Článek
Invalidní důchod je dávkou, kterou od státu dostávají lidé, kteří sice nemají nárok na starobní důchod, ale zdravotní nezpůsobilost k práci je v hledání zaměstnání a uplatnění v profesním životě limituje. Tato dávka se vyplácí z důchodového pojištění. Stát tak přiznává lidem buď částečný nebo plný invalidní důchod.
Dříve takové invalidní důchody pobírali lidé, kteří nemohli zaměstnání vykonávat zejména kvůli fyzické nezpůsobilosti. Typické byly chronické bolesti zad a jiná onemocnění. Přiznával se ale také těm, kterým pracovat neumožňovala jejich psychika. Dnes je invalidní důchod čím dál častější v dřívější letech. Dost často ho pobírají i velmi mladí lidé.
Lidé se stále nenaučili v případě psychických poruch a neduhů vyhledávat odbornou pomoc. Navštívit psychologa nebo psychiatra je pro ně něčím nemyslitelným. Bojí se reakce okolí, které by je v takovém případě mohlo mít za blázna. Jenže navštívit takového doktora není žádná ostuda. Dnes trpí psychickými poruchami stále větší množství lidí, dost často se projevují i u mladé generace. U dětí a mladistvým do 19 let stoupl počet takových případů o 50 procent. A takové číslo je alarmující.
Počty ale rostou i celkově. Před deseti lety pobíralo v Česku invalidní důchod kvůli psychickým problémům jen něco málo přes 1000 pacientů. V loňském roce už toto číslo dosahovala na 1600. Nejvíce nových případů se pozoruje právě mezi mladými lidmi, kteří byli dříve spíše výjimkou. A lidé, kterým je kvůli psychickým poruchám přiznán invalidní důchod, už se dál nesnaží. Začínají se od společnosti izolovat. Dochází nejen k osobní, ale i k sociální demotivaci. Tito lidé pak mají za to, že se z této škatulky už nikdy nevymaní, a tak se o to ani nesnaží.
Řešením se zdá být včasná identifikace takových problémů. K tomu by pomohl preventivní průzkum duševního zdraví u dětí a mladistvých. Pokud se počínající psychické problémy podaří objevit v jejich brzkém stádiu, následná léčba bývá rychlá a velmi účinná. Pacient má tak šanci na kompletní zotavení. Jenže na takové řešení není dostatečná kapacita zařízení a lékařů. Když už se tedy mladí rozhodnou, že vyhledají odbornou pomoc, často musí čekat i několik měsíců, než se k nějakému lékaři vůbec dostanou.
Nejčastějšími psychickými poruchami u dětí jsou deprese a úzkosti. Mladé generace mají dnes totiž strach z budoucnosti. Mají strach z nepokojů ve světě, z dlouhodobého zdražovaní a vysoké inflace. Bojí se, že si nedokážou najít své místo na trhu práce, že nezajistí svoji rodinu a že nebudou schopni si pořídit vlastní bydlení. A na to tato generace nebyla připravená. Narodila se v době, kdy ve světě vládl klid, všeho bylo dostatek. V Česku bylo poměrně levno, pracovních míst byl dostatek. Nezažili války, ani období nesvobody. Právě proto je pro ně situace ve světě takovým šokem, se kterým si často sami neumějí poradit.
Nejdůležitější je, aby rodiče v případě jakéhokoliv podezření, okamžitě vyhledali odbornou pomoc. Mohou tak zachránit budoucnost svého dítěte. Když to budou odkládat, může být pak už pozdě.
Zpracováno na základě:
„Pořád nám říkají: Vzchop se.“ Proč se psychické zdraví mladých zhoršuje a jak moc to mají jiné než předchozí generace (denikn.cz)
