Článek
Někdo dvě růže u cesty se jménem H položil.
Někomu, koho možná ani nezná, někomu, kdo nadějí dal mu na stovky.
A lampy nechtěných večer naladí se do šera.
Vůně dnů schovají se za kamenné kvádry a život na splátky si odžít musíš.
A náhlé svítá. Ledové hvězdy jdou se ohřát na druhou stranu země kulaté, ale jedna přece zůstala.
Jen ta jedna jediná, která milovala a miluje ho dodnes a ten někdo, který umírání steskem už nebrání se vůbec.
Za vše dnes zaplatit se musí. Za pár úsměvů, za pár nocí, i za tu jednu, která v poslední změnila se čase.
Tak plať, dokud žiješ a miluj, dokud smíš a můžeš.
