Článek
Jednalo se o čtyři chlapce. Pouze jeden z nich byl čerstvě zletilý, bylo mu tehdy osmnáct let. Dvěma dalším chlapcům bylo teprve sedmnáct let a poslednímu dokonce jen šestnáct let. A tito chlapci v roce 1988 unesli teprve šestnáctiletou dívku, kterou schovávali v domě jednoho z mladíků.
Přestože byl jejich čin krutý, báli se prozrazení. A tak donutili Džunko, aby zavolala svým rodičům, že je v pořádku. Vyhrožovali ji a ona tak dělala přesně to, co chtěli. Rodiče tedy na policii nic nenahlásili, protože se domnívali, že jejich dcera utekla se svým přítelem z domu. Jenže tu ještě byli rodiče sedmnáctiletého chlapce, u kterého mladíci Džunko věznili. Ti přesto, že o věznění dívky věděli, nic neudělali. Báli se totiž jediného plnoletého chlapce, který byl členem Jakuzy a chlubil se tím, že má vlivné známé a může nechat kohokoli zabít.
Dívka musela snášet 44 dnů sexuálního zneužívání a fyzického násilí, kterého se na ni chlapci dopouštěli. Šokující je ale i to, že o přítomnosti Džunko v domě rodičů jednoho z mladíků věděla spousta dalších lidí. Bylo jich kolem stovky. Přesto žádný z nich nic neudělal. Existují i teorie o tom, že podstatné množství z nich se mohlo na trýznění Džunko podílet.
Džunko Furuta
Chlapci s dívkou zacházeli tak otřesně, že je dokonce prosila o smrt. Po 44 dnech trýznění ji polili hořlavinou a zapálili. Dívka ten den zemřela. Tělo pak chlapci schovali do sudu, který byl naplněn cementem. Právě kvůli tomuto jejich kroku se o případu někdy hovoří jako o dívce zalité v betonu.
Když pak chlapce zadržela policii, byli postaveni před soud. Nepřiznali se však k vraždě, trvali pouze na ublížení na zdraví s následkem smrti. Pouze jediný plnoletý chlapec byl odsouzen k osmi letům vězení a následně v roce 1999 propuštěn na svobodu.
Pro rodiče Džunko byly okolnosti, které provázely smrt jejich dcery, naprostým šokem. Rodiče chlapce, v jejichž domě byla Džunko tak dlouho vězněna, dům prodali a peníze, které za něj dostali, darovali pozůstalým po Džunko, aby tak alespoň trochu omluvili svůj podíl viny na její smrti. To už jim ale jejich dceru nevrátilo.
Případ smrti Džunko Furuty děsí i dnes svou krutostí. A v Japonsku je stále ožehavým tématem. Vyvolal totiž diskuze o tom, zda jsou tresty pro mladistvé, kteří spáchají takto ohavné činy dostatečné. O utrpení Džunko vznikly v průběhu let i dva filmy, které se snažili připomenout, čím vším dívka musela projít.
Člověk někdy nedokáže pochopit, jak mohou být někteří lidé tak krutí a způsobovat takové utrpení jiným lidem. Od propuštění plnoletého chlapce uplynulo loni již 25 let. A přestože byl ještě znovu uvězněn za trestný čin napadení na dalších sedm let, dnes si chodí volně na svobodě.
Zpracováno na základě:
