Článek
Tak máme zase o jednoho Anděla méně.
Neztratil se, jen je někde výš, kde snad už je mu dnes krásně.
Andílek s dětskou tváří, která už nebolí.
Dnes každý z nás se snadno může splést, v tom jak moc bolí někdy žít, i v tom, jak osud umí silně do nevinných bodat.
A tak malý Anděl už dnes zpívá v nebesích, těm ostatním, kteří počkali.
Úkryt v modrých oblacích otevřel mu náruč.
Jsou hodiny a dny, které nestojí nic. A jsou minuty a vteřiny, které koupit si nejde.
Jsou moc drahé, jsou tolik vzácné, jsou naše, ale ukrást je bývá snadné.
Opatruj se tam, kam ještě dohlédnout my druzí neumíme.
Andílku s dětskou tváří, Andílku s hlasem plným krásy…
