Článek
Gotická bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně ukrývá před hlavním oltářem hrob královny Elišky Rejčky. A v jižní lodi také hrob jejího životního partnera Jindřicha z Lipé. Nejnovější průzkum georadarem ovšem objevil další dutinu v severní lodi. „Informace, že se dosud neznámý hrob nachází ve stejné linii s hroby Elišky Rejčky a Jindřicha z Lipé, nás původně vedla k úvahám, že to bude hrob spadající do středověku. Podrobnější průzkum v uplynulém roce ale ukázal, že je mladší, přibližně z doby baroka,“ upřesnil vedoucí výzkumného projektu a historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.
Geofyzikální část výzkumu dosud neznámého hrobu měli od loňského léta na starosti archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Po dohodě s řádem brněnských augustiniánů zvolili k přístupu do dutiny co nejšetrnější metodu, tedy pouze dva vrty a průzkum pomocí robotické kamery. „Je to zděná hrobka s valenou klenbou a jsou v ní kosterní pozůstatky minimálně jednoho jedince. Ostatky jsme viděli i s pomocí kamery. Tělo bylo zřejmě v dřevěné rakvi, ta se postupem let rozpadla. Právě podle fáze rozpadu dřeva, tvaru rakve, formátu cihel a použité malty předpokládáme, že hrobka pochází z období baroka, tedy ze 16. až 17. století,“ objasnil Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, který se ve své vědecké práci zaměřuje na geofyzikální prospekci v archeologii. Odborníci tak musí znovu pátrat v dobových pramenech po zmínkách o pohřbu v bazilice. Vzhledem k umístění hrobu předpokládají, že by se mohlo jednat o ostatky některé z abatyší cisterciáckého kláštera nebo člena významné šlechtické rodiny.
Geofyzikální část výzkumu dosud neznámého hrobu měli od loňského léta na starosti archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Po dohodě s řádem brněnských augustiniánů zvolili k přístupu do dutiny co nejšetrnější metodu, tedy pouze dva vrty a průzkum pomocí robotické kamery.
Trojrozměrný model hrobky
Vzorky pro mikrobiologickou analýzu hrobu archeologové odebrali skrze malý otvor. „Chtěli jsme pracovat co nejšetrněji, proto jsme zvolili přístup pomocí dvou vrtů. Díky nim jsme mohli podrobně využít prostorovou dokumentaci a vytvořit 3D model hrobky. Virtuální prostředí nám umožnilo získat představu o podobě hrobky,“ uvedl specialista na prostorovou dokumentaci z ústavu archeologie a muzeologie Martin Košťál. Podotkl, že větším z otvorů naskenovali s pomocí laserové technologie LiDAR přesná 3D data. Ta archeologové doplnili o 3D model založený na obrazových datech z videa s vysokým rozlišením, takzvanou 3D fotogrammetrií. „Vznikly dva modely, které se zkombinují. A protože jsou metricky přesné, umožnuje nám to dozvědět se ve spolupráci s antropology a stavebními historiky další detaily. Jde například o sledování antropologizace kosterního materiálu či srovnání tvarosloví cihel se známými normami,“ podotkl Martin Košťál z Laboratoře komplexní dokumentace při Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.
Dokumentační metody brněnských archeologů představují zavedený standard, unikátní je však technika. Spolu s vlastním vybavením využívali i speciální kamery od firmy SEZAKO. „Mají dálkově ovládanou hlavu a lze s nimi krásně manipulovat. To nám umožňuje plynulou prostorovou dokumentaci. Právě dokumentace s využitím metod pro tvorbu 3D dat a jejich vizualizace, je hlavním účelem naší laboratoře. Archeologický výzkum je pro zkoumané objekty často destruktivní, proto se snažíme jednotlivé etapy dokumentovat, abychom se k nim mohli vracet. Ale jak jsme mohli ukázat, lze pomocí 3D metod dělat i průzkum takových míst, kde by rozsáhlý výzkum nebyl možný. Ať už z důvodu piety nebo z důvodů technických,“ vysvětlil Košťál.
Příležitost pro studenty
S nejnovější technikou mohou na ústavu archeologie a muzeologie pracovat i studenti. „Na 3D dokumentaci máme specializovaný předmět. Mohou si jej zapsat studenti bakalářského, magisterského i doktorandského studia. Učíme zde základní terminologii v propojení s praktickými dovednostmi. Studenti si mohou vyzkoušet například technické možnosti skenovacích nástrojů. Nedílnou složkou výuky jsou technická cvičení,“ podotkl Košťál.
Součástí výzkumu v bazilice bylo také vyzvednutí ostatků Jindřicha z Lipé. Jeho hrobka byla pod podlahou kostela objevena v roce 1966 při zavádění parovodního topení. Ostatky byly tehdy vyňaty a podrobeny antropologickému zkoumání. Do kostela se vrátily v roce 1991, nebyly ale pohřbeny na původní místo.
„Měli jsme sice zprávy o tom, kde se druhotný hrob nachází, přesnou polohu jsme ale neznali. Museli jsme hrob dohledat archeologickou sondou. Nyní jsou ostatky předmětem antropologického zkoumání a poté je uložíme do původního hrobu, který odpovídajícím způsobem označíme,“ dodal Petr Vachút z Muzea města Brna. Spolu s Jindřichem byly v původní hrobce uloženy také ostatky dalších osob. Analýza by měla zjistit, zda to byli jeho příbuzní.
Muzeum města Brna se na průzkum brněnských historických lokalit a osobností zaměřuje dlouhodobě. V minulosti koordinovalo například výzkumy spojené s osobnostmi markraběte Jošta či barona Trencka.
Článek vznikl pro web Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a autorem je Markéta Stulírová.
