Článek
Doba se neustále mění. Možná i vy si vzpomenete, když vám rodiče jako malým říkali, že se musíte učit, jinak to v životě nikam nedotáhnete. Ve škole vám zase říkali, že když vystudujete vysokou školu, čekají na vás daleko lépe placené práce, než když budeme mít jen maturitu, případně výuční list. A ono to možná tehdy tak i bylo. Jenže dnes už to v mnoha případech není tak úplně pravda.
Dříve totiž bylo vysokoškoláků v Česku jen nízké procento, mnoho lidí se učilo řemeslům. Po sametové revoluci ale přišla změna a každý chtěl na vysokou školu. Přibylo totiž mnoho kancelářských pozic a rozvoj internetu umožnil do té doby takřka nevídané možnosti podnikání. A tak začalo vystudovaných vysokoškoláků rapidně přibývat.
Řemeslům se učilo stále méně mladých a sehnat šikovného řemeslníka začal být problém, který v mnoha případech neměl řešení. A tak si dobří řemeslníci začali získávat dobrou pověst, která jim umožňuje generovat nadprůměrné zisky. Lidé jim platí dokonce víc, než za svou práci chtějí, protože si chtějí pojistit, že v případě potřeby pro ně bude řemeslník k dispozici. V mnoha případech si tak řemeslníci mohou přijít měsíčně i na vysoké desítky tisíc korun. A pokud je řemeslník šikovný, nemá o práci rozhodně nouzi.
Mezi profese, kterou jsou nejvíce žádané patří zámečníci, klempíři, kuchaři, řezníci, instalatéři i truhláři. Právě takových pracovníků je nedostatek a za kvalitní práci bývají velmi dobře ohodnoceni.
Zatímco vysokoškoláci vždy takové štěstí mít nemusí. Absolventů vysokých škol je totiž tolik, že ne vždy se jim podaří získat místo u dobře platícího zaměstnavatele. A to platí pro většinu oborů. Například absolventi vysokých ekonomických škol mohou skončit u malých zaměstnavatelů zpracovávajících účetnictví na bázi externí spolupráce. V takovém případě může být jejich mzda klidně pod hranicí průměrné mzdy.
Z vlastní zkušenosti to mohu demonstrovat na příkladu. Když jsem v roce 2020 dokončil vysokou školu, nastoupil jsem do společnosti zabývající se mezinárodním obchodem, kde mi byl nabídnutý plat 33 tisíc hrubého s možností navýšení po zapracování. Po roce praxe jsem tak dostal 38 tisíc, dnes mám 42 tisíc korun hrubého. Můj bratr, který nikdy nebyl studijním typem se ale dal na dráhu instalatéra. V tomto oboru i podniká. Manuálně je velmi šikovný a lidé si ho chválí. Pracuje tak většinou pro stálý okruh zákazníků v našem malém městě. I tak si měsíčně dokáže pravidelně vydělat i o polovinu více než já.
Doba se zkrátka mění a to, co platilo před dvaceti či třiceti lety, už je dnes pasé. Mladí se tak při výběru povolání musí aktuální poptávce na trhu práce přizpůsobovat. Jinak by se mohlo stát, že budeme mít takových vysokoškoláků, kteří se nebudou mít kde uplatnit.
Zpracováno na základě:
a na základě vlastní zkušenosti
