Článek
Belgii začal v roce 1865 vládnout muž, na kterého historie neměla zapomenout jako na jednoho z největších tyranů. Označován byl totiž jako psychopatický král bez jakýchkoliv zábran. Jenže dnes o jeho běsnění v jedné zámořské kolonii skoro nikdo ani neví. Kdo tedy byl Leopold II. Belgický a čeho se za svůj život dopustil?
Na jednu stranu byl Leopold II. pro Belgii doslova spásou. Jeho země za jeho vlády vzkvétala a prošla mnoha změnami k lepšímu. Země se zazelenala, nepouštěla se do válečných konfliktů a konečně došlo k zákazu dětské práce. Za jeho vlády se z Belgie stala bohatá země, na níž měl v Evropě jen málokterý stát. Cena, kterou za to museli zaplatit obyvatelé jedné zámořské kolonie, byla však příliš vysoká.
Doma lidé Leopolda II. doslova milovali, v Kongu už zdaleka tak oblíbený nebyl. Vzal si totiž do hlavy, že i malý stát jako je Belgie, musí mít svou vlastní kolonii. Nakonec se jí stala země uprostřed Afriky, která později dostala název Kongo. A v plánu krále nebylo toto území zvelebovat, ale brát si bohatství, které mu nabízí. Šlo především o kaučuk a slonovinu, které byly v té době velmi cennými surovinami.
Na vše dohlížela v Kongu takzvaná Force Publique neboli veřejná síla, která měla nekompromisní přístup. Místní museli pro Leopolda pracovat a opatřovat mu slonovinu a kaučuk. Kdo odmítl, byl okamžitě popraven. Časem ale Leopoldova posedlost bohatstvím stoupala a on své nároky stále zvyšoval. Často už tak místní nestíhali plnit plán. A i za to je často čekala poprava. Popravovalo se zpravidla kulkou do hlavy.
Obyvatelé Konga s amputovanými končetinami
Aby ale Leopold věděl, že skutečně došlo k zabití všech, kteří neplnili, nebo odmítali pracovat, uřezávali vojáci obětem vždy jednu ruku. V praxi se to ale uhlídat nedalo. A tak si Force Publique munici šetřili pro sebe, byla totiž velmi drahá, obyvatele nepopravovali a pouze jim usekávali ruce. To se ale velmi často zvrhlo. Když obyvatelé jedné vesnice věděli, že nesplní a že je čeká podobný osud, vydali se v noci do vedlejší vesnice, kde si od místních ruce opatřili. Bylo to nelidské a nedůstojné.
Dodnes není jisté, o čem všem z toho, co se v Kongu dělo, Leopold věděl. Jisté však je, že nic z toho nezakázal. Asi nejhorším příkladem krutovlády Belgie nad Kongem je příklad vesnice, která se rozhodla proti krutosti protestovat. Všem mužům ve vesnici byly uřezány hlavy a jejich těla nabodnuta na palisády. Ušetřeny ale nezůstaly ani ženy a děti. Čekala je smrt na křížích, kam je vojáci přitloukli. Často byli takto zničeny celé vesnice. Během Leopoldovy krutovlády zemřely rukou belgických vojáků miliony obyvatel Konga. Nejčastěji se uvádí počet deseti milionů lidí, mohlo to být ale až dvakrát tolik.
Belgie byla za Leopolda II. jednou z nejvíce prosperujících zemí světa. Jakou za to ale lidé z Konga zaplatili cenu? Je to zvěrstvo, kterého se v historii dopustil další z evropských vládců, který byl posedlý mocí a bohatstvím. A rozhodně by tyto činy neměly být historií zapomenuty.
Zpracováno na základě:
