Článek
Trnová koruna Ježíše Krista je věnec z trní, který měl Ježíšovi způsobit bolest, když byl nucen ji mít nasazenou na hlavě před jeho ukřižováním. Co se s ní ale stalo po ukřižování, nemůžeme na základě historických pramenů dokázat. První zmínky o tom, kde se nachází, pochází z počátku 5. století. Podle těchto pramenů byla trnová koruna uložena na hoře Sion v Jeruzalémě v tamní bazilice. Už v té době bylo křesťanství na velkém vzestupu, a tak byla jako vzácná relikvie navštěvována mnoha poutníky.
Bohužel se s ní v té době nezacházelo úplně nejšetrněji. Trny se z ní totiž účelně odlamovaly, aby posloužily jako dary pro významné osobnosti. Jeden z takových trnů obdržel i Karel Veliký, tehdejší franský král, posléze první římský císař středověku. Na svém místě v Jeruzalémě však vydržela koruna jen do 11. století. V tehdejší Konstantinopoli, dnes nazývané Istanbul, měli vzácnou sbírku dalších relikvií jako například svatý Kříž, na němž byl Ježíš ukřižován, purpurový Kristův plášť nebo Longinovo kopí, kterým římský voják propíchl ukřižovanému Ježíšovi bok. A tak i trnová koruna roku 1063 putovala do Konstantinopole, aby se k této vzácné sbírce připojila.
Trnová koruna tak našla nové místo v nádherné kapli Theotokos Faros, které se přezdívalo Svatá kaple. Zajímavé je, že v roce 1200 byla trnová koruna popsána jako zcela čerstvá, nepoškozená a v nazelenalých barvách. Jenže Konstantinopol v té době patřila západu. Země chudla a poslední latinský křižácký císař Balduin II. z Courtenay trnovou korunu z finančních důvodu zastavil u Benátčanů. Dostal za to, jak jinak, finanční prostředky, které tak nutně potřeboval. V roce 1238 se tak zastavená trnová koruna přesouvá do chrámu svatého Marka v italských Benátkách.
Jenže Balduin II. měl plán, jak trnovou korunu získat zpět, aby zůstala takříkajíc v rodině. Nabídl ji svému příbuznému Ludvíku IX., který byl toho času vládcem Francie. Z těchto finančních prostředků byl zaplacen dluh Benátčanům a navíc se na tom Balduin znovu obohatil. Nicméně koruna teď patřila Francii. Roku 1239 se tak koruna dostává do Paříže. Francouzský křesťanský lid byl touto zprávou doslova nadšen. Francie se stala zemí vyvolenou, která bude chránit trnovou korunu Ježíše Krista. Podle informací z cisterciácké kroniky stálo vykoupení trnové koruny Francii 12 tisíc liver. Taková částka doslova zruinovala královskou pokladnici.
V následujících letech putovaly do Paříže i další vzácné relikvie, mezi nimiž byl i fragment Kristova kříže, Kristova krev, kámen z Kristova hrobu, ostatky svatých, Kristův purpurový plášť, část Longinova kopí nebo hůl Mojžíše. V Paříži pak byly tyto relikvie uloženy do nově vzniklé kaple Sainte-Chapelle, v průběhu věků pak do pokladnice katedrály Notre-Dame. Během požáru katedrály trnová koruna málem uhořela. Naštěstí se jí podařilo zachránit a našla nové místo v pařížském muzeu Louvre. Chrání jí rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského neboli křižovníci.
