Článek
Bank of England najdeme v britském Londýně. Střeží tam nepředstavitelné bohatství. V jejich trezorech najdeme téměř půl milionu zlatých cihliček, z nichž každá váží 13 kilogramů a má hodnotu v přepočtu kolem 11 milionů korun. A to už by jistě někomu za pokus o loupež stálo. Jenže ještě nikdy se žádnému zloději nepovedlo se do trezoru dostat, natož aby něco odcizil.
Tato nejslavnější britská banka vznikla již na konci 17. století a poklad, který se v ní skrývá se neustále rozrůstal. Veřejnosti byl vstup samozřejmě vždy zakázán. Ani dnes se do útrob Bank of England nepodíváte. Nebo alespoň ne fyzicky. Existuje však aplikace, která funguje přibližně jedenáct let, jejímž prostřednictvím se do trezorů plných zlata můžete podívat alespoň virtuálně.
Za povšimnutí ale stojí i samotná budova, ve které se banka nachází. Při stavbě budovy byla totiž zachována vzácná archeologická památka, která jasně dokazuje přítomnost Římanů na britských ostrovech v době antiky. Připomíná ji tisíce let stará římská mozaika. Stejně tak byla při přestavbě ve 30. letech minulého století objevena v budově rakev s abnormálně vysokým tělem. Muž byl vysoký přes 201 centimetrů a v 18. století zde býval úředníkem. Bylo mu ale umožněno, aby jeho tělo spočinulo v tom nejbezpečnějším trezoru na světě a bylo tak chráněno před zloději těl.
Z 19. století se traduje ještě jeden velmi zajímavý příběh. To tehdy kanalizační pracovník objevil něco, co mohlo tuto banku stát veškeré její zlato. Objevil totiž cestu kanalizací přímo do trezoru banky. Věděl ale, že by ho guvernér banky do trezoru jen tak nepustil, aby mu to místo ukázal, a tak mu řekl, ať jde v určitý den a určitý čas do trezoru, že se tam spolu setkají. Guvernér to samozřejmě pokládal za holý nesmysl, na schůzku v trezoru ale nakonec dorazil. A pracovník kanalizace tam už na něj čekal.
Ukázal guvernérovi pár odsunutelných prken v podlaze, kterými se dá dostat přímo do kanálu. A za svou poctivost byl následně odměněn. Dostal 800 liber. V záznamech Bank of England o této skutečnosti sice žádné záznamy neexistují, příběh ale vešel do všeobecného povědomí londýnského obyvatelstva. To, co už v záznamech nalézt lze, je to, že se prakticky ihned po této schůzce, začalo s pracemi v kanalizaci v místech, kde pracovník kanalizace průchod objevil.
Nebýt tohoto muže, možná by se dříve nebo později dostal do trezoru nějaký nepoctivec a nedozírné bohatství, které trezor ukrývá mohlo být odcizeno. Dnes je samozřejmě technologie ochrany zlatých cihliček diametrálně rozdílná od té, kterou banka disponovala v první polovině 19. století. Anglický poklad je tak v naprostém bezpečí.
Zpracováno na základě:
