Článek
V různých fázích života každého z nás potřebuje náš mozek k regeneraci a správnému fungování odlišně dlouho dobu spánku. Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce spánku potřebujeme v útlém věku. Dle průzkumu National Sleep Foundation právě novorozenci do 3 let stráví denně spánkem 14 - 17 hodin, děti předškolního věku pak 10 - 13 hodin. U školáků 1. stupně byla ideální doba odhadnuta na 9 - 11 hodin a u žáků stupně druhého pak 8 - 10 hodin. Jak dospíváme, tak se naše nároky na potřebnou relaxaci ustalují. Pro dospělého člověka ve věku 26 - 65 let je tato doba 7 - 9 hodin, u starších je to zhruba o hodinu méně. Je zcela patrné, že se jedná pouze o doporučení, a tak by každý měl naslouchat svému tělu a jeho potřebám a řídit se tím.
Co se ale stane, když v týdnu chodíte spát později, než byste měli? Třeba proto, že potřebujete dohnat resty v domácnosti, či si jen neodpustíte ještě jeden díl vašeho oblíbeného seriálu. Následující ráno vás do dne vítá neúprosně zvuk budíku a vy cítíte, že byste ještě nějakou tu dobu v peřinách snesli, ale vstát prostě musíte. Tímto zcela běžným chováním si vytváříme vůči svému tělu spánkový dluh. Nejednoho z nás napadlo, že ztracené hodiny takříkajíc dospí o víkendu. Zčásti je to pravda, bohužel prostou matematikou na vyrovnání balancu chybějících hodin jít nemůžeme. Řekněme, že každý den v pracovním týdnu vám chybí 1 hodina spánku, celkem tedy 5 hodin. Jednoduchým přidáním 2,5 hodin spánku navíc v sobotu a 2,5 hodin v neděli tento dluh nevyrovnáme.
Z takto na první pohled nepříliš vysokého spánkového deficitu se naše tělo bude zotavovat nikoli v jednotkách dnů, ale pravděpodobněji v jednotkách týdnů, pokud mezitím tento dluh nebudeme prohlubovat.
V dnešní hektické době je pro nás spánek často opomíjený a přehlížený luxus. Tím si nevědomky sami sobě zvyšujeme tento v první fázi neviditelný dluh. Nedostatkem kvalitního spánku se do dalšího dne okrádáme o tolik potřebnou energii pro každodenní fungování, ale trpí i naše paměť a koncentrace. Z dlouhodobého hlediska je pro nás nebezpečí skryté v podobě hrozící cukrovky, vysokého krevního tlaku, obezity či vyššího rizika Alzheimerovy choroby a demence.
Pro předcházení výše zmíněného je potřeba v první řadě porozumět vašemu tělu a tedy i času, který vy individuálně potřebujete pro správné fungování. Aby se vám dobře usínalo a spánek byl nepřerušovaný a kvalitní, nastavte si spánkovou rutinu, tedy čas, kdy budete pravidelně ulehat a usínat. Abyste si tento drahocenný čas ničím nerušili, myslete taktéž na spánkovou hygienu. Vyvarujte se tedy věcí, které by vám tento rituál mohly narušit, ať už se jedná o nevhodnou stravu, pití tekutin obsahující teiny a kofein, až po enormní cvičení hodinu dvě před usínáním. V neposlední řadě dbejte i na prostředí, ve kterém spíte. Není vhodné mít ve vaší spánkové svatyni elektroniku, mobilní telefony a vše co vyzařuje modré světlo, které náš mozek stimuluje k bdělému stavu.