Článek
Psal se rok 1978 a tehdejší Československo se chystalo na oslavy spojené s jeho koncem. Poslední den v roce byl ale na tu dobu abnormálně teplý. Přes den totiž teploty dosahovaly až deseti stupňů nad nulou a mnozí lidé, které bylo možné potkat na ulicích, tak ani nenosili kabáty či bundy a chodili jen tak ve svetrech. To ale nevěděli, co je čeká během této výjimečné noci.
Když se na silvestrovské odpoledne venku rozpršelo, nikdo se nad tím nepodivoval. Byl to běžný déšť, kterých bývá během zimního období mnoho. Jenže i tento déšť měl sehrát velkou roli v kalamitě, která měla přijít po setmění.
Televizní či rozhlasové zpravodajské relace sice varovaly, že den před Silvestrem dojde k silnému ochlazení, jejich odhady se však v žádném případě neblížily realitě. Když navíc 30. prosince jejich předpověď nevyšla, lidé na nějaký předpovídaný teplotní skok rychle zapomněli. A v té době ještě nefungovaly ani výstrahy meteorologického úřadu, které dnes máme v reálném čase pravidelně aktualizovány. A tak se každý těšil z toho, že si může užívat Silvestra při takto teplém večeru.
Pak se ale začalo prudce ochlazovat. Z krásných deseti stupňů nad nulou spadly během noci teploty k mínus dvaceti. Voda, která venku předtím napršela, zamrzla a vytvořila nebezpečnou ledovku. Na mnoha místech napadly i desítky centimetrů vysoké sněhové závěje. Druhý den se tak spousta lidí potýkalo s nehodami, s úrazy, ale i se silným podchlazením. Na takovou změnu teplot, která na některých místech dokonce i přesáhla třiceti stupňový rozdíl, nebyl nikdo připraven. Další dny ledna 1979 byly sice také mrazivé, zdaleka ale ne tak jako první den v roce. Ze statistického hlediska tak byl tento měsíc jen tři stupně pod dlouhodobým průměrem.
V realitě to ale bylo docela jiné. Školy po vánočních prázdninách zahájily výuku tím, že posunuly začátek vyučování z osmé na devátou hodinu, aby omezily počet prochladnutých dětí. Situace ale byla natolik neudržitelná, že 5. ledna byly vyhlášeny uhelné prázdniny, které trvaly skoro celý měsíc. Energetická krize ochromila tehdejší Československo. Školy se v nepřítomnosti dětí vytápěly jen minimálně, prakticky se v jejich prostorách udržovala teplota jen několik stupňů nad nulou, nejčastěji se udává teplota pět stupňů. Děti se pak do škol vrátily až 28. ledna.
Mrazy z ledna 1979 mají nepřímý dopad i na nás, přestože k nim došlo již před 48 lety. Kvůli tehdejší energetické krizi byl totiž v dubnu 1979 zaveden letní čas a od té doby pravidelně dochází ke střídání časů. K první změně ze zimního na letní čas došlo sice 1. dubna 1979, v následujících letech se ale střídání ustálilo dle pravidel, jaká známe dnes, tedy že k přesunu času dochází během posledního březnového víkendu.
Abnormální změna teplota z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979, kdy teploty klesly o více než tři desítky stupňů, je jedním z největších teplotních šoků, které jsou v naší historii zaznamenány.
Zpracováno na základě:
