Jak dýchají vrcholoví sportovci: Správné dýchání je nad zlato

Pro sportování je hrudní dýchání absolutně nevhodné, neboť adekvátní okysličení těla je klíčovým faktorem pro vyšší výkon organizmu. Navíc v profesionálním sportu se spirometrické vyšetření moc nevyužívá.

Věděli jste například, že filmová legenda Bud Spencer začínal jako sexy plavec na olympiádě? A on rozhodně není jedinou z hvězd, kdo o nutnosti správného dýchání něco ví. I mezi špičkovými sportovci existují ti, kteří mají s dechem problémy, nebo trpí dokonce astmatem. Správné dýchání je pro podávání špičkových výkonů klíčové, a to při naprosté většině sportů. Právě znalost toho, jak správně dýchat, nám pomáhá nejen se cítit lépe, ale i podávat vyšší výkony.

Dámy! Pokud chceme cvičením zhubnout, je důležité dodat tělu maximum kyslíku, díky kterému se ve svalech odbourává kyselina mléčná a tuky se přeměňují na energii. Zvyšte příjem kyslíku, ať už tréninkem nebo prostřednictvím aktivit na čerstvém vzduchu a budete hubnout snadněji. Při procesu hubnutí se tuk z našeho těla vytrácí prostřednictvím našich plic - vydechováním ve formě oxidu uhličitého.

Říká se, že 9 z 10 lidí dýchá nesprávně, protože dýchá ústy. Při běhu se má dýchat nosem a proud vzduchu by měl směřovat do břicha. Při břišním dýchání se totiž mnohem lépe vstřebává kyslík.

„Strašně důležité je pro mě spirometrické vyšetření, které vám o sportovci může prozradit opravdu hodně věcí. Bohužel se v profesionálním sportu moc nevyužívá,“ vysvětluje pro Naše plíce kondiční trenér Michal Břetenář.

„Ultramaratonec Scott Jurek dýchá nosem, aby mohl při běhu jíst, a vyhovuje mu to, ale pokud bych měl něco doporučit, tak je to nemluvit a dýchat ústy,“ říká Břetenář. Jurek se účastnil dnes již pověstného běhu s indiány kmene Tarahamuri a je vegan.

Ve filmech jste zřejmě už viděli záběry tibetských mnichů, kteří se dlouhé minuty až hodiny věnují józe. Během takových aktivit jsou nejlepší extra dlouhé nádechy a výdechy. Pokud přestanete dýchat, vaše tělo se zablokuje. Naopak, pravidelné a prodloužené dýchání napětí uvolňuje. Jógu cvičí i nejžádanější brazilská modelka Alessandra Ambrosio. Ta je tváří značky Victoria Secret, vyrábějící luxusní spodní prádlo.

„Jedno střídání trvá cca 45-55 s. Na poškození plic nemá délka střídání vliv. Hráč s velkou kapacitou má jen vyšší předpoklady, ale rozhodně to neznamená, že vydrží více nebo déle. Hráč s menší kapacitou, kterou dokáže efektivně využít, může podat lepší výkon než hokejista, který má například i o 1-1,5 litru větší kapacitu, ale má špatnou manipulaci s dechem,“ vysvětluje Břetenář.

Podle Břetenáře je nesmírně důležité umět pracovat s dechem. Kdo ví, jak „přepínat“ dechové stereotypy, ušetří spoustu energie.

Patrice Bergeron odehrál zápas s propíchnutou plící! Mezi hokejová zranění patří většinou ta způsobená nárazy, ale ani zranění plic není výjimkou.

Bývalý americký hokejista Tom Kurvers zemřel ve věku 58 let po dlouhém boji s rakovinou plic.

Jen 19 letý mladý hráč utrpěl zlomeninu spánkové kosti, krvácení do mozku a poškození krční tepny. Na JIP byl odkázán na pomoc přístrojů. Srdce i plíce přestaly pracovat.

Posunutá kost mu způsobila propíchnutí plíce. Absolvoval operaci v Nitře a ležel na JIP.

Nejčastějším problémem spojovaným se špatným dýcháním u sportovců je astma, o němž mnoho sportovců ani netuší, že jej má.

Na kurtu jí působí problémy horko a vysoká vzdušná vlhkost. Po chvilce tréninku lapá po dechu. Musí používat inhalátor.

„Ustálilo se to, horší to není. Beru nějaké medikamenty, do toho jsem se zlepšila i fyzicky, to vše pomáhá, abych astma lépe zvládla,“ prozradila hráčka světového žebříčku.

Zlatý olympionik trpí od raného mládí sezónními alergiemi a astmatem.

„Nikdy jsem nepodával dobré výkony v běhu a jiných vytrvalostních disciplínách. Rychle jsem se zadýchal,“ vysvětluje Škantár.

Před dvanácti lety začala mít problémy s dýcháním a s dusivým kašlem. Její alergie přerostla do astmatu.

„Zachraňují mě kapky do očí a nosu, inhalátor používám minimálně. Ve špatném období se však vždycky raduji, když i jen jediný den zaprší.“

Musel před několika lety kvůli potížím s astmatickým kašlem požádat o dopingovou výjimku.

Trpí astmatem od dětství. Má mírnou formu, inhalátor používá pouze v určitých případech.

Ani ona netají, že má astma. Chlorovaná voda nedělá alergikům dobře.

Co se týče boxu, je důležité vědět, jak pracovat s dechem, když jste pod tlakem, umět zrychlit úder pomocí dynamického výdechu a o přestávkách mezi koly co nejrychleji doplnit kyslík do svalů. Box si oblíbili i slovenský herec Juraj Lůj, Rytmus a Mickey Rourke.

Pozic, do kterých se zápasníci dostávají, je mnohem více a jsou fyzicky náročnější. Velké množství bojovníků chce ukončit zápas za každou cenu, dávají do technik a úderů příliš mnoho síly, často chtějí zápas doslova urvat, bohužel se zadrženým dechem. Když jim plán nevyjde, mají problém.

„Já jsem dával do těch úderů tolik síly, že jsem zapomněl do těch technik vydechovat a soustředil jsem se jen na ten tvrdý dopad a tam fakt každý ten výpad musí být jasně prodýchaný, tělo musí dýchat samo. Musí tam být hluboké výdechy a pak zase nabrání energie zpět a to jsem párkrát neudělal a po polovině prvního kola jsem to musel dohánět,“ vysvětluje Jiří Procházka, zápasník MMA.

MMA se například usilovně věnuje zpěvačka Demi Lovato, která trénuje i s bývalým zápasníkem UFC Cung Leem nebo herec Tom Hardy.

Tomuto ženskému sportu se také říká balet ve vodě. Akvabely předvádějí mnohé cviky s hlavou pod vodou a se skřipcem na nose, což je náročné i z hlediska dýchání. O dýchání akvabel vyprávěla LP-Life.cz Lívia Dulová Allárová, účastnice OH 2000 v Sydney a vícenásobná mistryně světa v kategorii Masters v synchronizovaném plavání.

„Všechny plavecké sporty jsou „zdravé sporty“, u nichž při pravidelné a dlouhodobé zátěži nebo tréninku dochází k zvětšování vitální kapacity plic. To znamená rozvoj a zvětšování objemu plic, protože plavecké sporty jsou závislé na přijímání většího množství kyslíku. Tím pádem se plíce zvětšují a přijmou proto i více kyslíku. V synchronizovaném plavání je výdrž na jeden nádech nejdůležitější, protože akvabely větší část své sestavy tráví pod vodou.

Pod vodou musí akvabely vydržet co nejdéle, ale jelikož se při zadržení dechu i pohybují, je to o to náročnější. Během tréninku například akvabely pravidelně plavou 50 a více metrů pod vodou, což trvá přibližně 1 minutu a víc. Pokud bychom to například chtěli porovnat s jiným sportem, tak pokud by atlet zaběhl sprint na 400 m bez dechu, tak tolik musí akvabely vydržet.“

Co si většina lidí představí, když se řekne freediving? Magickou hlubinu. Tento film má však ke skutečnosti daleko. Při freedivingu jsou nejdůležitější klid a rozvaha. Při ponoru se snižuje objem vzduchu v plicích. Freediver nepoužívá žádné pomocné dýchací přístroje, není žádná rarita zadržet dech na 5 minut, zaplavat pod vodou vzdálenost desítek nebo stovek metrů a potopit se na nádech do hloubek, o jakých se mnohým lidem ani nesnilo, že je možné.

Na otázku, kdy je ten správný čas ukončit ponor a vrátit se na hladinu se nedá odpovědět, protože u každého je to jinak.

„Netrénovaný jedinec, který freediving nikdy nedělal, nezadrží dech na šest minut. Trénovaný sportovec dokáže zadržet dech i na devět minut. Musíme tělo trénovat psychicky i fyzicky na zadržení dechu a pak každý z nás individuálně ví, že je ta vhodná chvíle,“ říká freediverka Katarína Linczényiová.

„Nejdůležitější pravidlo freedivingu - nikdy se nepotápěj sám,“ dodává.

Zdroje: naseplice.cz, Fitastyl, Šport je život, Gymbeam, theplayerstribune, Hockeyslovakia, vlastní dotazování