Článek
Čína je velmi důležitým obchodním partnerem mnoha světových zemí. V Evropě je pak dovoz z ní zásadní pro chod většiny členských států Evropské unie. Pokud bychom o ni jako o partnera přišli, dost možná by to znamenalo kolaps celé ekonomiky. Zatím to však vypadá, že se o to vláda s prezidentem vehementně snaží.
Do Číny sice hodně vyvážíme, je na 16. místě v seznamu našich největších exportních partnerů, ale mnohonásobně více z ní dovážíme. Čína je naším druhým největším obchodním partnerem hned po Německu. Za rok 2022 jsme z Číny dovezli zboží v hodnotě více než bilionu korun.
V momentě zvolení prezidenta Pavla novým českým prezidentem se ale Čína pozastavuje nad našimi „provokacemi“. Petr Pavel si volal s Tchaj-wanem ještě před jeho oficiálním nástupem do funkce. Z pohledu Číny se tímto chováním zdiskreditoval. Čínská lidová republika neuznává existence Tchaj-wanu, a proto je pro ni jakákoli diplomatická komunikace s Českou republikou provokací, ba dokonce skandálem.
Tato konverzace prezidenta Pavla by mohla pro Čínu znamenat, že Česká republika uznává Tchaj-wan jako samostatný suverénní stát, což by pro ni znamenalo porušení politiky jedné Číny, které by pro nás mohlo mít fatální následky, například v podobě přerušení obchodních styků z čínské strany.
Dle názorů odborníků má Česko jako suverénní stát právo telefonicky si s kým chce a kdy chce. Nelze však posilovat partnerství se státem, tak to bylo Petrem Pavlem nazváno, který náš největší obchodní partner neuznává, aniž by z toho pro nás nebyly vyvozeny přinejmenším ekonomické důsledky.
Naštěstí k žádným krokům ze strany Číny nedošlo. Sotva však toto pozdvižení utichlo, vydala se na Tchaj-wan i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Adamová Pekarová. A to spolu s celou poslaneckou delegací a českými podnikateli. Čína by toto jednání opět mohla považovat za provokaci. Tentokrát by však ve svém postupu mohla být ráznější a vyvodit z takovým porušení důsledky, které už by se naší ekonomiky mohly dotknout. Samozřejmě nás Čína ihned neodřízne zcela, ale i tak to může pro Česko představovat velký problém.
Ač je otázka o legitimizaci Tchaj-wanu závažnou věcí, český obchod s Čínou nemůže vzkvétat, pokud budeme podporovat samostatný stát na čínském území, který sama Čína neuznává. Je proto na zvážení, co je pro nás jako svébytnou suvérenní zemi důležitější a co postradatelnější. Z morálního hlediska je třeba utiskovaný Tchaj-wan uznat, ale dopady na nás mohou být obrovské. A pokud budeme přistupovat k celé věci jako prezident Pavel či předsedkyně Pekarová Adamová, pak bychom měli být skutečně připraveni na možnost, že další obchodování s Čínou nebude možné. O takovém záložním plánu však nikdo nikde nehovořil. Existuje vůbec?
