Článek
Dnes se ale situace začíná měnit. Umělá inteligence postupně přebírá část práce vývojářů a propouštění se podle zkušeností některých zaměstnanců dotýká i seniorních pozic.
Příběh osmatřicetiletého Lukáše ukazuje, jak rychle se může změnit život člověka, který měl ještě donedávna velmi dobře placenou a zdánlivě stabilní kariéru. Po vystudování informatiky pracoval celý život v IT a postupně se vypracoval až na pozici softwarového architekta. Jeho měsíční hrubý příjem dosahoval přibližně 120 tisíc korun.
Vysokému příjmu odpovídal také rodinný životní standard. S manželkou si pořídili dům na hypotéku a díky jeho platu mohla zůstat doma s dětmi. Rodina tak dlouhé roky fungovala s přesvědčením, že o peníze se nemusí výrazně obávat.
Jenže situace se postupně začala měnit.
Z pohodlné práce se stal problém
Lukáš původně pracoval v rychle rostoucí softwarové firmě. Ta byla později koupena velkou nadnárodní korporací. Následovala restrukturalizace, po které se objem práce postupně snižoval.
Místo vývoje nových produktů se zaměstnanci stále více dostávali do režimu údržby stávajících systémů. Tento stav trval několik let.
Z pohledu zaměstnance přitom nebyl důvod k okamžitému odchodu. Plat chodil pravidelně a práce byla relativně pohodlná. Problém se ukázal až ve chvíli, kdy se začaly výrazně měnit požadavky celého oboru.
Lukáš postupně ztratil kontakt s nejnovějšími technologiemi a trendy. Protože měl stále dobře placené zaměstnání, neměl podle svých slov dostatečný důvod situaci řešit.
Pak přišla umělá inteligence.
Myslel si, že seniorní programátoři jsou v bezpečí
Rozmach AI nejprve vnímal především jako nástroj, který může pomáhat při programování. Stejně jako řada dalších zkušených IT specialistů předpokládal, že případné propouštění se bude týkat hlavně juniorních zaměstnanců.
U seniorních odborníků podle něj dlouho panoval pocit, že jejich zkušenosti, znalosti a schopnost řešit složité problémy je před automatizací ochrání.
Realita byla jiná.
Firma nakonec zrušila celou divizi a Lukáš přišel o zaměstnání. Najednou se ocitl na trhu práce, který už podle jeho zkušenosti nevypadá stejně jako před několika lety.
Dříve bych šel do vedlejší firmy a vzali by mě
Ještě před několika lety by podle něj nebyl problém najít novou práci. Seniorních IT specialistů byl nedostatek a firmy se o zkušené zaměstnance přetahovaly.
Dnes je situace výrazně odlišná.
Lukáš sice dostal odstupné a nějakou dobu měl příjem z výpovědní lhůty, postupně ale zjistil, že o jeho původní pozici není takový zájem. Firmy mají k dispozici nové nástroje využívající umělou inteligenci a některé činnosti, které dříve vyžadovaly celé týmy lidí, dokážou zvládnout rychleji a levněji.
Neznamená to, že by programátoři ze dne na den zmizeli z trhu práce. Ukazuje to ale na výraznou změnu v tom, jaké schopnosti firmy hledají a kolik lidí potřebují.
Největší problém není jen ztráta zaměstnání
Pro Lukáše má celá situace ještě jednu zásadní rovinu. Hypotéku.
Rodina má vysoké měsíční náklady a dlouhodobě počítala s jeho vysokým příjmem. Najednou se však musí vypořádat s tím, že člověk, který ještě nedávno vydělával 120 tisíc korun měsíčně, je vedený na úřadu práce.
A právě tady se může podle něj projevit širší problém.
Pokud by podobná situace zasáhla větší množství lidí s vysokými příjmy a vysokými hypotékami, některé domácnosti by mohly začít mít problémy se splácením. Ztráta zaměstnání totiž neznamená pouze nižší příjem. U lidí, kteří si během období vysokých příjmů pořídili drahé nemovitosti, může znamenat i ohrožení schopnosti udržet si současný životní standard.
Rezervy nemusí vydržet navždy
Podobnou zkušenost podle Lukáše řeší i někteří jeho bývalí kolegové.
Jeden z jeho známých má například hypotéku na byt a jeho manželka je rovněž bez vlastního příjmu. Po několika měsících bez práce už musel začít využívat finanční pomoc rodičů, aby dokázal pokrýt splátky.
Právě podobné případy mohou ukazovat na jednu z největších slabin vysokých příjmů. Člověk může vydělávat výrazně nadprůměrné peníze, ale zároveň si na tento příjem nastavit také vysoké pravidelné výdaje.
Pokud potom příjem náhle zmizí, nestačí vždy ani několik měsíců finanční rezervy.
Mohou kvůli tomu zlevnit nemovitosti?
Lukáš se domnívá, že problém by se v krajním případě mohl přenést také na realitní trh.
Pokud by větší množství domácností nebylo schopno splácet hypotéky, některé by mohly být nuceny své nemovitosti prodat. Větší nabídka domů a bytů by teoreticky mohla vytvořit tlak na jejich ceny.
Zatím jde ale především o scénář, nikoli o jistotu. K tomu, aby se problém IT zaměstnanců výrazně promítl do celého realitního trhu, by muselo dojít k podstatně širšímu propouštění a následným problémům se splácením hypoték.
Jednotlivé příběhy lidí, kteří přišli o vysoký příjem, však ukazují, jak citlivé mohou být domácnosti s vysokými závazky.
Budoucnost možná nebude patřit kancelářím
Lukáš dnes zvažuje, že IT úplně opustí a rekvalifikuje se na řemeslo.
Ještě před několika lety by podobný krok považoval za těžko představitelný. Po letech strávených v technologickém oboru se mu nechce začínat znovu, zároveň ale nechce zůstat bez stabilního příjmu.
Právě řemesla podle něj mohou být jednou z oblastí, které budou mít v době rychlého rozvoje umělé inteligence stále větší význam.
Elektrikář, instalatér, tesař nebo další kvalifikovaný řemeslník totiž musí svou práci provést fyzicky přímo na místě. Umělá inteligence mu může pomáhat s plánováním, administrativou nebo komunikací se zákazníkem, samotnou fyzickou práci ale zatím nenahradí.
Z IT elity se může stát běžná profese
Příběh jednoho programátora samozřejmě neznamená, že IT čeká konec. Technologie budou potřebovat odborníky i nadále. Může se však měnit počet zaměstnanců, kteří budou potřeba, i jejich požadované schopnosti.
Největší riziko tak nemusí představovat samotná umělá inteligence, ale neschopnost člověka přizpůsobit se změně.
Lidé, kteří si během let vysokých příjmů nastavili vysoké životní náklady, navíc mohou zjistit, že jejich finanční jistota byla mnohem křehčí, než se zdálo.
Ještě nedávno byli zkušení IT specialisté považováni za jednu z největších jistot pracovního trhu. Dnes se ukazuje, že ani vysoký plat a desítky let zkušeností nemusí znamenat celoživotní jistotu.
A pokud bude rozvoj umělé inteligence pokračovat současným tempem, může se otázka stát mnohem širší než jen problémem několika programátorů: Co se stane s lidmi, kteří si vybudovali životní standard na příjmu, který jejich profese už za několik let nemusí nabízet?
