Článek
Psal se listopad 2014. Tým vytrvalostních závodníků se rozhodl podniknout výpravu do Ekvádoru, při které chtěli jeho členové zdolat úsek dlouhý neuvěřitelných 692 kilometrů. A právě tam došlo k jednomu nečekanému setkání. Když měl tým pauzu, připojil se k nim na první pohled toulavý pes. A jeden z členů týmu, Mikael Lindnord, mu nabídl drobné občerstvení. Rozdělil se s ním o svůj karbanátek. A i když přestávka skončila, pes pokračoval s výpravou v jejich cestě dál.
I když tým zdolával velmi náročný terén, jejich nový čtyřnohý kamarád nesměl být pozadu. Hned několikrát mu závodníci museli v nepřívětivých podmínkách pomáhat, aby se vůbec dostal dál. A tak si s nimi pes vytvořil zvláštní pouto, obzvláště pak s Mikaelem. A tak bylo třeba psa pojmenovat. Protože se Mikaelovi zdálo, že pes vypadá jako kdyby měl šlechtický původ, pojmenoval ho po slavném anglickém králi Artušovi. A pes už tým neopustil až do konce jejich 692 kilometrů.
Arthur s rodinou ve Švédsku
Když pak závod skončil, vyvstala otázka, co s Artušem dál. Mikael na to měl ale jasný názor. Jeho přátelství bylo až moc silné na to, aby Artuše opustil. Lindnord tak sehnal peníze na nutná veterinární vyšetření i na převoz do Mikaelova rodného Švédska. Pes sice musel zůstat desítky dnů v karanténě, společného života se svým novým páníčkem se ale nakonec dočkal.
A příběh, který tito dva prožili, pomalu obletěl celý svět. Lidé byli dojatí a chtěli se o psovi dozvědět víc. To mělo samozřejmě i stinnou stránku. Už na konci listopadu téhož roku se ekvádorským novinám ozval muž, který tvrdil, že Artuš je jeho pes a že ho chce zpět, protože s ním podniká lovecké výpravy. Ať už to bylo skutečně tak, jak muž tvrdil, či nikoli, Lindnord to nechtěl dopustil. Muže nařkl z týrání zvířat, i když veterinární prohlídky dokázaly, že Artuš rozhodně zanedbaným a týraným psem nebyl.
Strhla se masivní mediální kampaň, která začala v Ekvádoru propagovat práva zvířat a vystupovat proti jejich týrání. Muž, který tvrdil, že je Artuš jeho, musel svých snah psa získat zpět zanechat, neboť jemu i celé jeho rodině někteří fanatičtí ochránci zvířat začali vyhrožovat. Artuš už nového pána měl a milovníci srdceryvného příběhu o jeho cestě s týmem vytrvalostních závodníků o něj nechtěli přijít. Artuš tak zůstal s Lindnordem.
A stal se skutečně jedním z nejslavnějších psů. Dodnes o něm byly sepsány hned tři velmi úspěšné knihy a v loňském roce vstoupil do kin i film, který tento příběh zpracovává. Artuš se ve skutečném životě s týmem vytrvalostním běžců vydal i na další jejich výpravy a doprovázel je po celou délku jejich náročné trasy. Když mu ale pak lékaři objevili zhoubný nádor, bylo jasné, že se blíží jeho konec. Zemřel v závěru roku 2020.
Příběh, který spolu Artuš a Mikael Lindnord prožili, jasně dokazuje, že může existovat skutečné přátelství mezi člověkem a psem, které nic nedokáže rozdělit. Pokud tedy muž, který se psa dožadoval, skutečně nehovořil pravdu. Pak by chování Lindnorda, který nehodlal psa vrátit původnímu majiteli, nemuselo být úplně čestné.
Zpracováno na základě:
