Článek
Ať si každý jí a dělá, co chce — s tím jsem úplně v pohodě. Je svoboda, takže jestli se někdo rozhodne nejíst maso, nebo rovnou nejíst žádné živočišné produkty, prosím. Ale ať k tomu přistupuje tak, že svobodu mají i ostatní. Nejen v tom, co jedí, ale i v tom, co nabízejí k jídlu.
Skočíme na oběd
Potkal jsem se s kamarádkou, měli jsme čas, tak jsme se rozhodli, že si skočíme na oběd. Pamatoval jsem si, že byla vegetariánka. Nikdy ale ne moc radikální a hlavně — vždycky si v jakékoliv restauraci něco vybrala. Brala to jako svou volbu. Nějaký smažák nebo salát se našel vždycky.
Čekal jsem, že je pořád stejná, tak jsme zašli do místní normální restaurace, která se specializuje spíš na klasickou českou kuchyni. Vím to já, ví to ona. Sedli jsme si ke stolu, objednali pití a začali koukat do jídelního lístku.
A pro vegany?
Já měl jasno hned — českou klasiku mám rád, takže jsem dlouho neváhal. Ale na Martině bylo vidět, že má problém. Četla lístek dokola, kroutila hlavou a říkala, že si není jistá, co si vybrat. Kouknul jsem znovu — pár vegetariánských jídel tam bylo, takže jsem si říkal, že to dobře dopadne. Jenže bohužel.
Přišel číšník, já si objednal jídlo z denního menu a teď byla řada na Martině. A místo objednávky se na něj podívala a zeptala se, co mají pro vegany. Že nic konkrétního nenašla a že je z toho smutná, protože se prý na alternativní životní styl nebere ohled.
Číšník reagoval
Číšník byl očividně profík, protože hned nabídl řešení: může nechat udělat salát se zálivkou bez živočišných produktů a k tomu opečenou bagetku s bylinkami a olivovým olejem. Martina to nakonec vzala, ale stejně si neodpustila poznámku, že je to dost málo a že jejich lístek „překypuje masem“.
Ani tohle ho nerozhodilo — a musím říct, že jednou větou ji úplně odzbrojil. Podíval se na ni a řekl, že on sám byl v několika vegetariánských i veganských restauracích a ani v jedné mu nenabídli maso. Tak nevidí jediný důvod, proč jejich restaurace, zaměřená na českou klasiku (která je z principu plná masa), má nabízet něco, kde maso chybí.
Pak se usmál a odešel. Martina už byla zbytek oběda ticho. A při placení? Dýško jsem dal jen já. Číšník si ale profesionalitu udržel až do konce — a to ji podle mě štvalo nejvíc. Chtěla konflikt. Mladík v košili ho vyřešil a ukončil úplně s přehledem.
