Článek
Na Mauriciu se odehrává také vaše kniha Poslední bratr, která nedávno vyšla také česky. Jak a kde jste objevila příběh středoevropských Židů, také z Československa, kteří se v roce 1939 snažili uprchnout do Palestiny spravované tehdy Brity, ta je však odmítla přijmout a poslala je právě na tropický Mauricius?
Na tento historický fakt jsem přišla úplnou náhodou při rozhovoru s přítelem, který se vrátil z výletu na Mauricius a zmínil se o tamním židovském hřbitově. Bylo mi 27 let, žila jsem už ve Francii, ale celé dětství a dospívání jsem strávila na Mauriciu, po cestě vedoucí kolem hřbitova jsem prošla snad tisíckrát, ale vůbec jsem o něm nevěděla. Ve škole při hodinách dějepisu se nám učitel o tom, že Židé žili na Mauriciu v internaci a ve vězeňských podmínkách, že jich mnoho zemřelo, vůbec nezmínil. Mohli jsme jim vzdát úctu, zjistit, že i náš ostrov, tak vzdálený od všeho, byl součástí dějin holocaustu.
Poslední bratr
Změnilo se něco, žijí v současnosti vzpomínky na tamní internované Židy? Mezi nimi totiž Rádž, vypravěč vaší knihy, našel svého přítele Davida, kluka z Prahy, který je svým způsobem hlavní postavou příběhu.
Když jsem tam žila, byl tam jen hřbitov. Dnes je tam památník věnovaný vězňům z Beau-Bassin s fotografiemi a suvenýry. Jejich potomci se jim tam chodí poklonit. Konečně se o jejich památku pečuje. Ředitelka památníku mi řekla, že občas přijdou mladí studenti a chtějí vidět Davidův hrob a ona jim musí vysvětlovat, že David je fiktivní postava. Myslím ale, že je skvělé, že se mladí lidé o tento román, o tento konkrétní příběh a také o historii zajímají.
Historické souvislosti jsou většině Čechů zcela neznámé, ale vypravěč vašeho příběhu Rádž byl v době popisovaných událostí malým dítětem, takže čtenář tápe spolu s ním a mnoho souvislostí nechápe. O to víc je jeho vyprávění dojímavé a emotivní. Některé čtenáře to nutí dohledat si informace a zasadit děj do konkrétnějších souvislostí. Byl to váš záměr?
Zdá se mi, že důležitá část každého beletristického díla by měla být věnována hlasu příběhu. Kdo příběh vypráví? Proč je vyprávěn? Jak je vyprávěn? Nechtěla jsem se stát hlasem někoho jiného, nahradit někoho, kdo by ten příběh mohl vyprávět velice osobně – ostatně někteří z bývalých vězňů z Beau–Bassin byli stále naživu, měli děti, rodiny. A tak mě po několika pokusech napadlo, že jistý starý muž bude vzpomínat na své dětství. Vypráví o své nevědomosti, naivitě, nevinnosti, ale jeho hlas je zabarvený melancholií, protože teď už ví…
Natacha Appanah
Vaše útlá, ale silná kniha upozorňuje nejen na příběh židovských uprchlíků, ale také na samotný Mauricius, jeho historii a obyvatele. Paralelně s Davidovým příběhem je to příběh velmi těžkého života mauricijských lidí v minulosti. Rádžův pozdější život, kterého se kniha dotýká jen letmo, ukazuje, jak moc se země od druhé světové války změnila. Jak se dnes žije obyvatelům Mauricia?
Tohle je příliš široká otázka. Mauricius je otevřená země, od roku 1968 nezávislá, se svobodným tiskem.
Ivana Tomková
