Článek
Jaký máme s důchody problém a jak je velký?
Stárnutí populace vede k úbytku ekonomicky aktivních občanů, kteří platí daně, naopak přibývá důchodců, kterým z daní platíme důchody. Jde o dlouhodobý celosvětový trend, se kterým se toho nedá moc dělat. Pokud tento problém nebude správně vyřešen, bude u nás kulminovat kolem roku 2058, kdy bude chybět na důchody 600 mld. Kč v dnešních cenách. Pro lepší představu, zdroje budou postupně chybět pro 40 % důchodců, k jejichž tvorbě by bylo potřeba 2 100 000 nových ekonomicky aktivních občanů.
Odborníci převážně navrhují následující parametrické změny:
- Nejčastěji zmiňovaným opatřením je zvýšit věk odchodu do důchodu. To by ale dnešní čtyřicátníci museli odcházet do důchodu v 72 letech a strávili by v něm 10-15 let. Uvědomují si to ti, kteří to navrhují?
- Zvýšit daně. To by ale musely jít všechny daně nahoru nejméně o 20 %, nebo sociální pojištění z dnešních 28 % na 60 % z hrubé mzdy. Ti, kteří to navrhují, si zjevně neuvědomují, že tím naši ekonomiku zlikvidují, protože se stane nekonkurenceschopnou.
- Nedělat žádná opatření a vyplácet formou rovného důchodu pouze to, co se vybere na sociálním pojištění, a apelovat na občany, aby se na stáří zajistili sami. Tím by ale došlo k postupnému snížení důchodů vůči hrubé mzdě ze současných 40 % na pouhých 25 %. Jsou si ale propagátoři tohoto řešení jisti, že jejich apel na nutnost spořit si vyslyší všichni občané a že nevznikne armáda extrémně chudých důchodců?
Podle mého názoru jde o krajně nepopulární opatření, která ani nemusí hrozící problém vyřešit. Nenabízí totiž občanům žádnou pozitivní vizi, pouze volbu ze dvou špatných důchodů, krátkého a chudého.
A to je extrémně nespravedlivé především k mladým generacím, které nemohou za to, že jich je početně méně než těch starších. Většině občanů tak hrozí, že při použití jen výše uvedených opatření budou nejen trávit v důchodu méně času s méně penězi oproti současným důchodcům, ale ještě budou splácet dluhy, které současní důchodci vytváří. Můžou se proti tomu nějakou formou vzbouřit a ohrozit tak stabilitu důchodů i pro současné důchodce.
Ale především, toto nejsou řešení, která by byla hodna bohatnoucí společnosti, kterou jistě jsme. Musíme proto najít jiná, která dají současným důchodcům jistotu stability a budoucím důchodcům perspektivu přiměřeně dlouhého a ekonomicky zajištěného kvalitního důchodu.
Co by mělo být naším cílem?
Abychom mohli dobré řešení najít, musíme vědět, jakých chceme dosáhnout cílů. Navrhuji tyto:
- Výše důchodů vůči mzdě se bude postupně zvyšovat.
- V důchodu budeme trávit čtvrtinu života, tedy alespoň 20 let.
- Kvůli důchodům nebude nutné zvyšovat daně nad dnešní úroveň.
Podstata řešení
Přivést do 3. důchodového pilíře, ve kterém se na důchod dlouhodobě soukromě spoří, více peněz. Jde o řešení, které je obvyklé ve vyspělých zemích, se kterými bychom se měli srovnávat. Podmínkou ale je, že se musí týkat všech nebo drtivé většiny ekonomicky aktivních občanů a musí současně dojít k výraznému zkvalitnění spořících programů.
Průměrný dlouhodobý výnos spoření ve 3. pilíři je totiž pouhých 1,3 % ročně. Pokud se nezvýší na úroveň obvyklou ve vyspělých zemích, nebude mít dlouhodobé spoření valný smysl, jak to na vlastní kůži pociťují ti, kteří si v něm často již 30 let spoří a dnes zjišťují, že to málo, co vydělali, jim bezpečně zlikvidovala inflace.
A kde na to vzít? Zdrojem peněz by byl již dnes dostupný, ale veřejnosti málo známý a politiky nedostatečně propagovaný příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na dlouhodobé spoření zaměstnanců ve výši 50.000 Kč ročně, což je 4.166 Kč měsíčně. Ten je osvobozen nejen od daně z příjmů fyzických osob, ale neplatí se z něj ani odvody sociálního a zdravotního pojištění. Čerpali by ho všichni zaměstnanci navíc ke své současné mzdě u všech typů pracovních smluv. U OSVČ by byl daňově uznatelným nákladem, nebo by byl součástí paušální daně.
Aby nedošlo k nepřiměřenému tlaku na růst nákladů u zaměstnavatelů, bylo by čerpání příspěvku rozloženo do 3-5 let. Byl by tedy řešen v rámci běžného růstu mezd. Příspěvek dnes totiž představuje jen 10 % průměrné mzdy, přitom mzdy rostou průměrným tempem 6 % ročně.
O náklady se spravedlivě podělí stát, zaměstnanci i zaměstnavatelé. Státu nevzniknou žádné přímé transakční náklady, pouze se smíří s pomalejším přírůstkem příjmů vázaných na mzdy. Zaměstnanci výměnou za pomalejší růst čisté mzdy dostanou jistotu kvalitních příjmů v důchodu. A zaměstnavatelé, věřím, že včetně státu, budou mít důvod tlačit na růst produktivity práce.
Občané s vyššími příjmy mohou posílit spoření ve 3. pilíři dalšími prostředky ve výši až 48.000 Kč ročně, které lze odečíst od daňového základu. Měsíčně tak mohou na své spoření posílat až 8.766 Kč.
Příjmy ze 3. pilíře budou zajišťovat zásluhovou část důchodu. Proto bude možné ponechat příjmy 1. pilíře na současné úrovni 28 % z hrubé mzdy a vyplácet z nich postupně pouze solidární rovný důchod, ve kterém bude možné zohlednit i vhodné sociální aspekty, jako například ocenění počtu vychovaných dětí.
Pozitivní důsledky navrhovaného řešení pro všechny občany
Jak vyplývá z matematického modelu fungování důchodového systému, znamenala by realizace tohoto návrhu pro jednotlivé věkové skupiny toto:
- Dnešní důchodci by měli jistotu, že jejich důchod bude stejný, na jaký jsou zvyklí.
- Dnešní šedesátníci by odcházeli do důchodu v 65 letech a výši důchodu vůči hrubé mzdě by měli na současných 40 %. Díky lepšímu zhodnocování svých úspor by si mohli v závislosti na jejich výši vyplácet přilepšení k důchodu místo ve stokorunách v jednotkách tisíc korun.
- Dnešní padesátníci nebudou muset odcházet do důchodu v 68 letech, nebo mít důchod na 34 % své předchozí hrubé mzdy, ale budou odcházet v 65 a důchod budou mít na 46-55 % hrubé mzdy.
- Dnešní čtyřicátníci nebudou muset odcházet do důchodu v 72 letech, nebo mít důchod na 27 % své předchozí hrubé mzdy, ale budou odcházet v 65 a důchod budou mít na 50-70 % hrubé mzdy.
- Dnešní třicátníci nebudou muset odcházet do důchodu v 72 letech, nebo mít důchod na 25 % své předchozí hrubé mzdy, ale budou odcházet v 65 a důchod budou mít na 55-90 % hrubé mzdy.
- A dnešní dvacátníci? Ti nebudou muset odcházet do důchodu v 72 letech, nebo mít důchod na 25 % své předchozí hrubé mzdy, ale budou odcházet v 65 a důchod budou mít na 70-120 % hrubé mzdy.
Vážení čtenáři, v následující anketě se máte možnost k tomuto návrhu důchodové reformy vyjádřit.
Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Anketa
Použité podklady
- Autor návrhu: matematický model důchodového systému