Hlavní obsah
Nakupování

Slevy v obchodech nemusí být opravdové. Češi nakupují akční zboží, které v akci vůbec není

Foto: Shkrabaanthony / Creative Commons / pexels.com

Ilustrační foto

Všimli jste si už někdy falešné slevy v obchodech? Stačí cenu oproti normálu navýšit a pak se tvářit, že nová cena, která se mnohdy rovná té původní, je pro zákazníka velmi výhodná. A ono to funguje.

Článek

Češi stále milují akce a zboží tak často nakupují na základě akčních letáků, které nám přistanou ve schránkách. Jenže můžeme se opravdu spolehnout na to, že zboží, které nakupujeme v akci, je skutečně výhodné?

Když se bude jednat o zboží, které nakupuje běžně nebo pravidelně, pak jistě máme o jeho ceně představu. V takovém případě obchodníkům na jejich léčku pravděpodobně neskočíme. Jenže u zboží, které nakupujeme jen zřídka nebo vůbec, se můžeme nechat napálit. Stačí k tomu červená cenovka proklamující velkou slevu a už máme pocit, že tohle zboží prostě musíme mít.

I přesto, že probíhá regulace a takové falešné slevy jsou postihovány, dochází k nim zcela běžně. Někteří obchodníci, zejména internetové e-shopy, mají ve většině případů povinnost uvádět nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dnů. Můžeme pak jasně posoudit, zda je aktuální akce něčím výhodná či nikoli. V obchodních řetězcích ale máme omezené možnosti, jak si to zkontrolovat. A právě tam dochází k podvedení zákazníků nejčastěji.

I v kamenných prodejnách by totiž u výrobků měla být uvedena nejnižší cena za posledních 30 dnů. A právě z této ceny by se měla vypočítat aktuální sleva. Jenže to tak v praxi nefunguje. Řetězce cenu uměle navýší, mnohdy i o desítky procent. Pak jen předstírají, že zboží je v akci, přestože se prodává za cenu stejnou, někdy i vyšší, než před slevou. A zákazníci, kteří výrobek neznají, nemají možnost zjistit, zda se je řetězec snaží podvést.

Přestože jsou za takové chování obchodníci pokutování, jedná se o doslova minimální pokuty, které jsou mnohdy až k smíchu. A tak k nekalým obchodním praktikám dochází i nadále. Obchodní řetězec, který dostane pokutu ve výši desítek tisíců či statisíců korun, takový problém neřeší. Dost možná totiž na avizované slevě vydělal napříč republikou mnohem víc.

Maximální výše pokuty, kterou může Česká obchodní inspekce za takové chování uložit, je 5 milionů korun. Navíc není prostor zkoumat všechny slevové akce a pořádat kontroly v obchodech každý týden. Spousta falešných slev tak unikne pozornosti kontrol a obchodníci za ně nejsou nijak penalizováni.

Nejvíce pokutovaným řetězcem v Česku je Albert, hned za ním následuje Albert, Lidl a Billa. Při loňské inspekci tam bylo zjištěno mnoho pochybení. A skutečně došlo na nejhorší. Některé zlevněné produkty tam po slevě byly dražší než před slevou právě na základě fiktivního zvýšení původní ceny.

Jak se ale lidé mohou před takovými slevami ochránit, když na to ČOI nestačí? Je potřeba si všímat vývoje ceny, sledovat nejnižší cenu za posledních 30 dnů a hlavně kupovat výrobky, jejichž cenu dobře známe. Kupovat produkt, který neznáme, jen proto, že je na něj velká sleva, se nám totiž nemusí vyplatit.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz