Článek
Společenství vlastníků jednotek neboli SVJ. Vcelku zajímavé uskupení, kde se dá některým lidem do rukou určitá moc a oni se tak cítí veledůležití. Především je tu výbor a předseda. Pozice, které okupují často lidí bez jakéhokoliv lepšího vzdělání, bez jakýchkoliv zkušeností. A tito lidé se v tu chvíli cítí extrémně důležití a myslí si, jak mají vše pevně v rukou a jak všemu vládnou. Myslí si, že to jsou oni, kdo má právo o čemkoliv rozhodovat, a myslí si, že jen jejich názor je správný. Často to bývají senioři v pokročilém věku, kteří funkce mají z důvodu, že to „nikdo jiný dělat nechce“. Když se ale mladá generace přihlásí, že by zájem měla, nikdo je nezvolí a seniorská lobby opět zvítězí.
Tak zase za rok
Úkol výboru a předsedy je spíš formální. Přes rok zajišťují běžné věci, svou složitostí na úrovni, kterou by zvládla průměrná domovnice, nebo školník. Prostě a jednoduše, když v domě nastane nějaká havárie, buď to opraví sami, nebo zavolají firmu. Druhým důležitým úkolem je svolání shromáždění. Schůze, která se musí konat aspoň jednou do roka a kde se stejně nic nevyřeší. Když se zde sejde usnášeníschopná většina, může si SVJ gratulovat k tomu, že alespoň trochu funguje. Obvykle je takové shromáždění přehlídkou hádek, urážek, nesmyslů. A když skončí, všichni se těší na to, až se zase za rok uvidí.
I já jsem vlastník, bohužel
Několika posledních shromáždění jsem se jako vlastník nemovitosti účastnil. V prvních letech, jako nováček, jsem jenom šoupal nohama. Ale postupně jsem si začal všímat, že jsou věci, které jdou v domě doslova od desíti k pěti. Že jsou věci, které by se měly řešit. Je potřeba myslet na budoucí rekonstrukce, revitalizace. Střecha, fasáda, izolace sklepů, rozvody elektřiny. To se nám nevyhne. Je třeba na to myslet, plánovat, a hlavně sehnat finance. Kde? No přece z „fondu oprav“. Ať jsem přesnější, z příspěvků, které by měla každá partaj pravidelně posílat na konto SVJ.
Moje výtky se nesetkaly s úspěchem. Dozvěděl jsem se, že když v bytě nebydlím, ale jenom ho pronajímám, nemám do věcí souvisejících s barákem co kecat, když tu celé roky nejsem. No, tak za prvé, jako vlastník do toho mám co kecat, a za druhé koupil jsem byt v nemovitosti, od které očekávám, že bude v normálním technickém stavu a nespadne nám na hlavu.
Časovaná bomba
Že byt pronajímám a nebydlím v něm mě nijak neomezuje v „kecání“ do věcí, které s domem souvisí. Nechci, aby nám jednou spadnul na hlavu. Nechci mít byt v nemovitosti, kde bude zatékat střechou, kde bude plesnivý sklep a kde jednou vyhoří elektroinstalace. Chci, aby si byt minimálně držel hodnotu, což ovlivní i kvalita a stav celého našeho domu. Pokud vám, co v bytech bydlíte, daný stav nevadí, tak mně ano. V bytě roky nebydlím a přesto vidím, jak náš dům je nejhorší v ulici. Stává se časovanou bombou.
Jako člen SVJ, vlastník, mám právo na svůj názor i kecání do věcí, které s domem souvisí. Ale jestli vy, starousedlíci budete vše záměrně ignorovat jen kvůli generačnímu střetu nebo snad závisti, doplatíte na to. To, aby náš barák vydržel co nejdéle, je snad cílem každého z nás, ne? Těch, co v něm bydlí i těch, co v něm za pár milionů koupili byt, o který nechtějí jenom tak přijít. Ale je to marný…
