Článek
Rachejtle, dělobuchy a obecně všechny prvky novodobých ohňostrojů k poslednímu dni v roce prostě patří. Ať už je člověk milovník jejich odpalování, nebo se jen rád podívá na prozářenou oblohu, už jsme si na ně zkrátka zvykli. Jenže někomu takové ohňostroje přímo vadí, nebo ubližují. A to spousta sobeckých příslušníků lidské rasy odmítá brát na zřetel.
Tím, komu mohou zvuky a detonace ohňostrojů ublížit nejvíce, jsou zvířata. Kdo má doma psa, ví o tom své. Tito domácí mazlíčkové mají sedmkrát lepší sluch než člověk a dokážou vycítit, že se něco děje. A v případě ohromných zvukových výbuchů a ran na Silvestra nejsou schopni identifikovat, o jaké nebezpečí se jedná. Někteří psi se okamžitě běží schovat do sklepa, pod stůl nebo třeba do koupelny. Jiní mohou utíkat na klín k páníčkovi, nebo nemusí utíkat vůbec, ale i my z nich dokáže vycítit nervozitu. Když je pohladíme, často se celí třesou. Stojí nám za to si na Silvestra odpálit pár rachejtlí, když vidíme, jak to trápí naše miláčky?
Naštěstí už existují možnosti, jak psa takového šoku vyvarovat. Dají se koupit například psí sluchátka, které se psovi nasadí, aby tu největší nálož hluku přečkal, aniž by slyšel jedinou ránu. Jenže pes taková sluchátka na uších moc dlouho mít nechce, nebo to tak má alespoň většina z nich. I tak si tedy pes přes večer, kdy už v ulicích slyšíme jednotlivé předčasné výbuchy, užije trochu té nervozity, protože sluchátka mu určitě budeme nasazovat až těsně před půlnocí. Stejně funguje i antistresová psí šála, která se kolem hlavy a uší zvířete omotá. Pokud takto nechceme psa limitovat, pojďme hluk z ohňostrojů přebít jiným hlukem, aby pes nevnímal tyto rány tak intenzivně. Nejlepší je zesílit okolní šum a upoutat pozornost zvířete.
Jenže psi nejsou jedinými zvířaty, kterým ohňostroj ubližuje. Do nejohroženější skupiny patří ptáci. Ty totiž mohou ohňostroje přímo zabít. Pokud se ptáci ran polekají, vyplaší se a v panice se přestanou soustředit. Za tmy tak mohou úplně běžně narážet do mnoha překážek, které je zejména ve městech čekají. Narážejí nám do oken, ale i do budov, aut, tramvají či mostů. V rychlosti, kterou ptáci prchají, bývají tyto srážky ve většině případů smrtelné.
Některá sofistikovanější města používají před půlnocí nebo před plánovým ohňostrojem takzvané rušičky, které dokážou vyplašit ptáky v okolí několika stovek metrů. Takže v momentě vypuknutí hlasitého ohňostroje nejsou v okolí žádní ptáci. Je to možné řešení, které alespoň tato zvířata ochrání před možnou smrtí.
Lidé s kladným vztahem ke zvířatům proti ohňostrojům brojí už léta. Například ředitel táborské zoo Evžen Korec označil ohňostroje již před lety jako porušování zákona o týrání zvířat a ochraně ovzduší. Budeme jeho slova a slova odpůrců ohňostrojů následovat, nebo budeme každý rok o půlnoci pálit další salvy strachu pro naše domácí mazlíčky a další zvířata?
