Článek
Demografie, sociální vědy, marketing i populární kultura využívá označení pro tři různé generace jako generace X, Y a Z. Do generace X patří ti, kteří se narodili mezi roky 1965 a 1980 a v Česku mezi ně patří i takzvané Husákovy děti. Generace Y jsou dnešní mladí dospělí, jejichž datum narození spadá mezi roky 1981 až 1995. Jako generace Z se pak berou ti, kteří se narodili později, nejpozději však v roce 2010.
Jako mileniálové se tedy označují právě příslušníci generace Y, tedy dnešní mladí dospělí. Je jim dnes mezi 28 a 42 lety. Jako hlavní charakteristické rysy této generace můžeme uvést jejich ekonomickou aktivitu, požadavky vyšší životní úrovně, zároveň však i důraz na sociální jistoty a osobní uplatnění. Od předchozí generace X se liší zejména v tom, že kladou důraz i na osobní, partnerský a rodinný život. Ten byl dříve opomíjen a odsouván na nedůležité pozice. Jednoduše se dá říci, že mileniálové jsou otevření změnám, chtějí naplno využít svůj potenciál i možnosti, které jim společnost nabízí. Na druhou stranu tomu ale nehodlají obětovat svůj osobní život, takže často požadují flexibilní pracovní dobu.
Mileniálové jsou trochu specifičtí v tom, že jsou první generací, která získala vzdělání v demokratickém státě. Toho si nepřestávají vážit. Zároveň stáli u masového rozšíření digitálních technologií. Nepřijímali je od malička, ale vyvíjeli se spolu s nimi. A s tím souvisí jeden velký problém mileniálů. Do jejich charakteristiky totiž patří, že jsou líní a pohodlní. Nikdo je nedostane do kamenného obchodu, když to není nezbytné. Vše si rádi objednají v pohodlí a online.
Problémy však mívají také v práci. Ve své práci budou snaživí a pracovití, pokud jim práce bude dávat smysl. Od svých nadřízených ale požadují mnoho ústupků a mají na ně mnoho požadavků. Ty se týkají zejména zmiňované flexibilní pracovní doby, vysokého platového ohodnocení, benefitů i klidu na práci. Mileniálové bývají někdy až příliš sebevědomí, což snadno sklouzává až k sebestřednosti a narcismu. Právem je tato generace označována také jako generace já, já, já. Často trpí depresemi, ze kterých nevidí cestu ven.
Vzhledem k tomu, že mezi 28letými a 42letými mileniály může být velký rozdíl, dělí se někdy tato generace na ty mladší, kterým se říká mladomileniálové, a na ty starší, kteří dostali označení jako staromileniálové. Rozdíl mezi nimi může být propastný, ale nemusí záležet tolik na věku. Někdo může být v 28 letech daleko usedlejší. a řadit se tak ke staromileniálům, kdežto jiný může ještě po čtyřicítce tíhnout k volnosti a nestálosti jako typický mladomileniál. Velkým problémem celé této generace je ale roztěkanost a potřeba častých změn. To se týká především jejich zaměstnání.
Mileniálové nikam nepospíchají. Na založení rodiny mají dostatek času, své mládí chtějí prožít naplno. Mít děti je pro ně sice něčím, po čem touží, ale narození dítěte berou jako konec svého bezstarostného života, proto s tím příliš nepospíchají. A jaké máte vy zkušenosti s mileniály?
Zpracováno na základě:
