Článek
Na ostrově Torcello nedaleko od Burana (turisticky známý ostrůvek, díky svým pestrobarevným rybářským stavením), podél silnice vedoucí z přístavu poblíž památkové oblasti, se nachází malý most přes kanál Maggiore. Tato historická památka pocházející z patnáctého století je vybudována na základech mostu ze století třináctého a je přezdívána Ďáblův most. Jedná se o most kamenný, bez zábradlí, což je typické pro benátskou mostní architekturu. A právě tento most je spojen s tajemným až pochmurným příběhem.
Legenda vypráví o mladé ženě, která se bezhlavě zamilovala do rakouského vojína, a to přímo během rakouské nadvlády nad Benátkami. Této lásce ale osud nepřál! Místní obyvatelé byli silně proti, a tak mladou dívku a její rodinu vypudili z města pryč. Jejího milého stihl ještě hrůznější osud. Byl zabit rukou její rodiny při obraně před rakouskými vojenskými silami.
Mladá žena, zdrcená ztrátou své milované osoby, by udělala cokoliv, aby svému milému mohla opět padnout do náručí. Proto se dívenka uchýlila k nejzoufalejšímu řešení. Obrátila se na místní čarodějnici, která byla známa nejen pro svůj talent komunikovat s dušemi mrtvých, ale i pro schopnost navracet život zesnulým. Ta souhlasila, že nebohé duši pomůže, a určila místo setkání vhodné pro magické rituály.
Přesná poloha a čas toho setkání byl o půlnoci 24. prosince právě na místním mostě. Aby čarodějnice dostála svému slovu díky tajemnému rituálu, přivolala samotného ďábla na most. Ten se skutečně zjevil, nevydávajíce slov, před ní. Byl tak obrovský a děsivý, až dívka strnula, že nebyla schopná ani jediného nádechu. Poté ďábel otevřel ústa a vytáhl ze svého jazyka zlatý klíč. Ten poté bez vysvětlení hodil do vody. Jakmile se však klíč dotkl vodní hladiny, na druhé straně mostu se v oparu mlhy zjevil mladý rakouský muž. Dívka, která už nedoufala v zázrak, se okamžitě rozeběhla za svým milým. Milenci, kteří se znovu shledali, se objali a ztratili se v husté mlze.
A protože ďábel nedělá nic bez „spravedlivé“ odměny, slíbila mu čarodějka, že po dobu následujících sedmi let v noci před Štědrým dnem mu přinese duši mrtvého dítěte, které nebylo pokřtěno.
Bohužel čarodějka svou část dohody nemohla splnit, neboť zemřela brzy poté. Někteří tvrdí, že zahynula při požáru, když připravovala lektvar, zatímco jiní říkají, že zemřela přirozenou smrtí. Nicméně ďábel zůstal bez odměny a zdá se, že dodnes se vždy v noci 24. prosince vrací na most v podobě černé kočky, marně doufajíc, že získá sedm duší, které mu náleží.
Existuje ještě jiná legenda o původu názvu tohoto mostu, která je stejně zajímavá jako ta známější. Podle této verze prý sám Ďábel postavil most během jediné noci, aby dokázal svou moc. Most měl být pevný a bez chyb. Práce začaly v 3:33 hodin v tzv. „hodině Ďábla“. Ďábel si zavolal všechny démony, kteří mu mohli pomoci, a začal stavět. Bohužel, když se rozsvítilo první světlo úsvitu, zjistil, že zábradlí mostu ještě nebylo postaveno. Aby nebyl viděn lidmi, rozhodl se nechat dílo nedokončené a bez podpůrných pilířů.
Je zde ještě jeden příběh, který není tak fascinující, ale stále stojí za pozornost. Podle něj by mohlo jméno mostu Torcello vzniknout ze jména vlivné rodiny „Diavoli“.
Podle jakého příběhu tento ikonický most dostal svůj název, již dnes s přesností nezjistíme. Ale pravdou zůstává, že při jeho návštěvě citliví lidé pociťují něco nevysvětlitelného.
Zpracováno na základě článku o Ďáblově mostě.
