Článek
Před patnácti lety se o přestávkách na chodbách ozýval smích, křik a hrál se ping-pong. Dnes to na mnoha školách vypadá spíše jako v tiché internetové kavárně – desítky dětí sedí vedle sebe na lavicích, hlavy mají sklopené k displejům a sledují videa na TikToku nebo hrají mobilní hry. V roce 2026 se však v Česku stále hlasitěji prosazuje trend, který má tuto digitální letargii ukončit: plošné zákazy mobilů ve školních budovách.
Jednotlivá gymnázia a základní školy po celé republice mění své školní řády. Zatímco dříve stačilo mít telefon během vyučování ztišený v batohu, nová pravidla často nařizují odevzdat zařízení hned ráno do uzamykatelných boxů nebo je nechat po celou dobu pobytu ve škole kompletně vypnutá.
Psychologové tleskají, sociální sítě hoří
Důvody, které ředitele k těmto krokům vedou, potvrzují i moderní psychologické studie. Školy, které telefony o přestávkách zakázaly, hlásí okamžité výsledky: děti spolu začínají opět normálně mluvit, snižuje se míra kyberšikany (která se často odehrává právě přes školní Wi-Fi) a učitelé si chválí, že jsou žáci v hodinách mnohem soustředěnější. Neustálé přepínání pozornosti mezi výkladem a displejem totiž prokazatelně unavuje mozek a zhoršuje paměť.
Jenže ne všichni jsou z těchto novinek nadšení. Na internetových fórech a v diskuzích se okamžitě rozhořela tvrdá bitva. Část rodičů argumentuje tím, že škola nemá právo omezovat osobní vlastnictví dětí a že v případě nouze potřebují být s dětmi v neustálém kontaktu. Dalším argumentem odpůrců je fakt, že mobily jsou běžnou součástí našich životů a škola by spíše měla učit děti s nimi zdravě pracovat, než je jednoduše zakazovat.
Co na to říká české právo?
Z právního hlediska je situace naprosto jasná. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) potvrzuje, že každá škola má plné právo v rámci své autonomie a školního řádu používání mobilních telefonů omezit nebo zcela zakázat.
Školský zákon sice říká, že škola musí garantovat práva žáků, ale zároveň jí dává pravomoc nastavovat pravidla pro zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví a nerušeného průběhu vzdělávání. Pokud tedy ředitel se souhlasem školské rady zákaz schválí, žáci i rodiče ho musí respektovat.
Budoucnost je bez displejů?
Debata v Česku navíc kopíruje vývoj v západní Evropě. Státy jako Francie nebo Velká Británie už zavedly národní doporučení či přímo zákony, které smartphony ze škol vyhánějí. Zdá se, že česká společnost směřuje ke stejnému bodu. Než se však najde jednotný kompromis mezi digitální gramotností a duševním zdravím dětí, budou školní chodby dál místem velkých diskuzí.
