Článek
Strnad v armaňaku byl označován jako královská delikatesa. Francouzi ho doslova milovali. Jenže pak byla příprava takového pokrmu zakázána. Provázelo ji totiž týrání zvířete ještě před samotnou přípravou a poté podivný rituál při jeho konzumaci. I tak na tuto pochoutku Francouzi dodnes nezapomněli.
Strnadi byli pro potřeby tohoto pokrmu chytání do sítí ve velkém. Pak existovaly dvě možnosti, jak následně s chyceným ptáčkem naložit. Docházelo buď k jeho okamžitému oslepení, nebo byl držen a chován v kleci bez přístupu světla. Následovalo stádium vykrmování. Strnad jako takový je velmi drobný pták. Aby si na něm Francouzi pochutnali, musel být dobře vykrmený.
Jenže vykrmování strnada pomalu zabíjelo. Když byl vykrmen tak, že hrozilo jeho uhynutí, byl ponořen do nádoby, ve které byl armaňak. To je jeden z nejstarších vinných destilátů a je hodně podobný koňaku. V armaňaku setrval strnad až do té doby, než došlo k jeho uhynutí. Buď se v alkoholu utopil, nebo se jím otrávil.
Následovala příprava uhynulého ptáka, kdy se mu oškubalo peří. Následně byl bez nožiček upečen. Tradiční forma servírování tohoto pokrmu zahrnovala jeho servis v sýrovém bochánku. Dnes takový pokrm vnímáme jistě jako nechutnost a zacházení s nebohým strnadem jako zvěrstvo. Jenže ještě podivnější byl rituál, který konzumaci takového pokrmu provázel.
Při konzumaci jste si totiž museli dát přes hlavu plátěnou utěrku. Jedni tvrdí, že to bylo z důvodu, aby vám neuniklo ani trochu aroma, které z pokrmu vychází. Většina se ale shoduje na tom, že to byl způsob, jak skrýt před Bohem hříšnou konzumaci utýraného ptáka. No a protože je strnad velmi malý, dával se do úst celý, jen hlavička se nechala viset z úst. Následovalo asi patnáct minut přežvykování a drcení křupavých kostí, které sice naložením v armaňaku změkly, ale stejně byly při konzumaci dosti patrné. Francouzi takovou konzumaci považovali za vrchol blaha a rozkoše. V jeden čas nebylo větší delikatesy než strnada v armaňaku.
Pokud si myslíte, že zákaz konzumace tohoto pokrmu znamená, že Francouzi na tuto pochoutku zcela zanevřeli, jste na omylu. Někteří si ji totiž čas od času dají, přestože se jedná o nezákonné jednání. V roce 1995 tuto zakázanou pochoutku ochutnal i francouzský prezident François Mitterand, který byl smrtelně nemocný. Po konzumaci strnada v armaňaku nepozřel ve svém životě již cokoli jiného a osm dní na to zemřel.
Francouzská gastronomie dokáže vždy překvapit. Ale nejsou to pouze Francouzi, kteří dokážou konzumovat něco, co bychom my do úst nikdy nedali. Například v Itálii, na Sardinii, se vyrábí sýr s nakladenými mušími larvami, který extrémně zapáchá. Jeho konzumace byla také zakázána z důvodu možných zdravotních rizik, ale Sardiňané si svou pochoutku dopřávají dál.
Zpracováno na základě:
