Článek
Upozornění autora:
Vážení čtenáři, příběh, který se chystáte přečíst, je čistě smyšlený. Jakákoli podobnost se skutečnými událostmi, osobami žijícími či zemřelými, nebo s fungováním jakéhokoli města na území České republiky, je naprosto, ale naprosto náhodná a nepravděpodobná. Berte to prosím s nadsázkou a špetkou soli. Nebo s celou solničkou, pokud vám z toho bude slano na duši a začnete mít pocit, že se vám realita s touto fikcí podivuhodně prolíná. Děkuji za pochopení a přeji příjemnou „cestu“ do Mostu.
Most, město, kde se pojmy jako „transparentnost“ a „bezpečnost“ staly jen poetickými výrazy z pohádkové knížky, dávno zapomenutými v prachu historie a lokálních rozpočtových skandálů. Zatímco drogová kriminalita vesele šplhá na žebříčku kriminálních hitparád a zjevně se těší z nekontrolovatelného růstu, a vyloučené lokality bublají nespokojeností, sociálním napětím a frustrací z neřešených problémů, mostecká radnice má „geniální“ řešení, které by jí mohl závidět i starověký Nero: festivaly! A samozřejmě, nezapomínejme na rodinný podnik primátora, který s oblibou saje z veřejné kasy jako z neomezeného zdroje, zatímco se celé město proměňuje v dokonalou kulisu pro absurdní, až dystopický sitcom, kde hlavními hrdiny jsou političtí představitelé a jejich rodinní příslušníci. Vítejte v Mostě, kde se peníze hýbou rychleji než feťák při shánění dávky, a kde se zdá, že realita je daleko podivuhodnější než jakákoli fikce.
Autor: investigativní satirik a epidemiolog mosteckého rozpočtového moru
Velmistři rozpočtového kung-fu: Jak se v Mostě spravují veřejné zdroje s rodinnou péčí
Vítejte v Mostě, futuristickém městě, které s bravurou a cynismem sobě vlastním demonstruje, jak se dávné klišé „rodina především“ může stát základním pilířem obecní správy. Zatímco v jiných, méně osvícených obcích se občané trápí s nudnými koncepty jako transparentnost, férová výběrová řízení a kontrola veřejných financí, v Mostě se to řeší elegantně, přímočaře a hlavně rodinně: primátor Marek Hrvol drží pevně otěže města, s neochvějnou autoritou řídí jeho osud a zdá se, že zároveň i ten svůj. A hádejte co? On je zároveň tím, kdo provozuje soukromý sportovní spolek zaměřený na MMA turnaje, tedy na ušlechtilé umění boje v kleci, kde teče pot a krev, ale hlavně, jak se zdá, tečou i peníze. Aby bylo rodinné portfolio kompletní, jeho bratr Jaroslav Hrvol, velí mostecké městské policii a má také významné postavení v dalších městských firmách, což mu umožňuje strategicky ovlivňovat finanční toky. Zdá se, že v Mostě platí zlaté pravidlo: Co je doma, to se počítá, obzvláště když jde o veřejné peníze, které se mohou s grácií přesměrovat do soukromých kapes.
A teď to nejlepší, co byste v žádném seriózním finančním manuálu nenašli: mostecká městská kasa se chová jako poslušný bankomat, který už ani nepotřebuje kartu. Není třeba ji přepadávat, loupit, nebo se k ní složitě prokopávat, stačí do ní zadat správný „rodinný PIN“. Jak zjistil Deník N, spolek primátora Hrvola pořádá MMA turnaje a na jejich financování se ochotně a bez jakýchkoli viditelných otázek podílí sama radnice, která, zdá se, považuje podporu primátorova hobby za klíčovou pro rozvoj města. Kde jinde se vám stane, že město tak velkoryse a nezištně podporuje vaše hobby a váš soukromý podnik, než když jste… no, primátor? Je to jakási moderní charita, jenže obdarovanými jsou ti, kteří už tak sedí na vrcholu finanční i politické pyramidy, a dárci jsou, samozřejmě, všichni ostatní daňoví poplatníci.
Městská rada a pervitinová krize: Priority se řeší za plentu (a za potlesku festivalových davů)
Most se stal, jak vyplývá z tristních policejních statistik a zjevného pohledu do ulic, městem, kde drogová kriminalita neklepe na dveře, ale rovnou vykopává brány a zřizuje si zde velitelství. Pervitin tu není jenom problémem, je to skoro národní sport, populární komodita a bohužel i každodenní realita pro mnoho obyvatel! Most je, zdá se, na čele žebříčku kriminálních jedniček v oblasti drogových deliktů, s rapidním nárůstem uživatelů a dealerů, kteří zde zřejmě našli úrodnou půdu pro své aktivity. Místo, aby se v Mostě řešily palčivé a existenciální otázky spojené s drogovou scénou, která si tu zřejmě zřídila hlavní centrálu pro celé severní Čechy a Sasko (nebo co?), má městská rada jiné, mnohem „efektivnější“ a „progresivnější“ priority, které se zjevně soustředí na odvedení pozornosti. A ne, nemluvíme o radikální sociální práci, posílení policejních hlídek v problémových oblastech, nebo cílených a dlouhodobých programech pro drogově závislé. Mluvíme o, samozřejmě, festivalech!
Zatímco narkomani si tu podávají dveře jako na běžícím pásu, a v „kritických“ vyloučených lokalitách to vypadá jako po bombardování, s rozpadajícími se domy, hromadícím se odpadem a zoufalými obyvateli, primátor Marek Hrvol a jeho tým evidentně usoudili, že nejlepší prevencí kriminality je… hudba! A tanec! A pivo! Kdo by přece myslel na drogy, na špínu nebo na bezútěšnou budoucnost, když může poslouchat místní kapelu, pít levné pivo a zažít „kulturní obrodu“ v centru města? Je to marketingový tah století, který by si zasloužil Nobelovu cenu za cynismus: odveďte pozornost obyvatel k řevu kytar a dočasným stánkům s jídlem a suvenýry, a oni si ani nevšimnou, že je mezitím někdo okrádá o peníze z městské pokladny, a že na periferii města je situace kritická a neřešená. „Hlavně, že se bavíme a vypadáme dobře pro veřejnost,“ zní nepsané mostecké motto, zatímco skutečné problémy tikají jako časovaná bomba.
Mostecký „Bratrův Rozpočet“ a Marketingová Genialita: Cílení na primátorův spolek jako byznys model
A kdo by lépe dohlížel na pořádek v tomto festivalovém ráji a zároveň elegantně přesouval peníze než bratr primátora, Jaroslav Hrvol? Ten, coby šéf mostecké městské policie a prominentní figura v dalších městských firmách, má, zdá se, jednu zásadní a nepopiratelnou prioritu: platit reklamu u spolku svého bratra, primátora města. A to samozřejmě z rozpočtů městských firem, které spravuje, čímž se efektivně přeměňuje veřejný rozpočet v soukromý bankomat pro rodinné hobby. To je efektivita, jakou by záviděl i ten nejostřílenější manažer globální korporace, natož obyčejný daňový poplatník.
Zapomeňte na nudné marketingové analýzy a cílové skupiny typu „mladí muži 18–35 let se zájmem o sport“. V Mostě se inzeruje jinak, mnohem osobněji a, řekněme si to na rovinu, mnohem výhodněji. Pokud má váš spolek sociální sítě a web, a vy jste náhodou primátor a jmenujete se Hrvol a pořádáte MMA zápasy, pak se dveře k městské reklamě otevírají dokořán, prakticky bez jakýchkoli otázek. A to nejen u mostecké městské policie – kterou řídí primátorův bratr, jaká to ohromující náhoda! – ale i u městských technických služeb, dopravní společnosti a dalších městských molochů, které by se za normálních okolností snažily inzerovat efektivněji jinde, například na velkých komerčních platformách. Deník N poukázal na to, že tyto peníze plynule proudí do spolku, což je v ostrém kontrastu s běžnou praxí, kdy by se městské firmy snažily minimalizovat náklady a maximalizovat dopad své reklamy. Možná je to součást nové, revoluční „sociální“ strategie mostecké policie: místo prevence kriminality se prostě ukážou, jak správně rozdávat rány v kleci, což má mít zjevně uklidňující efekt na obyvatelstvo. Kdo by potom chtěl páchat trestné činy, když vidí takovou disciplínu a odhodlání v kleci? Je to prostě geniální systém, jak provozovat hobby za veřejné peníze.
Od radnice k ringu, přes domy hrůzy: Vyloučené lokality v tichém ústraní (a stále se rozšiřují)
Zatímco veřejné peníze tančí ve víru rodinných transakcí a festivalových veselic, které mají zakrýt skutečný stav věcí, skutečné, palčivé a dlouhodobé problémy Mostu – zejména ty ve vyloučených lokalitách – se řeší… no, neřeší se. Tyto oblasti jsou jako kulisy k postapokalyptickému filmu, kde obyvatelé žijí ve stínu pervitinu, chudoby a zoufalství, s rozpadajícími se domy, hromadícím se odpadem, nulovou nadějí a zoufalými obyvateli, zatímco radnice vesele utrácí za akce, které mají „pozvednout ducha města“ a vylepšit jeho image naoko. Zvenčí to vypadá na „velký pokrok“ a „kulturní rozkvět“, uvnitř však bublají neřešené problémy, které se nejednou přelijí do celého města a připomínají, že Most není jen o festivalech a MMA zápasech.
Je to jako dát dehydrovanému člověku lístek na koncert místo vody, nebo hladovému balíček letáků místo jídla. Samozřejmě, je to lacinější, jednodušší a vypadá to mnohem lépe na propagačních fotkách pro turistický ruch. Ale kdo by se staral o ty, kteří potřebují skutečnou pomoc, dlouhodobá řešení a systémovou podporu, když se dají peníze tak elegantně přesunout z kapes daňových poplatníků do kapes těch „správných“ lidí, kteří si zřejmě zaslouží podpořit své koníčky? Městské firmy, které by měly investovat do infrastruktury, veřejného pořádku a sociálních služeb pro všechny občany, raději sponzorují rukavice a klece pro bojové sporty. A to je přece mnohem zábavnější, ne? Mostecké vedení evidentně věří, že ignorování problémů je samo o sobě řešením, a že s dostatečným množstvím decibelů a atrakcí se na ně zapomene.
Suljanović a mostecký "Kámoš byznys": Pravidla hry píše někdo jiný za zavřenými dveřmi
A nesmíme zapomenout na stín, který se vznáší nad Mostem jako neviditelná, ale citelná síla a který Investigace Seznam Medium mistrně odhalila – vliv „hazardního bosse“ Suljanoviće. On je zřejmě tím, kdo tahá za nitky nejen senátora Paparegy, ale i samotného primátora Hrvola, což vytváří komplikovanou síť vlivu, která přesahuje pouhé rodinné vazby. To dává mosteckému dění zcela nový, ještě temnější rozměr: není to jen rodinný podnik, je to spíše „rodinný a kámošův podnik“, kde se pravidla hry píší někde mimo zraky veřejnosti, v zákulisí, u stolu s vlivnými osobami a bez ohledu na zájmy obyčejných občanů.
Možná se festivaly a MMA turnaje nepořádají jen pro zábavu a „kulturu“, ale i pro to, aby se na nich potkali ti správní lidé a dohodli ty správné kšefty, co myslíte? Třeba se na nich rozhoduje, kdo dostane příští „dotaci“, komu se přihraje městská zakázka, nebo jak se bude „efektivně“ řešit drogová kriminalita – samozřejmě, řešením je ignorovat ji a utratit peníze jinde, tam, kde to bude pro někoho výhodnější. Tato symbióza mezi politikou, byznysem a bojem je v Mostě zřejmě na denním pořádku, plynulá a bezchybná, jako dobře namazaný stroj.
Morální a etický kompas: Kde se ztratil v mlze mosteckého byznysu?
Zatímco se v Mostě vesele přelévají veřejné peníze do soukromých kapes a rodinných spolků, a to vše za zvuku festivalových tónů a uprostřed neutěšené reality drogové kriminality a vyloučených lokalit, zůstává viset ve vzduchu jedna zásadní otázka: Kde se v tomto dění vytratila morálka a etika? Zdá se, že pro „vládce Mostu“ jsou tyto pojmy jen prázdnými slovy, která nemají v jejich pragmatickém světě byznysu a moci žádné místo. Základní principy spravedlnosti, transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům, za které nesou odpovědnost a z jejichž daní jsou placeni, jsou očividně nahrazeny pravidly „rodinného podniku“ a „kamarádských“ dohod. Místo toho, aby sloužili veřejnosti, zdá se, že slouží primárně svým vlastním zájmům a zájmům úzkého okruhu spřízněných osob. Tato absence etického kompasu je alarmující a vrhá temný stín na celou místní samosprávu, signalizujíc hluboký rozklad důvěry mezi občany a těmi, kteří by je měli zastupovat a chránit.
V Mostě je všechno jenom hra. Bohužel, na naše peníze.
Most je fascinující laboratoř sociálního experimentu, kde se zkoumá, jak dlouho může město fungovat na principu „chléb a hry“, když chléb dochází, sociální problémy se prohlubují a hry se hrají za veřejné peníze pro soukromé účely těch, kteří jsou u moci. Zatímco drogová scéna kvete a vyloučené lokality hnijí a rozkládají se, mostecká radnice nás baví festivaly a MMA zápasy, které slouží spíše jako kouřová clona než skutečné řešení. Celé město se tak stává kulisou pro jeden velký, nikdy nekončící sitcom s tragikomickými prvky, kde se daňoví poplatníci stali nechtěnými statisty a sponzory.
A tak máme v Mostě vše: gladiátory v ringu, vlivné senátory pod palcem hazardního bosse, rodinnou mafii v městských strukturách a drogovou kriminalitu, která je jen „statistickým údajem“ na pozadí, na který se zjevně zapomnělo. Chybí už jen divadelní opona a potlesk pro ty, kteří tuto hru na „městské blaho“ tak brilantně režírují a zjevně se tím i baví. Jenže my, daňoví poplatníci, už nemáme na lístky. Možná bychom si měli raději koupit zásobu pervitinu – zdá se, že v Mostě je to teď nejpřístupnější a nejlépe dostupná komodita.
Použité zdroje, aneb kde se dozvíte více, pokud nejste členem „Rodinného Rozpočtu S.R.O.“ nebo „Kámoš byznysu“:
* Investigace Seznam Medium – Suljanović, Paparega a Hrvol: https://medium.seznam.cz/clanek/investigace-v-mostu-jsou-pod-vlivem-hazardniho-bosse-senator-paparega-a-primator-hrvol-poslouchaji-suljanovice-85005
* Deník N – Hrvolův MMA spolek a městské peníze: https://denikn.cz/1714980/byznys-mosteckeho-primatora-jeho-soukromy-spolek-porada-mma-turnaje-penize-na-ne-dava-radnice/
* Deník N – Minuta: Dotace pro spolek: https://denikn.cz/minuta/1716403/
