Článek
Sir Isaac Newton byl v roce 1720 na vrcholu své slávy. Byl prezidentem Královské společnosti, správcem královské mincovny a žijící legendou.
Pokud někdo na světě rozuměl číslům a logickému řádu, byl to on. Jenže trh nemá logiku vesmíru, má logiku emocí a ty Newton osudově podcenil.
Jihomořská past: Když papír znamená víc než realita
Newton se stal obětí tzv. Jihomořské bubliny (South Sea Bubble).
Všechno začalo velkými sliby: Jihomořská společnost měla mít monopol na obchod s Jižní Amerikou.
Realita byla taková, že firma téměř nefungovala, nic reálného neprodukovala a její lodě nikam nepluly. Její hodnota rostla jen proto, že lidé věřili, že zítra bude ještě vyšší.
Newton se zpočátku choval jako vzorový vědec. Nakoupil akcie, sledoval jejich růst, a když cítil, že situace začíná být iracionální, se slušným ziskem je prodal. V tu chvíli byl vítězem, který přechytračil systém.
Když závist porazí intelekt
Jenže pak přišel zlom. Cena akcií po jeho prodeji nezačala klesat. Naopak, vystřelila do absurdních výšin. Newton musel každý den sledovat, jak jeho přátelé a lidé, které považoval za intelektuálně průměrné, bohatnou neuvěřitelným tempem.
Tlak okolí a pocit, že mu uniká životní příležitost, ho zlomily. Newton zapomněl na veškerou vědeckou opatrnost a do akcií naskočil znovu na samotném vrcholku.
Spolu s ním v tom pálili majetky i další tehdejší celebrity, jako byl autor Gulliverových cest Jonathan Swift nebo básník Alexander Pope.
Státní brzda: Konec divokého podnikání
Krach byl tak drtivý, že musel zasáhnout stát. Britský parlament v reakci na katastrofu schválil tzv. Bubble Act.
Ten zakázal zakládat jakékoli akciové společnosti bez přímého souhlasu krále. Stát se pokusil zákonem omezit lidskou spekulaci, což v důsledku na celé století přidusilo britský volný trh.
Volný pád a hořké ponaučení
Newton přišel o částku, která by v dnešním přepočtu odpovídala zhruba 90 milionům korun. Po tomto debaklu pronesl větu, která je dnes slavnější než jeho zákony o pohybu:
„Dokážu vypočítat pohyby nebeských těles, ale ne šílenství lidí.“
Lekce pro 21. století
Často máme tendenci se obětem podvodů posmívat. Jenže Newtonův příběh ukazuje, že o inteligenci to vůbec není. Moderní podvodníci,ať už jde o falešné bankéře na telefonu, podvodné investice nebo propracovaný phishing nepoužívají logiku. Používají emoční nátlak, stres a pocit naléhavosti.
Dnešní psychologie potvrzuje, že pod tlakem se náš racionální mozek vypne a velení převezme centrum strachu. Podvodníci vás nenechají vydechnout. Vytvoří iluzi, že musíte jednat teď, jinak přijdete o všechno.
Pokud naletěl Isaac Newton, může naletět kdokoliv. Není to známka hlouposti, ale důkaz toho, že jsme lidé. Místo výsměchu bychom měli mít pochopení a o to větší pozornost věnovat tomu, když nás někdo začne tlačit do „životních rozhodnutí“ v časové tísni. Racionalita končí tam, kde začíná uměle vyvolaný strach.
Zdroje:
Wikipedia (CZ/EN): Hesla „Jihomořská bublina“ (South Sea Bubble) a „Isaac Newton“. Anglická verze podrobně rozebírá i Newtonův investiční deník, který se dochoval.
Edward Chancellor: Na vlně spekulace: Historie finančních bublin – Tato kniha vyšla v češtině a je to nejlepší rozbor Newtonova krachu i zákona Bubble Act
The Bubble Act (1720): Oficiální britský zákon (6 Geo. I, c. 18), který na 105 let omezil zakládání akciových společností v Británii.
