Článek
Vždycky jsem si myslel, že bankám jde o moje peníze. Že chtějí, abych jim je všechny posílal, aby s nimi mohly hospodařit – tedy aby díky nim mohly vydělávat. A taky jsem si myslel, že čím menší úročení dostanu, tím výhodnější to pro banku bude a tím spokojenější se mnou jako klientem bude. Ale šeredně jsem se spletl.
Chtěl bych založit dětskou vkladní knížku
Rozhodl jsem se pro založení dětské vkladní knížky, kam bych potomkům posílal peníze, které dostanou například od babiček a dědečků k svátku nebo k narozeninám. Důvodem pro výběr tohoto produktu je fakt, že je to přece jen něco hmatatelného. Opravdu jde o knížku, kterou jim v osmnácti letech mohu předat. Není to prostě nějaký „canc“ papíru s dispozičním právem k účtu. Proto pro mě bylo důležité zvolit právě tento produkt.
Pane, to moc nevyděláte
Se všemi potřebnými dokumenty nakráčím suverénně do banky, přesvědčen, že budu odcházet s vkladní knížkou, na které bude prvních pár desítek tisíc. Vytáhnu si pořadové číslo, tabule zapípá a já mířím k paní za přepážkou. Jasně a srozumitelně žádám o založení dětské vkladní knížky a už jí rvu do rukou všechny potřebné dokumenty. Ale ouvej.
Čekal jsem, že paní začne vše zadávat do počítače a za chvíli bude hotovo. Ale kdepak. Hned mi vkladní knížku začala vymlouvat s tím, že úrok je na ní jenom půl procenta a peníze se mi moc nezhodnotí. To jsem jí odkýval, protože jsem to věděl. Ale trval jsem na svém. Zbytečně. Místo zakládání do mě hučela, kolik jiných produktů banka nabízí: od spořicího účtu přes termínovaný vklad až po investiční portfolio. Tohle, támhleto, všechno prý dokonalé, výhodné, téměř bez rizika. Tenhle kolotoč trval snad pět nekonečných minut.
Když nechcete moje peníze, navždy odcházím
Několikrát jsem zopakoval, že trvám na vkladní knížce. Že jsem si vědom téměř nulového úroku. Ale bohužel, k ničemu to nebylo. Rychlým pohybem jsem sáhl po předaných dokumentech, vstal jsem a důrazně nahlas řekl poslední větu: „Když nechcete moje peníze, navždy odcházím.“ A bylo to. Sebral jsem se a odešel.
Odcházel jsem s představou, že holt zkusím jinou banku. Ale bohužel mám smůlu – na našem trhu už je jen jedna jediná, poslední, kde vkladní knížky stále nabízejí. A z té jsem demonstrativně odešel a zařekl se, že do ní už prostě nevkročím.
Pomůže lidová tvořivost
Takže co teď? Holt nezbývalo nic jiného než peníze vložit na spořicí účet, pokud je nechci mít doma ve slamníku. A potom použít trochu lidové tvořivosti a vyrobit si vlastní „domácí“ vkladní knížku svépomocí, kam budu zapisovat jednotlivé částky, které na daný účet pošlu. Aspoň to bude takové malé zadostiučinění, když poslední banka, která vkladní knížky nabízí, doslova odmítne moje peníze. Možná právě proto vkladní knížky končí, pokud se i u konkurence k budoucím klientům chovaly stejně.
