Článek
Lidé prchající před válkou na Ukrajině v Česku spolu s dočasnou ochranou dostávají také přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, které je opravňuje k využívání stejných zdravotních služeb jako občany ČR. Prvních 150 dní za ně pojistné platí stát, následně si ho již hradí sami. Státními pojištěnci pak zůstávají jen zranitelné skupiny, což jsou zejména děti, matky malých dětí, lidé s postižením a senioři. Zajímalo nás, jak dobře se Ukrajincům za víc než rok pobytu v ČR podařilo zorientovat v českém systému veřejného zdravotního pojištění a zda se jim povedlo do něj zapojit nejen úhradou pojistného, ale také registrací u lékařů, jejichž péči potřebují.
Provedli jsme proto průzkum v ukrajinských facebookových skupinách i prostřednictvím osobního sběru dat v zařízení na pomoc uprchlíkům. Dotazníkové šetření realizovala Národní asociace pacientských organizací v rámci projektu financovaného Kanceláří WHO v České republice, který je zaměřen na podporu přístupu ukrajinských pacientů v ČR ke zdravotním a sociálním službám. Do průzkumu se letos v květnu zapojilo 283 lidí. Získaná data nejsou reprezentativní, nicméně získané výsledky se shodují se závěry reprezentativního výzkumu Hlas Ukrajinců, který v listopadu 2022 provedl Sociologický ústav AV ČR a agentura PAQ Research.
Platím a nikdo mě neošetří
Systém zdravotnictví na Ukrajině je jiný než v Česku, kde si lidé platí veřejné zdravotní pojištění. Ze shromážděných dat vyplývá, že značná část ukrajinských uprchlíků nemá ani po roce pobytu v ČR informace o zdravotních a sociálních službách, které mají nárok využívat. Požádali jsme respondenty, ať oznámkují, jak dobře se jim podařilo zorientovat v českém zdravotnictví. Většina zvolila známku 3. Ovšem téměř třetina přiznala, že se neorientuje vůbec nebo jen velmi málo. Do ní patří především lidé starší 60 let.
Nelze se divit, že český systém připadá řadě Ukrajinců zmatečný. Jsou frustrovaní tím, že nemohou najít praktického lékaře a na termín u specialisty se čeká několik měsíců. V ordinacích slýchají, že lékař má naplněnou kapacitu a nové pacienty nepřijímá. Ve využívání lékařské péče jim brání jazyková bariéra, ale i rozšířené nepravdivé informace, jako že za příjezd sanitky se platí 5000 Kč. Hlavním zdrojem praktických informací jsou totiž pro většinu Ukrajinců v ČR jejich přátelé, i když řada českých institucí vydala oficiální informační materiály v ukrajinštině a ruštině.
Výsledkem toho všeho je, že uprchlíci nechápou výhody českého systému veřejného zdravotního pojištění. Z osobní zkušenosti mají dojem, že musí každý měsíc platit a za své peníze nezískají žádnou službu. Svých práv se ale nedožadují, mnohdy se nechají snadno odradit a smíří se s faktem, že lékařskou péči v ČR prostě nedostanou.
Najít si českého lékaře není snadné
Z našeho průzkumu vyplynulo, že u praktického lékaře je v ČR registrováno pouze 42 % dotázaných. V nejmladší kategorii 18–25 let má svého praktika polovina respondentů, ale z lidí ve věku 66–75 let ho neměl nikdo. Zapsat se u lékaře se snažilo 35 % dotázaných, ovšem byli odmítnuti z důvodu plné kapacity. Dalších 12 % praktického lékaře zatím neřešilo, protože jeho péči nepotřebovali.
Podíl ukrajinských uprchlíků registrovaných v ČR u praktického lékaře
Již zmíněný reprezentativní výzkum Hlas Ukrajinců z konce roku 2022 dospěl k podobným závěrům. Podle něj českého lékaře mělo 36 % dotázaných. Našel také stejné důvody problémů s nalezením lékaře – jazyková bariéra (45 %) a neznalost systému (38 %).
Obdobná situace panuje u specializovaných lékařů. V Česku bylo u zubaře jen 26 % účastníků našeho dotazníkového šetření, gynekologii navštívila přesně třetina dotázaných žen. Znamená to, že již více než rok nebyla většina uprchlíků z Ukrajiny na preventivní prohlídce a riskuje tak vznik zdravotních problémů. Kromě předepsaných zubních kontrol dvakrát ročně a gynekologických prohlídek jednou za rok se jedná i o prevenci a screeningy spojené se specifickým věkem (např. vyšetření na okultní krvácení ve stolici 1× ročně u lidí mezi 50 a 55 lety; nebo mamograf 1× za dva roky pro ženy nad 45 let). Na tato vyšetření mají ukrajinští účastníci českého zdravotního pojištění stejný nárok jako Češi.
Spousta ukrajinských dětí stále nemá pediatra
Z našich respondentů má 66 % s sebou v Česku alespoň jedno nezletilé dítě. Ovšem 41 % těchto dětí v tuto chvíli nemá pediatra. Toto zjištění opět koresponduje s výzkumem Hlas Ukrajinců, podle kterého měla všechny děti registrované u pediatra pouze necelá polovina (47 %) ukrajinských domácností v ČR.
Podíl ukrajinských dětí registrovaných v ČR u pediatra
S hledáním lékaře – zejména pediatra nebo zubaře – v současnosti bohužel bojuje i řada českých občanů. Pro Ukrajince je situace o to složitější, že se v českém zdravotnictví neorientují a nezvládnou se domluvit česky. Argument, že se brzy vrátí domů, kde mají svého lékaře, vzhledem k vývoji války na Ukrajině padá. Pokud chceme klást důraz na prevenci, abychom se vyhnuli pozdější mnohem nákladnější léčbě, je zajištění lékařů a pravidelných preventivních prohlídek nutné pro všechny účastníky českého zdravotního systému.
---
Průzkum Ukrajinci v českém zdravotním systému vznikl v rámci projektu Podpora ukrajinských pacientů zajištěním jejich přístupu ke zdravotním a sociálním službám, který realizuje Národní asociace pacientských organizací (NAPO) a financuje ho WHO, Kancelář WHO v České republice. Více na www.silapacientu.cz/pacienti-z-ukrajiny.
Projekt Národní asociace pacientských organizací je podpořen grantem z fondů EHP 2014–2021 v rámci programu Zdraví.
