Týrání zvířat: více než polovina odsouzených smí dál chovat zvířata

Za týrání zvířat odsoudily soudy v roce 2025 pětatřicet fyzických osob. Dvacet devět z nich dostalo podmíněný trest, do vězení šly tři. Ukazuje to veřejná justiční statistika Ministerstva spravedlnosti. Ta ale zobrazuje jen hlavní trest. Zda soud odsouzenému zakázal zvířata dál chovat, z ní zjistit nejde. Monitoring právní ochrany zvířat (MPOZ) si proto od ministerstva vyžádal podrobné údaje o lidech odsouzených v roce 2025 za týrání zvířat jako hlavní trestný čin. Těchto osob bylo celkem 32, zákaz držení a chovu zvířat dostalo 15 z nich. 17 zákaz chovu nedostalo, 14 z nich odešlo od soudu jen s podmínkou.

Zákazů přitom přibývá. Za všechny tři trestné činy týkající se zvířat (týrání, chov v nevhodných podmínkách a zanedbání péče z nedbalosti) jich soudy v roce 2021 uložily 9, v roce 2025 už 24.

Konkrétní případ ukazuje rozsudek Okresního soudu v Přerově z června 2026. Majitelka nechala psa v bytě v Hranicích nejméně měsíc bez vody a krmení a pes uhynul. Soud čin posoudil jako týrání v nejpřísnější podobě, se smrtí zvířete a zvlášť trýznivým způsobem. Uložil dva roky podmíněně a zákaz chovu na tři roky z možných deseti.

Proč právě tři roky, se nedozvíme. Státní zástupce i odsouzená se vzdali odvolání, a rozsudek proto nemá odůvodnění.

U podmíněně odsouzených je zákaz chovu jediným trestem, který zvířata skutečně chrání. MPOZ proto v září navrhl Ministerstvu spravedlnosti, aby se u týrání zvířat ukládal vždy, ledaže by to v konkrétním případě bylo nepřiměřené. Ministerstvo návrh odmítlo s tím, že nepřiměřeně mírný trest může napadnout státní zástupce odvoláním. Kolikrát se státní zástupci proti chybějícímu zákazu chovu odvolali, ale nikdo souhrnně neví: Nejvyšší státní zastupitelství uvedlo, že takové údaje nemá. V Hranicích se ale státní zástupce odvolání vzdal hned po vyhlášení rozsudku. Přiměřenost tříletého zákazu chovu za psa, který uhynul hladem, už tak nikdo nepřezkoumá.

Aktuálně projednávaná poslanecká novela trestního zákoníku zvyšuje dolní hranici trestu za týrání zvířat ze šesti měsíců na jeden rok. Na smrt zvířete zůstává dolní hranice sazby dva roky Podmíněně přitom odložit lze trest až na tři roky, podmínky tedy budou padat dál. Zákaz chovu novela neřeší vůbec.

MPOZ sleduje, jak úřady postupují v případech týrání zvířat. Svá zjištění dokumentuje a reálné kauzy používá jako podklad pro návrhy na změnu právních předpisů. Statistiku najdete zde, souhrnná čísla za r. 2025 zde.