Článek
Právě vyšla krásná bichlička Čítanka Neila Gaimana. Jaké místo má v edici Fantastika?
Zásadní, a to hned ze dvou důvodů. Předně je to už čtvrtá Gaimanova kniha vydaná v Argu, tentokrát dokonce shrnuje celou jeho beletristickou tvorbu. Čtenářům se tak dostane do rukou velmi rozmanitá sbírka příběhů, která více než jakákoli jiná kniha poskytuje jasnou představu o tom, proč a jak se Gaiman stal tak úspěšným napříč mnoha médii. Přesto bych všem doporučoval číst knihu po troškách, přece jen jde o desítky povídek a několik románových ukázek, které by přes veškerou fantazii a pestrost mohly po čase splývat, což by byla náramná škoda. Druhý důvod je ten, že jde v poměrně krátkém čase o třetí reprezentativní výběr povídkářů fantastického žánru. A myslím, že kvalitou si s Vrcholem vulkánu Harlana Ellisona a Ženou, kterou muži neviděli Jamese Tiptreeho Jr. alias Alice Sheldonové v ničem nezadá, přestože jde o značně odlišné přístupy k fantastickému žánru. V obou směrech můžeme jen doufat v úspěch, který nám umožní na tuto knihu navázat.
Čítanka Neila Gaimana
Pro koho je určena – pro skalní fanoušky, nebo spíš pro čtenáře, kteří s Gaimanem ještě moc zkušeností nemají?
Gaiman je autor přístupný všem, nemusíte být fanoušek, a dokonce ani čtenář fantastiky, v tom ostatně tkví jeden z důvodů jeho úspěchu. Pokud se někdo s jeho literární tvorbou dosud nesetkali, může jít o ideální knihu, jak se s ním seznámit. Autorovým skalním příznivcům se nabízí to nejlepší z Gaimanovy tvorby povětšinou ve zcela nových překladech Viktora Janiše a Richarda Podaného, což je zárukou nejvyšší kvality. Věřím, že se právě k této sbírce budete vracet dost možná častěji než ke kterékoli jiné Gaimanově knize, i kdybyste si třeba jen tu a tam znovu přečetli některou z oblíbených povídek.
Které povídky máte od Gaimana nejradši vy?
Patrně nebudu zrovna originální. Z těch nejstarších Rytířství a Trollův most, jedny z prvních, které jsem od Gaimana četl. Autor v nich pracuje s dobře známými mýty osvěžujícím způsobem a dokáže být vtipný i ponurý. Podobně je tomu i u novější povídky Říjen předsedá. Dost možná nejraději mám Studii ve smaragdové, v níž pracuje s mým oblíbencem Sherlockem Holmesem a do jeho univerza umně mísí prvky mýtu Cthulhu H. P. Lovecrafta. Gaiman má ovšem tu schopnost, že při každém čtení jeho povídek vás dokáže překvapit příběhem, který jste si z minula tak docela nepamatovali…
Letos měli žně čtenáři J. R. R. Tolkiena: Beren a Lúthien, Pád Númenoru, Dopisy otce Vánoc. Tolkien ale není jediný netrpělivě očekávaný autor. Co George R. R. Martin?Vichry zimy zatím nejsou v dohledu…
Brzy spatří světlo světa starší autorův román, Sen Ockerwee. Nové vydání v překladu Richarda Podaného vychází v běžné i limitované edici. Osobně si na upírské romány zase tolik nepotrpím, ovšem tady jde o Martinovo mistrovské dílo a o jeho nejlepší román před napsáním Písně ledu a ohně. Kombinace atmosféry líně se vinoucí řeky Mississippi s obřími kolesovými parníky přepravních společností, a upírské, mrazivé a patřičně násilné tematiky spolu se skvěle vykreslenými postavami je jednoduše nadčasová a podmanivá. Ovšem dočkali se i fanoušci Západozemí, obrazová publikace Vzestup draka jim odkrývá část krvavé historie rodu Targaryenů přístupnější formou, než tomu pro mnohé možná bylo v knize Oheň a krev. Je to velkoformátová publikace plná ilustrací.
Oheň a krev – ilustrace z knihy
Na které kousky jste letos nejvíc pyšný?
Nelze odpovědět nic jiného než Velkou knihu Zeměmoří Ursuly K. LeGuinové, respektive letos vydaný druhý svazek. Ten k cyklu doplnil i několik česky dosud nevydaných textů včetně vůbec poslední povídky, kterou autorka před svou smrtí napsala. Jsem rád, že se kniha povedla po všech stránkách včetně množství ilustrací Mikuláše Podprockého, originály několika z nich jsem si od něj dokonce koupil a pověsil si je v pracovně na zeď. Mám tedy doma kousek Zeměmoří stále na očích. Všem návštěvu tohoto magického archipelu vřele doporučuji, jen dodávám, že cyklus vznikal po mnoho desetiletí a až zpětně si člověk uvědomí́, jak silně ovlivnil žánr samotný, jak moc se v průběhu let změnil a jak umně ho autorka dokázala završit.
Velká kniha Zeměmoří, svazek druhý
Co dalšího ještě vyšlo?
Bylo toho docela dost. Mysteriózní thriller Město v mlze Jaroslava Konáše ze sudetských lesů. Velká obrazová encyklopedie Hobita, v níž se o slavné knize dozvíte první poslední. Povídková sbírka Iluminace slavného komiksového mága Alana Moorea, kde se jednotlivých povídek chopil výběr našich nejlepších překladatelů. Zajímavý je fantaskní román Moře klidu Emily St. John Mandelové. A ještě plánujeme sbírku Merlinův les Roberta Holdstocka či nové vydání Hyperionu Dana Simmonse.
Zůstaly nějaké́ tituly spíš v pozadí čtenářského zájmu, přestože si to nezaslouží́?
Z loňské produkce je na podobné́ hodnocení ještě příliš brzy, z té předloňské mě zklamal nepříliš vysoký́ zájem o Zmenšujícího se muže od Richarda Mathesona. Jistě, na titulní novele už trochu zapracoval zub času, ale celkově jde o povídkovou sbírku, která nesporně patří ke zlatému fondu fantastického žánru. Mimo jiné ukazuje, od koho se dle vlastních slov nechal největší měrou inspirovat Stephen King, o jeho synovi nemluvě. Pro každého ctitele krále hororů doslova povinnost, ne nadarmo Muži věnoval celou kapitolu ve své historii hororu Danse Macabre. A navíc Mathesonův vliv nekončí jen u literatury, ale dosahuje i k dějinám filmu, ostatně hned několik povídek bylo úspěšně zfilmováno. Jednoduše jde o autora, který byl ve své době podobně slavný a úspěšný jako Ray Bradbury, jen k nám jeho sláva bohužel nedosáhla.
Zmenšující se muž
Na co se teď nejvíc těšíte vy?
Neodolám a zmíním pár titulů chystaných na příští rok. V překladu Richarda Podaného vyjde významný fantasy román Drak, jenž čeká amerického spisovatele Johna M. Forda, který́ stvořil alternativní historii, v níž si Evropa udržela náboženskou svobodu nepodléhající́ křesťanskému diktátu, přičemž nikdy nedošlo ke křesťansko-islámským válkám. Zajímavou fantasy je Krčmářova píseň Petera S. Beagla v překladu Petry Diestlerové. Román zaujme neobvyklým způsobem vyprávění střídajícím úhly pohledu několika postav, které́ se sejdou v malém prostoru jedné hospody. A pro čtenáře science fiction zmíním jednu z nejčtivějších a zároveň nejnápaditějších space oper Oheň nad Hlubinou Vernora Vingeho v novém překladu Aleše Drobka, kterou by si určitě neměl nechat ujít žádný milovník toulek po vesmíru.
Anežka Dudková
