Článek
Přijmout euro je naší povinností. Zavázali jsme se k tomu v přístupové smlouvě k EU. A nebylo to jen rozhodnutí vlády, svou vůli se zněním přístupové smlouvy vyjádřili i občané v rámci referenda. Přestože není v této smlouvě žádný časový rámec, v jakém by mělo být euro přijato, předpokládá se, že to Česká republika učiní, jakmile splní všechna konvergenční kritéria. Oddalovat přijetí eura tak nemá smysl. Vrhá to na nás špatné světlo. Jeho přijetí by z nás učinilo plnohodnotné členy Evropské unie a debaty o tom, zda ho přijmout nebo nepřijmout jsou tedy zcela zbytečné. Jako národ jsme se už pro jeho přijetí rozhodli.
K přijetí samozřejmě nemůže dojít ze dne na den. Zavedení společné měny je zdlouhavý proces. Prvním krokem je ale právě naplnění Maastrichtských konvergenčních kritérií. Taková zásadní kritéria, která musíme před vstupem splnit, jsou čtyři.
Kritérium cenové stability
Prvním z důležitých Maastrichtských kritérií je požadavek, aby naše průměrná roční inflace nepřekročila průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace o více než 1,5 procentního bodu. Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s Českou národní bankou vypracovalo v prosinci 2023 vyhodnocení plnění těchto kritérií za rok 2022. A právě cenová stabilita je jedním z těch, které se nám zatím nepodařilo splnit. Tři země s nejlepší hodnotou inflace měly průměr 7,1 procenta, hodnota kritéria tedy byla 8,6 procenta. Česká republika však hodnotu výrazně překročila. Inflace u nás v tom roce činila 14,8 procenta. Predikce zároveň předpokládá nesplnění i v roce 2023, avšak letošní rok by měl být prvním rokem, ve kterém by k naplnění tohoto kritéria mohlo dojít.
Kritérium veřejných financí
Ve stejné studii se zpracovává i stav veřejných financí. Toto maastrichtské kritérium se skládá hned ze dvou požadavků. První z nich se zabývá státním dluhem. Ten by v poměru k HDP neměl překročit hranici 60 procent. Toto kritérium Česko dlouhodobě splňuje, přestože se naše hodnoty lehce horší. I tak se ale podíl státního dluhu na HDP v roce 2022 pohyboval na úrovni 44,2 procenta. V dalších letech se předpokládá jen minimální zvýšení.
Druhý požadavek říká, že podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 procenta. I tento požadavek Česko dlouhodobě splňovalo, avšak v posledních letech došlo k jeho značnému propadu. Přestože se situace lepší, za rok 2022 Česko toto kritérium jen těsně nesplnilo, předpokládá se však, že v následujících letech tomu bude naopak.
Kritérium konvergence úrokových sazeb
Dlouhodobá nominální úroková míra nesmí překročit o více než 2 procentní body průměr tří zemí, které mají nejlepší cenovou stabilitu. Takové země měly v roce 2022 úrokovou sazbu na úrovni 1,6 procenta, takže aby Česko kritérium splnilo, nesmělo by přesáhnout 3,6 procenta. Naše hodnota však byla vyšší, dostala se na úroveň 4,3 procenta. Opět se ale předpokládá naplnění tohoto kritéria jak v roce 2023, tak v roce 2024.
Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů
O tomto kritériu nemá cenu diskutovat, protože podmínkou je minimálně dvouletá účast v tomto mechanismu, Česko však zatím tohoto mechanismu účastno není.
Jak to tak ale vypadá, Česko by v letošním roce mělo splnit všechna hodnotová kritéria a mělo by tak být připraveno přijmout euro, avšak neúčast na mechanismu směnných kurzů nám říká, že i kdybychom do tohoto mechanismu letos vstoupili, nebude přijetí eura možné minimálně ještě po dva následující roky.
Zpracováno na základě:
