Článek
Vím, že narozeniny nejsou o dárcích, že nejsou o tom, aby člověk dostal co nejvíc darů. Jsou o radosti, setkávání, rodině. Ale dárky k tomu tak nějak patří. To víme všichni. A není nic horšího než když dostaneme něco, co se nám nelíbí.
Rád dávám dárky
Musím říct, že dárky nejen rád dostávám, ale taky je moc rád dávám. Mám rád ten pocit, když vidím, že je někdo z mého dárku vyloženě nadšený, šťastný, spokojený. To je super. S výběrem si totiž dávám vždy záležet a klidně řeknu, že moje dárky ještě nikdy nikoho nezklamaly. Nebo to aspoň doufám. Pokud ano, tak se ten dotyčný umí dost dobře přetvařovat.
A protože já dárky vybírám pečlivě a obětuju tomu čas, očekávám, že to stejné budou lidé dělat i pro mě. Že když mám narozeniny, tak taky věnují trochu času výběru vhodného dárku, který by mi udělal radost. Může to být cokoliv, klidně jakákoliv blbost — hlavně když je to od srdce.
Těším se
Když mám oslavu narozenin, těším se na to, co dostanu. Zástupy gratulantů, ale nikdo mi nic nedal. To obvykle znamená jediné — dárek je jeden, společný, dražší a velký. Předává ho vždy ten poslední. Jsem zvědavý a těším se. Jenže vidím, že v rukou posledního gratulanta je jen obálka.
No, nevadí. Tak to žádný hmotný dárek nebude, ale pořád to může být nějaký voucher, poukázka na něco, co mi udělá radost, co mám rád. I to je dobré, zajímavé, i to mě potěší. A tak obálku začínám pomalu rozbalovat.
Po otevření jsem se naštval
Rozlepím klasickou obálku, ve které je další — dárková. Tu otevřu a přijde neuvěřitelné zklamání. Není tam žádný poukaz ani nic podobného. Víte, co tam bylo? Peníze — několik tisícovek. Jasně, dostat peníze není špatné, ale mně se to nelíbí. Je to sice praktické a účelné, ale není to od srdce. Takový „dárek“ člověk udělá minutu před gratulací — prostě sáhne do peněženky a hotovo.
Nikdo nepřemýšlí, co bych chtěl, co by se mi hodilo, co mám rád. Vezmou prachy, dají je do obálky, zalepí a hotovo. Tohle má být dárek? Podle mě ne. Jsem naštvaný, smutný, podrážděný. Trochu se přetvařuju, říkám děkuju, ale uvnitř to cítím jinak. Zvlášť já, který si s výběrem dárků dávám vždy záležet. A potom dostanu pár papírků — prý ať si koupím, co budu chtít. Hmm, to si můžu koupit kdykoliv. Naopak dárek má být obvykle o tom, abych dostal něco, co si kdykoliv nekoupím.
