Článek
Jablotron je společnost, jejíž počátky spadají do doby těsně po sametové revoluci. Kromě vývoje nových technologií se firma specializuje na výzkum nových technologií a jako taková zaměstnává téměř šest stovek zaměstnanců. V současnosti ale šokuje zejména její nestandardní chování, které je v českých vodách vzácnou výjimkou.
Společnost Jablotron se totiž rozhodla, že se o svůj zisk podělí se svými zaměstnanci. Tento slib dala zaměstnancům už před dvěma lety. Nyní ale dospěla k tomu, že zaměstnanci budou moci slíbené peníze získat dřív, než bylo původně v plánu. Přitom je systém rozdělení takového zisku naprosto férový. Každý zaměstnanec dostane přesně stejnou částku a je přitom zcela jedno, na jaké pozici ve firmě pracuje. Částka, kterou obdrží, by se měla pohybovat kolem 300 tisíc korun na jednoho zaměstnance.
Celkem tedy Jablotron takto vyplatí přes 177 milionů korun, což odpovídá zisku na podílu firmy ve výši deset procent. Zaměstnanci tyto peníze dostanou již po třech letech, nemusí čekat původně plánovaných pět let. Jedná se tak o jedinečný benefit, který nejenže udrží stávají zaměstnance na svých pozicích, zároveň ale zvedne poptávku po práci právě u Jablotronu.
Takové chování je ale na českém trhu naprostou výjimkou. Není běžné, že by firma svým zaměstnancům vyplácela podíly na zisku. Je to ale ukázka toho, že firmě Jablotron nejsou její zaměstnanci lhostejní. Podobně se kdysi choval i Baťa, když chtěl, aby jeho zaměstnanci měli k práci motivaci a podávali lepší pracovní výkony než zaměstnanci jiných společností. A když člověku na jeho zaměstnancích záleží a dává jim to najevo, fluktuace zaměstnanců ve firmě se razantně snižuje. Jan Antonín Baťa kdysi svým zaměstnancům sice přímo nenabídl peníze z podílu na zisku, staral se ale o něj, jak jen to šlo. Vystavěl domy, tzv. Baťovy domky, kde byli jeho dělníci ubytováváni, aby to měli blízko do práce. Svým zaměstnancům dával i velké slevy na vlastní výrobky.
Existuje tu však riziko toho, že si na tyto nadstandardní benefity zaměstnanci zvyknou a za pár let je budou vnímat jako samozřejmost, se kterou dopředu počítají. To je ale nešvar každého zaměstnaneckého benefitu. Pokud jej zaměstnanec pobírá dostatečně dlouhou dobu, počítá s ním a často se bez něj neobejde. V případě dočasného odepření takového benefitu ale jeho úroveň práce klesá pod úroveň výkonu z doby před přidělením benefitu.
Firma Jablotron by se tak dala postavit do kontrastu se skupinou Agrofert. Ta v době zdražování výrazně zvýšila své zisky, žádná zmínka o tom, že by se tento zaměstnavatel se svými zaměstnanci podělil o své zisky, však dostupná není.
Je až s podivem, jak rozdílně se firmy mohou ke svým zaměstnancům chovat. Některé si je chtějí hýčkat, aby si mohly v průběhu let vzdělávat a zdokonalovat stále stejné lidi, jiným je ale jedno že vyhodí mnoho peněz za zaškolování stále nových zaměstnanců, protože u nich nikdo dlouho nevydrží. Takový už je ale tržní mechanismus a Česko je toho příkladem.
Zpracováno na základě:
