Článek
Abychom pochopili, co to byl kretenismus na Slovensku a proč se tam rozšířil na značnou část populace, vraťme se společně do 50. let minulého století. V té době totiž Slovensko, část Českoslovesnké federace, patřilo mezi oblasti, kde lidé trpěli nedostatkem jódu. A jód je pro lidské tělo naprosto nepostradatelný. Štítná žláza bez něj nedokáže fungovat a jeho nedostatek může způsobovat vážná onemocnění. Tkáně člověka pak při vývoji plodu v těle matky nedokážou zrát takovým tempem, jakým by bylo potřeba. Poškozeny mohou být kosti, nervový systém či mozek. Nedostatek jódu lze pak nejlépe poznat na zmiňované štítné žláze, neboť ta se abnormálně zvětšuje. Platí to jak u člověka, tak u zvířat.
Tím, že ještě na počátku 50. let trpělo Slovensko nedostatkem tohoto prvku, zvětšenou štítnou žlázu měla až 3 procenta obyvatelstva. A to je z dnešního pohledu nepředstavitelně vysoké číslo. Poškození mozku pak bylo tím nejčastějším projevem nedostatku jódu. Jenže druhů poškození mozku existuje hned několik. Na Slovensku se však nejčastěji projevoval takzvaný endemický kretenismus, někdy také označován jako kretinismus.
Taková poškození, s nimiž se děti v té době rodily, pak byla nevratná a dotčení jedinci se s nimi museli vypořádávat po celý život. Endemický kretenismus se projevoval obdobně jako běžný kretenismus. Lidé se rodili se sníženou inteligencí a během vývoje mnohdy zakrněli na nestandarně malé výšce. K tomu se často přidávaly ještě problémy s motorikou, omezená hybnost svalů či hluchoněmost. Tento problém bylo třeba řešit co nejrychleji a nejefektivněji, neboť hrozilo, že takových dětí se bude rodit čím dál víc. Už to, že některé oblasti Slovenska byly zasaženější než ostatní a například v obci Pinkove Kračany dosahoval kretenismus až k hranici osmi procent, bylo alarmující.
Vědci ale už v té době tušili, co za poškozeními mozku včetně kretenismu vězí, a tak se už v roce 1951 začal přidávat jód do běžné kuchyňské soli, aby se pak skrze pokrmy dostával do lidského těla a to pak netrpělo jeho nedostatkem. A kýžený výsledek se dostavil. U slovenských obyvatel se podíl kretenismu začal rapidně snižovat, neboť nové děti už se s těmito vadami rodily jen výjimečně.
Ústav endokrinologie Slovenské akademie věd pak v roce 1954 vyšel najevo s pozitivními výsledky tohoto výzkumu. Jód se přidával do soli i nadále a podíl postižených jedinců se i později snižoval. V polovině šedesátých let pak byla na Slovensku zavedena povinná jódová profylaxe, čímž byla kretenismu zasazena rozhodující rána. Toto vážné poškození mozku pak prakticky vymizelo a dnes nepředstavuje pro Slovensko žádnou hrozbu. Jen díky vědě se tak Slovensko zbavilo vážné hrozby, které ohrožovala inteligenci jeho populace.
Zpracováno na základě:
