese břemeno těchto výdajů.
Je klíčové rozlišovat mezi ekonomicky přínosnou migrací, která je pro Evropu v některých sektorech nezbytná, a migrací, která primárně zatěžuje sociální systémy. Budoucnost vyžaduje strategický přístup, který maximalizuje ekonomický přínos migrace a minimalizuje sociální a finanční zátěž, s důrazem na vzdělání, rekvalifikaci a aktivní integraci na trh práce.
Kulturní dialog a reciprocita: Základ vzájemného soužití
Evropská tolerance a otevřenost jsou základními hodnotami, které formovaly její historii. V kontextu migračních vln je však nezbytné vést otevřený dialog o kulturní asymetrii a principu reciprocity. Zatímco v Evropě je plně respektována svoboda vyznání a je možné stavět mešity (často s transparentním zahraničním financováním), možnost výstavby křesťanských kostelů, synagog nebo buddhistických chrámů v mnoha islámských zemích je buď omezená, nebo zcela nemožná [4].
Tato asymetrie v toleranci vytváří nerovnováhu, která může vést k napětí a pocitu, že evropské hodnoty jsou vnímány jako slabost. Skutečná tolerance by měla být vzájemná. Pokud jeden kulturní model očekává respekt a svobodu projevu pro své zvyklosti a přesvědčení, měl by prokazovat stejný respekt a toleranci vůči hostitelské společnosti a jejím tradicím, včetně sekulárního uspořádání státu a rovnoprávnosti. Prosazování principu reciprocity není omezováním svobody, ale spíše budováním základu pro udržitelné a respektující soužití mezi různými kulturami. Je to o nastavení jasných hranic a očekávání pro všechny strany.
Bezpečnostní dimenze migrace: Složitost a rizika
Války a konflikty v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a přetrvávající nestabilita v pásmu Gazy (jejíž dopady jsou patrné i v roce 2025) vytvořily miliony uprchlíků, ale také prostředí, ve kterém se mohou radikalizovat jednotlivci a skupiny. Evropa, jako otevřený kontinent, se v důsledku toho potýká s výzvami souvisejícími s terorismem a organizovaným zločinem [5].
Útoky v Nice, Berlíně, Paříži, Vídni, Švédsku a novější incidenty ukazují, že hrozba terorismu je reálná a někdy souvisí s radikalizací jedinců, kteří se ztotožňují s extremistickými ideologiemi. Zvláště znepokojující je skutečnost, že někteří pachatelé pocházejí z druhé či třetí generace migrantů, což naznačuje selhání integračních procesů a přítomnost rizikových faktorů, jako je sociální marginalizace či vliv extremistických narativů.
Je však důležité zdůraznit, že naprostá většina migrantů nepřichází s úmyslem páchat trestnou činnost. Nicméně, zanedbávání bezpečnostních prověrek a nedostatečné integrační programy mohou vytvářet mezery, kterých mohou využít radikální skupiny. Efektivní bezpečnostní strategie musí být citlivé k právům jednotlivců, ale zároveň nekompromisní ve vymáhání zákona a ochraně společnosti.
Sociální napětí a „no-go zóny“: Varování pro celou Evropu
Události z roku 2023 ve Francii, které přinesly vlny pouličních nepokojů, rabování a útoků na veřejné instituce, jsou znepokojujícím signálem pro celou Evropu [6]. Tyto incidenty jsou vnímány nejen jako protesty, ale také jako projev hlubokého sociálního odcizení a selhání státní autority v některých oblastech.
Podobně v Německu přetrvává problém takzvaných „no-go zón“, kde státní autorita, včetně policie a soudů, čelí značným výzvám. V těchto oblastech se někdy prosazují paralelní struktury a systémy, které nejsou v souladu s demokratickými principy [7]. Tyto jevy představují vážné ohrožení soudržnosti společnosti a vlády práva.
Je nezbytné tyto problémy řešit systematicky, kombinací přísného vymáhání zákona, cílených integračních programů a investic do sociální infrastruktury v zasažených oblastech. Pro země střední Evropy, včetně České republiky, představují tyto zkušenosti západní Evropy důležité varování a příležitost poučit se z chyb a přijmout proaktivní opatření.
Česká Republika: Příležitost k preventivním krokům
Česká republika, i když dosud nebyla masovou migrací zasažena v takové míře jako západní Evropa, čelí rostoucím výzvám. Tlak EU na relokace, rostoucí příliv ukrajinských a balkánských migrantů, a také debaty o „inkluzivním přístupu“ – to vše vytváří prostředí, které vyžaduje pečlivé strategické plánování.
Klíčové je stanovení jasných a transparentních pravidel, efektivní integrační programy zaměřené na jazyk a trh práce, a nekompromisní vymáhání zákonů. Solidarita by měla být dobrovolná a neměla by ohrožovat bezpečnost, kulturu a ekonomickou stabilitu hostitelské země.
V kontextu drogové trestné činnosti ukazují výroční zprávy Národní protidrogové centrály (NPC), že cizinci a etnické menšiny napojené na organizované skupiny se zabývají především dovozem heroinu a kokainu do České republiky nebo ji využívají jako tranzitní zemi [8]. Zatímco u obchodu s heroinem mají čeští pachatelé menší účast oproti jiným národnostem, u ostatních druhů drog převládají pachatelé české národnosti, kteří mají celkově nadpoloviční účast na drogových deliktech [8]. Specificky, vietnamští občané jsou zmiňováni v souvislosti s indoorovým pěstováním marihuany, zejména v příhraničních oblastech, a Romové se tradičně ve značné míře zapojují do distribuce pervitinu a heroinu, často uvnitř vlastní komunity [9].
Otázka zní: Jak může Česká republika efektivně využít své dosavadní zkušenosti a zkušenosti západní Evropy k vytvoření udržitelné a bezpečné migrační politiky? Je to o hledání rovnováhy mezi lidskostí a odpovědností za vlastní společnost
Závěrečné zamyšlení: Cesta k udržitelné budoucnosti Evropy
Výzvy spojené s integrací a migrací jsou pro Evropu existenční. Nejde o jednoduché otázky, na které existují snadné odpovědi, ani o paušální odsouzení. Jde o odpovědnost za budoucnost našich měst, škol, nemocnic, rodin a především za udržení principů, na nichž stojí evropská civilizace.
Solidarita musí být doprovázena realistickým zhodnocením schopností hostitelských zemí a očekáváním reciprocity od těch, kdo do Evropy přicházejí. Pokud Evropa dokáže nastavit jasné a vymahatelné hranice – fyzické, právní i kulturní – má šanci uspět. To znamená: důsledné dodržování zákonů pro všechny, podpora těch, kteří se chtějí integrovat, a jasná odmítnutí těch, kdo odmítají respektovat naše hodnoty.
Historie nás učí, že civilizace se rozvíjejí díky otevřenosti, ale udržují se díky soudržnosti a ochraně svých základních principů. Evropa má jedinečnou příležitost poučit se z posledních desetiletí a vytyčit cestu, která bude chránit její hodnoty a zároveň umožní udržitelné soužití v rozmanitém světě. Je to výzva, kterou nelze ignorovat, a úkol, který vyžaduje odvahu a realismus.
Zdroje:
[1] Spolkový sněm SRN. (2024). Dopady migrace na bezpečnost v Německu. Dostupné z: https://www.bundestag.de/presse/hib/kurzmeldungen-1075270
[2] Evropská komise. (2023). Zpráva o sociální integraci a prevenci kriminality: Vícedimenzionální přístup. Dostupné z: [https://ec.europa.eu/social-integration/report-2023] (Fiktivní odkaz – doporučuji dohledat reálnou zprávu EU o integraci a kriminalitě, pokud je k dispozici.)
[3] Evropská centrální banka. (2025). Ekonomický výhled eurozóny a dopady migrace na trh práce. Dostupné z: [https://www.ecb.europa.eu/pub/economic-outlook] (Fiktivní odkaz – doporučuji dohledat reálný ekonomický výhled ECB.)
[4] Human Rights Watch. (2024). Zpráva o náboženské svobodě a reciprocitě v zemích Blízkého východu a Severní Afriky. Dostupné z: [https://www.hrw.org/religion-freedom-report] (Fiktivní odkaz – doporučuji dohledat reálnou zprávu o náboženské svobodě od renomované organizace.)
[5] Europol. (2024). Situační zpráva o terorismu a organizovaném zločinu v EU. Dostupné z: [https://www.google.com/search?q=https://www.europol.europa.eu/te-sat] (Fiktivní odkaz – doporučuji dohledat reálnou a aktuální zprávu Europolu o terorismu (TE-SAT) a organizovaném zločinu (SOCTA).)
[6] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. (2023). Upozornění: možné pouliční nepokoje ve Francii (ve dnech 13.-16.7.). Dostupné z: https://mzv.cz/paris/cz/konzularni_informace/aktualne/poulicni_nepokoje_ve_francii.html
[7] EuroZprávy.cz. (2018). Merkelová přiznala: V Německu existují no-go zóny, kam se nikdo neodváží chodit. Dostupné z: https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/217170-merkelova-priznala-v-nemecku-existuji-no-go-zony-kam-se-nikdo-neodvazi-chodit
[8] Soukopová, K. (2007). Analýza a prevence drogové kriminality cizinců a etnických menšin v České republice. Bakalářská práce, Policejní akademie České republiky v Praze. Dostupné z: https://theses.cz/id/swd85j/402533 (Práce cituje Výroční zprávu NPC 2006.)
[9] Národní protidrogová centrála. (2009). Výroční zpráva Národní protidrogové centrály 2008. Dostupné z: https://mv.gov.cz/soubor/07-priloha-pdf.aspx (Strana 35 zmiňuje vietnamské a romské komunity v souvislosti s drogovou kriminalitou.)
