Článek
Nastal letos konečně čas na ten super drahý dárek, po kterém dítě tak touží? Zaslouží si ho? A hlavně - využije ho vůbec? Nebo tak jako spousta jiných hraček skončí po pár dnech v koutě a nikdo si na něj ani nevzpomene?
Existuje pár hraček, které jsou trochu větší investicí a tak je rodiče více promýšlejí. A možná si říkají: „Stojí to sice hodně peněz, ale právem, protože je to super věc, ale pouze v případě, že to dítě opravdu využije.“ Jinak to o to více zabolí, když se investice nevyplatí. Vybrala jsem pár hraček, které jsem v životě zvažovala koupit nebo přímo koupila já. Pojďme se na ně podívat:
1) Dětské elektrické auto - pokud máte doma kluka posedlého auty a překypujícího testosteronem, nejspíš mě pochopíte. Takovému dítěti nestačí autíčko do ruky, nebo koukat na bagry, dítě prostě chce samo jezdit! Čím reálnější zkušenost, tím líp. Kdykoli náš syn viděl elektrické auto pro děti, byl jím naprosto posedlý a i na návštěvách si s ním dokázal vyhrát opravdu celý den. Nedávno jsme se přestěhovali do domu se zahradou, a tak nastala jedinečná příležitost konečně synovi splnit sen. Jsem si skoro jistá, že by se ta investice vyplatila, ale zatím jsme nebyli ochotni do toho ty peníze dát, taková sranda stojí 5 až 10 tisíc. A navíc už je syn docela veliký, podle mého muže už se do toho nevleze. Ale já myslím, že ten se vleze všude, protože prostě chce. Ale déle už přemýšlet nemůžeme, protože pak už bude opravdu veliký.
2) Montessori hračky - houpačka, Piklerové trojúhelník, apod. - Montessori hračky zažily před pár lety svůj boom, jsou krásné, praktické, dřevěné, vzdělávací. Na druhou stranu jako „Montessori“ věc poslouží v podstatě jakákoli jiná běžná věc. Piklerové trojúhelník je určen k tomu, aby se k němu děti stavěly, ale stejně tak se mohou opírat o nábytek. Například celé ty vzdělávací kostky, tzv. activity boardy, s různými tlačítky, zipy apod. jsou napodobeninou reálného světa. Proč prostě nenechat děti objevovat tyto prvky právě v té své původní formě? Většinou mi to přijde jen jako předražený krám s dobrým marketingem. Minulé Vánoce jsme nejmenšímu synovi pořídili duhovou houpačku se skluzavkou. Ano, je to pěkné, a občas to děti i využijí. Ale neřekla bych, že až tak, aby to odpovídalo té ceně. Na druhou stranu je to kvalitní, ze dřeva, jen tak se to nezničí, a to, že je to hezké vlastně plní i jakousi estetickou funkci. Takže asi ano, jsem ráda, že to doma máme, a nelituji.
3) Magnetická stavebnice - kromě obyčejných dřevěných kostek a lega přichází na scénu magnetická stavebnice. Existuje několik značek, některé jsou kvalitnější, jiné méně, ale všechny jsou celkem drahé. Stavebnici, která by stála do tisíce, je zázrak sehnat, na druhou stranu, z druhé ruky je to jistě možné sehnat levněji na vyzkoušení, jestli by to děti vůbec bavilo. Magnetická stavebnice má mnoho využití a rozvíjí kreativitu. Naše děti s ní ještě nebyly moc v kontaktu, ale tyto Vánoce to risknu a jednu jsem pod stromeček pořídila. Tak uvidíme jak se jim zalíbí. Přinejhorším si s ní budu hrát já, ty magnetky mají na mě antistresový účinek.
4) Albi tužka - Když byl starší syn malý, všichni okolo měli Albi tužku. Jenže syn raději běhal a skákal, takže jsem si nedokázala představit, že bude mít trpělivost sedět někde s tužkou. Teď s mladším synem už jsem si řekla, že je načase to prubnout, protože další děti už mít nebudu a nezjistím, jestli by je to bavilo nebo ne. A jsem zatím moc ráda, že jsem to pořídila. Sice ležela několik prvních měsíců zapomenuta, ale s adventním kalendářem od Albi našla své využití. I starší syn ji podle mě využije více teď, když je mu 7 let. U menších dětí mi přijde, že je užitěčnější je navyknout dříve na klasické knihy a námi čtené slovo, než jim dáme do ruky elektronické zařízení. Naštěstí Albi knihy k tužce nejsou o moc dražší než běžné knihy a je to skvělé i ke vzdělávání.
5) Playstation, tablet, telefon - u těchto elektronických zařízení jsem si vlastně jistá, že by děti nenudily a v koutě by rozhodně ležet nezůstaly. Na druhou stranu, spíše než pozitivní vliv na dítě mají tyto věci vliv negativní, a čím více můžeme jejich používání oddálit, tím líp. Proto se taky do jejich koupě nehrneme. I když nás to občas napadne. Abychom měli klid. Přestože s jistotou víme, že dítě by doslova jásalo. Ale za jakou cenu.
A jaké jsou vaše zkušenosti s koupí takto drahých hraček? Vyplatily se vám? Napadají vás ještě jiné hračky, které jsem nezmínila, například pro holčičky?
