Článek
Po tom, co po požití gumových medvídků s HHC skončilo pět dětí v nemocnici, jsem se začal aktivně pídit po tom, jak jednoduché nebo složité je, si tuhle specifickou cukrovinku koupit. Po pěti minutách jsem byl zcela udiven tím, jak jednoduché to bylo.
Co hledám?
Začal jsem ve vyhledávači, napsal frázi „gumoví medvídci s HHC“ a kliknul jsem na první nereklamní odkaz. Dostávám se na produkt, na jehož konci jeho popisu je zcela jasně a zřetelně uvedeno:
Tento produkt je v souladu se zákonem §5 č. 167/1998 určený jen k průmyslovým, technickým a zahradnickým účelům. Není určen k přímé konzumaci nebo kouření. Produkt podléhá přirozenému úbytku hmotnosti. Zákaz prodeje mladším 18 let. Uchovávejte mimo dosah dětí.
Nuže, dobrá, produkt vkládám do virtuálního nákupního košíku. Nic víc nepotřebuji, takže jdu k odbavení.
Základní informace
Nákup stejný, jako bych kupoval cokoliv běžného. Vyplnil jsem pár základních informací o sobě, jako jméno, adresu, telefon a email. Dále jsem si zvolil zaslání na dobírku a do výdejního boxu, nikoliv na svou adresu. Vše jednoduché jako facka. Na závěr už stačilo jenom potvrdit odkliknutím, že mi už bylo 18 let. Nic více jsem nemusel a objednávka už letí k obchodníkovi.
Ještě telefonát
Přišlo mi to extrémně jednoduché a rychlé, proto raději píši na kontaktní chat, zda po mě někdo náhodou nebude chtít občanský průkaz, nebo jiné ověření. Protože čas od času kupuji rumy či doutníky, vím že mnohdy ověřuje výdejní místo, kurýr, nebo lze u některých eshopů toto ověření provést i online, třeba skrz bankovní identitu. Nic z toho mě tady nečekalo.
Ještě telefonát, dozvěděl jsem se na zákaznické lince. A po pár minutách už e-shop volal. Hovor trval 20 vteřin. Během toho jsme se stihli pozdravit, rozloučit, a já na dotaz, zda jsem už plnoletý, řekl, že jsem. Jak jednoduché a rychlé.
Už se to veze
Pořád jsem čekal nějaký problém, že to přece nemůže být tak snadné. Že přece nestačí odkliknout tlačítko a říct do telefonu, že je vše v pořádku. Ale ono to úplně stačilo. Obratem jsem dostal informaci, že se objednávka vyřizuje a potom už jenom data ke sledování zásilky, která míří do výdejního boxu.
Děti nelžou?
Skutečně stačí postavit celé ověření věku na tom, že děti prostě nelžou a že pokud plnoleté ještě nejsou, řeknou při objednávce i telefonickém rozhovoru pravdu? Opravdu si tohle někdo reálně myslí? Pokud ano, doporučuji se občas rozhlédnout kolem sebe.
Na závěr…
Pokládám si otázku, jak je možné, že k žádné reálné kontrole mého věku nedošlo a že stačilo jenom moje čestné slovo? Pro úplnost, abych byl zcela objektivní, můj telefon i jméno jsou dohledatelné na webu firmy, které šéfuji. Soukromá adresa a soukromý email nikoliv.
I kdyby si mě tedy zákaznická linka takto prolustrovala, pořád je tu riziko, že si nějaké dítě (tím myslím klidně i sedmnáctiletého teenagera) vezme na chvíli tátův mobil, řekne ANO, rychle smaže historii komunikace a má také potvrzeno. Nebo si prostě ten fiktivní firemní web za 20 minut vytvoří sám, s těmi údaji, co potřebuje. A má klid i k dalším objednávkám.
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-pet-skolaku-skoncilo-na-karlovarsku-v-nemocnici-vyzkouseli-medvidky-s-hhc-40458932
