Článek
Představte si, že ráno přijdete do supermarketu a zjistíte, že místo chladicích vitrín plných masa, mléčných výrobků a mražených potravin vás čekají prázdné police. Nejde přitom o výpadek elektřiny ani poruchu běžného zařízení. Chladicí systémy někdo ovládl na dálku prostřednictvím počítačové sítě.
Právě takový scénář se odehrál ve Francii. Kybernetický útok zasáhl stovky supermarketů a donutil obchodníky likvidovat potraviny, které nebylo možné bezpečně zachránit. Podle agentury Associated Press dosáhly ztráty jednoho z velkých řetězců v jediném dni desítek milionů eur.
Případ je varováním, že kybernetické útoky nemusí znamenat pouze ukradená hesla nebo nedostupné webové stránky. Mohou mít přímé následky i v obyčejném obchodě s potravinami.
Teplota vystoupala až na 50 stupňů
K útokům došlo v časných ranních hodinách v pondělí 12. října. Útočníci podle dostupných informací získali vzdálený přístup k systémům, které řídí chlazení v obchodech.
Výsledkem byl pravý opak toho, k čemu jsou zařízení určena. Chladicí technologie přestaly správně fungovat a teploty v některých systémech vystoupaly až na 50 stupňů Celsia. Podle agentury AP trval tento stav přibližně šest hodin.
Následky byly pro obchodníky zásadní. Čerstvé a mražené potraviny, které se během výpadku dostaly do nevyhovujících podmínek, musely být vyřazeny z prodeje. U části zboží už nebylo možné zajistit bezpečnost, a proto jej nebylo možné vrátit do regálů.
Mezi zasaženými řetězci byly například Intermarché, Netto, Carrefour, Monoprix a Coopérative U. Francouzský ministr financí uvedl, že incident zasáhl přibližně 700 z celkových deseti tisíc supermarketů v zemi. Rozsah problémů se mezi jednotlivými provozovnami lišil.
Škody dosahují desítek milionů eur
Jedním z nejvíce zasažených provozovatelů byla skupina Groupement Mousquetaires, která provozuje řetězce Intermarché a Netto. Podle informací AP postihly problémy přibližně 300 jejích obchodů.
Ztráty se netýkají pouze zničeného zboží. Obchodníci musí řešit také opravy technologií, kontrolu bezpečnosti potravin, opětovné doplnění zásob a omezení provozu.
Zástupci Intermarché podle AP vyčíslili ztráty na desítky milionů eur během jediného dne. Jde tedy o mimořádně drahý incident, jehož skutečné následky se mohou ukázat až s odstupem.
Přesná konečná škoda ani celkový počet znehodnocených potravin zatím nebyly definitivně vyčísleny.
Jak se mohl někdo dostat k ovládání chladicích zařízení?
Vyšetřování se zaměřilo mimo jiné na starší zařízení pro vzdálenou správu chladicích systémů. Francouzský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že zaznamenal řadu kompromitovaných modulů používaných při řízení chlazení od společností Danfoss a Copeland.
Podle informací zveřejněných agenturou AP se část problémů týkala starších systémů, které již nedostávaly bezpečnostní aktualizace. Některá zařízení byla navíc přístupná přímo z veřejného internetu.
To může představovat vážné riziko. Zařízení, které má pouze sledovat teplotu nebo ovládat chlazení, se může stát vstupním bodem do infrastruktury provozovny, pokud není dostatečně zabezpečeno.
Bezpečnostní experti dlouhodobě upozorňují na rizika spojená s technologiemi, které byly původně navrženy především pro spolehlivý provoz, nikoliv pro připojení k internetu. Pravidelné aktualizace, omezení vzdáleného přístupu a silná autentizace přitom mohou podobná rizika výrazně snížit.
Dosud nebyla veřejně potvrzena totožnost útočníků ani jejich motiv. K odpovědnosti se podle AP nikdo nepřihlásil.
Problémy se objevily také v Nizozemsku
Ve stejném období čelil kybernetickému incidentu také nizozemský maloobchodní řetězec Albert Heijn, který patří do skupiny Ahold Delhaize. Firma preventivně odstavila část svých systémů, což narušilo některé logistické operace a služby pro zákazníky.
Společnost následně pracovala na obnovení provozu distribučních center. Uvedla také, že v danou chvíli nemá důkazy o odcizení zákaznických údajů.
Podstatné je, že nizozemský incident není možné automaticky spojovat s útoky na francouzské chladicí systémy. Nizozemské Národní centrum kybernetické bezpečnosti podle Reuters nevidělo důvod se domnívat, že spolu oba případy souvisejí.
Vyšetřování obou událostí pokračuje a jejich okolnosti se mohou ještě upřesnit.
Co to znamená pro běžné zákazníky?
Francouzská vláda uvedla, že útok v dané chvíli nepředstavoval ohrožení celostátních zásob potravin. Přesto ukázal, jak snadno může narušení technického systému způsobit skutečné škody mimo digitální svět.
Moderní obchodní řetězce fungují díky propojeným systémům pro zásobování, skladování, dopravu a řízení teploty. Zboží se často doplňuje průběžně, takže obchody nemusí mít velké zásoby na několik týdnů dopředu.
Pokud se některá důležitá část tohoto řetězce zastaví, následky se mohou projevit rychle. Zboží se znehodnotí, dodávky se zpozdí a zaměstnanci musí hledat náhradní postupy.
Pro zákazníky to může znamenat dočasně prázdné regály nebo omezenou dostupnost určitých výrobků. Samotný francouzský incident však není důvodem k obavám, že by podobné problémy automaticky nastaly také v českých supermarketech.
Důležitou lekcí je především zabezpečení technologií, které na první pohled s internetem vůbec nesouvisejí. Útok na chlazení totiž ukázal, že kybernetická bezpečnost není jen problém bank, úřadů nebo velkých technologických společností. Může rozhodovat také o tom, zda zůstane jídlo v obchodě bezpečně uchované.
