Článek
Oblast „zdraví“ nepatří mezi kompetence EU, každý členský stát si sám rozhoduje o svém zdravotním systému. Za covidu se ale ukázalo, že Evropa jako celek má velkou sílu při prosazování zájmů svých obyvatel – například v oblasti společných nákupů vakcín a podpory jejich vývoje. Co dalšího může EU pro své občany udělat? Je to podpora veřejného zdraví, zlepšení dostupnosti léčiv napříč celou Evropou nebo rychlejší příchod nových léků. Pojďme se na některé aspekty podívat blíž. A nezapomeňte jít 7. a 8. června 2024 k eurovolbám.
S eReceptem si vyzvednete léky i v zahraničí
Prostřednictvím infrastruktury Evropské unie „My Health @EU“ si mohou členské země propojit své systémy, aby si jejich občané a občanky mohli vyzvednout léky na předpis i za hranicemi. Taková možnost velmi usnadňuje život třeba v případě, že jste si s sebou zapomněli vzít dostatečnou zásobu léků na dovolenou, někdo vám ukradne kufr nebo si s receptem nestihnete dojít do lékárny před odjezdem.
Systém se postupně zavádí od roku 2023. V současné chvíli si léky s českým eReceptem můžete vyzvednout v Chorvatsku, Polsku a Španělsku, Estonsku a Lotyšsku. Další země brzy přibudou, očekává se nejdříve připojení Irska, Maďarska, Itálie, Litvy a Kypru.
K vyzvednutí eReceptu v zahraničí potřebujete identifikátor eReceptu (písmenný kód, QR kód) a elektronicky čitelný doklad totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas). Lékárna v jiné zemi vám vydá předepsané léky a následně odešle informaci vaší zdravotní pojišťovně v ČR, aby vám je uhradila z veřejného zdravotního pojištění stejně, jako byste si je vyzvedli doma. Pokud by v lékárně nastaly technické komplikace, obraťte se na českou hotlinku +420 605 660 997. Víc informací k eReceptu najdete na webu www.epreskripce.cz, který provozuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Férovější podmínky pro lidi po onkologické léčbě
Vloni v říjnu vydala Evropská unie směrnici o spotřebitelských úvěrech. Členským státům mimo jiné ukládá, aby dohlédly na zavedení „práva být zapomenut“ pro vyléčené onkologické pacienty při sjednávání životního pojištění, které je potřeba k získání hypoték či půjček. Znamená to, že pojišťovny v členských státech by při posuzování rizik u potenciálních klientů po uplynutí určité doby neměly brát v úvahu jejich zdravotní záznamy o dávno proběhlé onkologické léčbě. Podle směrnice má být „právo být zapomenut“ aktivováno nejpozději po 15 letech v remisi.
Díky moderním metodám léčby dnes rakovinu přežívá mnohem vyšší procento lidí než v minulosti. Jejich zdravotní záznamy by jim po mnoha letech spokojeného života v remisi neměly bránit v rovném přístupu k finančním službám. Uvedení záměru EU do praxe v České republice již probíhá. Česká asociace pojišťoven vydala pro své členy samoregulační standard, v němž je vyzvala k zavedení „práva být zapomenut“ pro bývalé onkologické pacienty. Jednotlivé pojišťovny před pár dny zveřejnily konkrétní podmínky nastavené pro klienty s různými typy diagnóz (čísla v tabulce udávají počet let, po kterých se aktivuje „zapomenutí“).
Okamžitý bezplatný přístup k vlastním zdravotním datům (EHDS)
Abychom mohli využívat svou zdravotní dokumentaci při návštěvách různých lékařů v ČR i v celé Evropě, musí mít jednotnou podobu. Proto vzniká nařízení EHDS (Evropský prostor pro zdravotní data), které dá občanům a občankám bezplatný okamžitý přístup k jejich elektronickým zdravotním záznamům. Když se pak zraníte při lyžovačce v Alpách, lékař v rakouské nebo francouzské nemocnici se snadno podívá do vaší elektronické karty a zjistí, jaké máte alergie či jaké léky berete.
Kromě toho EHDS počítá s využíváním anonymizovaných zdravotních dat pro účely výzkumu a vývoje zdravotnických inovací, rychlejší učení umělé inteligence i tvorbu zdravotních politik. Sdílení zdravotních dat napříč Evropou bude přínosné především pro lidi se vzácným onemocněním, kterých je v jedné zemi tak málo, že netvoří dostatečně velký vzorek pacientů. Když budou mít výzkumníci k dispozici data od vzácných pacientů z celé Evropy, nová léčba se jim bude vynalézat mnohem lépe.
Na pravidlech pro EHDS se před pár týdny po mnoha debatách shodla Rada EU (v ní jsou ministři z členských zemí) a Evropský parlament (v něm zasedají europoslanci). Ten by měl o EHDS hlasovat koncem dubna. Oproti původnímu návrhu nařízení, jak ho Evropská komise představila v květnu 2022, současná podoba dává o něco více prostoru vládám jednotlivých zemí. Členské státy například mohou pacientům umožnit, aby se sdílení svých zdravotních dat neúčastnili. Pacienti také budou moci omezit přístup k některým svým datům. Státy také mohou zavést přísnější restrikce přístupu k některým druhům citlivých údajů – např. genetická data.
Inovativní léky dostupné ve všech zemích EU
Evropa pracuje na dlouho očekávané reformě své farmaceutické legislativy, která má podpořit inovace a zlepšit dostupnost léků ve všech členských státech. Nemělo by tedy docházet k situacím, kdy se ve Francii pacienti již léčí novým lékem, zatímco nemocní ve východní Evropě na něj stále čekají a nemají k němu přístup.
Úpravy právních předpisů v oblasti léčiv má také posílit účast pacientů v systému schvalování nových léků a jejich zavádění na trh v jednotlivých zemích za rozumnou cenu. Mají například vzniknout pozice tzv. pacientských zástupců, kteří se budou jednotlivých kroků lékové regulace účastnit a zastupovat v něm zájmy pacientů – například když lékový úřad nebo zdravotní pojišťovny nebudou chtít nově vynalezený lék platit kvůli vysoké ceně, i když pacientům s danou chorobou bude účinně pomáhat.
Jedním ze záměrů je také více motivovat farmaceutické firmy k vývoji nových druhů antibiotik, která nahradí ty staré, jež kvůli rozvoji antibiotické rezistence přestávají spolehlivě účinkovat. Právě antibiotická rezistence je jednou z deseti hrozeb, které v současnosti nejvíc ohrožují svět.
Účast v zahraničních klinických studiích
Klinické studie jsou velmi významnou fází vývoje nových léčiv a léčebných postupů. Účast v nich přináší velké naděje především pacientům se vzácnými a život ohrožujícími onemocněními, pro které by vyvíjený lék mohl být jedinou možností zlepšení stavu. Nové léky se testují na lidech až ve chvíli, kdy úspěšně prošly výzkumnou fází a testy na zvířatech. V první fázi klinického hodnocení jsou podány zdravým lidem, teprve v druhé fázi jsou podány pečlivě vybrané úzké skupince pacientů. Pokud se osvědčí, ve třetí fázi je účinnost ověřována na velkém počtu pacientů.
V EU nejsou nastaveny podmínky pro to, aby se pacienti z jednoho státu mohli účastnit klinických hodnocení v jiném státě. Obvykle nemají ani příležitost se dozvědět o tom, že někde testování nového léku na jejich chorobu probíhá. Dostat se do takového testování v zahraničí je složité a nese to s sebou spoustu dalších rizik v oblasti pojištění, finančních nákladů, jazykových bariér apod.
Právě proto vzniklo konsorcium složené ze zástupců a zástupkyň pacientských organizací, akademické sféry, výzkumných institucí, farmaceutického průmyslu i neziskového sektoru, které má připravit doporučení, jak přeshraniční přístup ke klinickým studiím v rámci Evropy nastavit. Iniciativa se nazývá EU-X-CT a NAPO v ní má svoji zástupkyni.
