Článek
O to víc je s podivem, že já jsem se na něj poprvé začala dívat teprve před dvěma lety. Narodilo se mi druhé dítě a v té miminkovské fázi, kdy žena jenom dlouhé hodiny kojí, jsem přemýšlela, jakou aktivitou se zabavit. Maminka mi doporučila Ulici. A když už mi to doporučila moje máma, tak jsem to brala vážně, neboť ta jen tak něco neschválí.
A tak začala má éra Ulice. Zapla jsem si vždy ranní reprízu a její sledování mi do každého dne vneslo trochu řádu, pravidelnosti, a hlavně pohodu. Ulice je seriál převážně pohodový, třebaže se zabývá mnohdy i velmi vážnými tématy.
Brzy jsem pochopila, že Ulice je vlastně takový edukativní seriál, ať už se řeší alkoholismus, náhradní mateřství, alzheimer, vždy se do seriálu dostanou téměř encyklopedické poučky, jak se daná situace řeší a jaké jsou možnosti. Člověk si ani nemusí nic googlit a trávit čas na internetu, což musí být ideální i pro seniory, kteří třeba internet nemají. Za těch dvacet let se v Ulici muselo probrat snad už všechno, možná i daňové přiznání nám jednou pomůže vyplnit. A protože Ulice odráží aktuální dobu a současné trendy, není divu, že se v ní objevují stále nová netypická témata.
Ulici jsem asi na rok dala k ledu, přeci jenom už jsem netrávila tolik času kojením, nedávno jsem si ji však znovu zapla, abych zjistila, jak se příběhy našich hrdinů vyvíjí. Některé postavy jsou pryč, některé jsou zase nové. Co mě ale zaujalo byla dějová linka okolo Kristýny, dcery Blanky. Už její předchozí vztah s Tomáškem byl problematický a odsouzený k neúspěchu, nyní je ve vztahu s Denisem a… s kamarádkou Danielou. S tou tedy ve vzahu (zatím) pouze kamarádském. Kristýnka si našla fajn chlapce, problém je, že její chlapec a její kamarádka Daniela k sobě chovají city, ale snaží se je potlačit. O to horší je to, že Kristýna nechá u sebe Danielu bydlet, což situaci vůbec neulehčuje. Až jednoho dne napadne Kristýnu, že ideálním řešením by bylo vztah Danči a Denise zleglizovat a dát tak vzniknout polyamornímu trojúhelníku, do čehož se zatím ani jeden nehrne. Seriál tak dává nahlédnout na dnešní trend polyamorních vztahů, kdy už nejsou normou jenom dva lidé ve vztahu, ale klidně tři a více, nebo přinejmenším ta možnost milovat i jiné lidi.
Mnoho diváků tato dějová linka pohoršuje, či přímo znechucuje. Mně to naopak přijde zábavné, možná jsem v duši ještě tak mladá anebo mi prostě připadá zbytečné pohoršovat se zrovna nad tímto. Pokud někoho pohoršuje polyamorie a nepohoršují ho nevěry, rozvody a jiné hrůzy v seriálu, tak za tím vidím pořádné pokrytectví.
Seriál podle mě nic nevnucuje, nepředstavuje to jako normu, spíše právě hezky ukazuje, jak může ke vzniku takového vztahového uspořádání dojít. Z nouze. Je vidět, že nikdo z nich není šťastný a nevybírají si to vesele jako nejlepší řešení. Je to spíše útěk před skutečným řešením problému. Když si vezmeme kolik lidí je v manželství či partnerství nevěrných a kolik by si přálo mít bokovku zcela legálně, není divu, že lidstvo napadlo, že to (znovu) zavede.
Paradoxem je, že tady v Ulici toto řešení nenavrhují ti, kteří by to podle logiky měli chtít, ale Kristýna, která se obětuje, aby nepřišla o přítele a kamarádku. Vlastně to v kontextu celého seriálu dává smysl, přeci jenom je Kristýna dcerou rozvedených rodičů, Luďka a abstinující alkoholičky. Její vývin v sebeobětující se mučednici dává smysl. A tak jsem zvědavá, jak se tato linka bude vyvíjet, kvůli tomu se snad na Ulici začnu znova dívat pravidelně.
Jak vy nahlížíte na téma polyamorie v Ulici?
